Publikováno 31. 8. 2026
Šarpej (Shar Pei) je střední plemeno pocházející z Číny, nezaměnitelné díky volné, hluboce zvrásněné kůži a namodralému jazyku. Podle klasifikace FCI patří do skupiny 2, mezi molossoidní psy (standard č. 309). Krátká, drsná srst vyžaduje jen střední péči a línání zůstává na podobné úrovni, takže vhodně poslouží i majitelům bytů, kde na velký prostor spoléhat nemusí.
Povahově jde o psa se silnou osobností – klidného, nezávislého a spíše zdrženlivého k cizím lidem i k jiným zvířatům. Vůči rodině bývá věrný a společensky založený, ale výcvik vyžaduje trpělivost a důslednost, protože šarpej má sklon jednat po svém. Právě proto se nehodí pro úplné začátečníky bez zkušeností s dominantnějšími plemeny. Nízká štěkavost a nenáročné slintání z něj dělají nenáročného spolubydlícího, pokud majitel zvládne jeho svéráznou povahu a nabídne mu dostatek mentální stimulace.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Šarpej?
Šarpej (Shar Pei) je střední molossoidní plemeno pocházející z Číny, patřící do FCI skupiny 2 mezi psy typu dog. Charakteristickým znakem je krátká, drsná srst a nápadně řasená kůže, výraznější zejména u štěňat, u dospělých jedinců se vrásky soustředí hlavně na hlavu a plece.
Povahově jde o psa nezávislého a klidného, se střední potřebou aktivity i mentální stimulace. Ke svým lidem bývá věrný, k cizím spíše rezervovaný. Ve vztahu k dětem, jiným psům i kočkám se chová neutrálně – soužití záleží na socializaci a konkrétní povaze jedince.
Výcvik šarpeje patří k náročnějším, protože kombinuje jeho dominantní povahu s určitou tvrdohlavostí. Vyžaduje proto zkušenějšího a důsledného majitele, který zvládne vést psa klidně, ale pevně. Pro úplné začátečníky se tak toto plemeno příliš nedoporučuje.
Péče o srst je nenáročná, štěká málo a slintá jen minimálně, což z něj dělá poměrně nenáročného spolubydlícího i do bytu. Hodí se spíše pro majitele, kteří ocení psa se silnou osobností a nevadí jim věnovat mu pravidelný, důsledný přístup.
Původ a historie Šarpeje
Šarpej pochází z jižní Číny, z oblasti kolem provincie Kuang-tung a poloostrova Kanton, kde je jeho existence doložena po staletí. Plemeno patří mezi starobylé čínské psy a jeho předky pravděpodobně sdílelo s dalšími asijskými molossoidními a špicovitými typy psů, včetně čou-čou, se kterým jej spojuje tmavě zbarvený jazyk. Původně sloužil jako všestranný vesnický pes – hlídal usedlosti a hospodářství, lovil drobnou zvěř a byl využíván i k štvaní dobytka. V některých obdobích byl bohužel nasazován také do psích zápasů, k čemuž měla přispívat právě jeho volná, silná kůže umožňující obranu proti kousnutí soupeře.
Po vzniku Čínské lidové republiky ve druhé polovině 20. století byl chov psů obecně považován za buržoazní přežitek a počty šarpejů dramaticky klesly, plemeno se ocitlo na pokraji vyhynutí. Přežilo hlavně díky chovatelům v Hongkongu, Macau a na Tchaj-wanu, odkud se v 70. letech dostalo do Spojených států. Zájem amerických chovatelů a medializace ohroženého plemene pomohly šarpeje zachránit a rozšířit jeho chov po celém světě.
Na základě typových jedinců dovezených z Hongkongu byl postupně sestaven chovatelský standard, který později převzaly i mezinárodní kynologické organizace včetně FCI. Plemeno je dnes zařazeno do druhé skupiny mezi molossoidní typy psů a je chováno téměř výhradně jako společenský a rodinný pes, přestože jeho vzhled – vrásčitá kůže a nakrátko střižená drsná srst – stále odkazuje k původnímu pracovnímu určení.
Vzhled a velikost
Šarpej je střední plemeno s hutnou, kompaktní stavbou těla, které na první pohled upoutá charakteristickou volnou kůží tvořící záhyby a vrásky – nejvýrazněji na hlavě, krku a kohoutku. U dospělých jedinců se množství kožních řas s věkem obvykle zmenšuje, přesto zůstávají typickým rozpoznávacím znakem plemene.
Hlava je poměrně velká, s plochou lebkou a výraznými vráskami, které se sbíhají směrem k mírně vyvýšenému čenichu. Uši jsou malé, trojúhelníkovité, nasazené vysoko a nesené vpředu blízko lící, což dodává hlavě charakteristický výraz. Oči jsou malé, mandlovitého tvaru, zapadlé mezi kožními řasami. Tlama je široká a mohutná, jazyk má modročernou barvu, což je pro plemeno typický znak.
Srst je krátká a drsná na omak, přiléhá těsně k tělu bez podsady, díky čemuž je péče o ni nenáročná na úpravu, i když plemeno v průběhu roku srst průběžně line. Barevné varianty srsti a jejich kombinace popisujeme v samostatné sekci věnované zbarvení.
Ocas je nasazen vysoko, silný u kořene a směrem ke špičce se zužuje; standard vyžaduje jeho nesení stočené nad hřbetem nebo do strany. Trup je krátký a kompaktní, hrudník hluboký a dobře klenutý, hřbet krátký a silný. Mezi psem a fenou standard výraznější rozdíly v tělesných rozměrech neuvádí, feny bývají v celkovém dojmu o něco jemnější stavby.
Barvy Šarpeje
Standard FCI u šarpeje nevymezuje uzavřený výčet barevných odstínů, ale požaduje jednobarevnou srst – přípustné jsou všechny plné (solid) barvy s výjimkou bílé. Zbarvení může být pouze v jednom odstínu, případně s naznačeným stínováním (tzv. sable efekt), kdy jsou chlupy na koncích tmavší, avšak základní barva zůstává jednotná.
Standardem uznávané rysy zbarvení
- Jednobarevná srst v odstínech od světlé po tmavou (např. plavé, hnědé, černé a jejich variace) – bílá barva je vyloučena.
- Přípustné je jemné stínování srsti (sable), pokud nepůsobí jako vzorované nebo skvrnité zbarvení.
- Pigmentace nosu, pysků a dásní by měla korespondovat s celkovým typem zbarvení – u plemene se rozlišuje tzv. masková (černá) a masko prostá (self-coloured, s barvou nosu odpovídající srsti) varianta.
Zbarvení mimo standard
Za nestandardní se považují vzorovaná zbarvení, skvrnitost, výrazné bílé znaky na hrudi nebo tlapkách a barvy, které standard výslovně nepřipouští (typicky bílá jako základní barva srsti). Přítomnost takového zbarvení sama o sobě neznamená zdravotní riziko – jde především o důvod k vyřazení z chovu a výstavního posuzování, nikoli o doloženou souvislost s konkrétním onemocněním.
Povaha Šarpeje
Šarpej je pes klidného, rezervovaného temperamentu, který se navenek projevuje jistou samostatností a nezávislostí – rozhodně nejde o typ psa přehnaně dožadujícího se pozornosti. Ke svému majiteli a rodině si buduje silnou vazbu, cizím lidem však bývá spíše chladný a odměřený, což z něj dělá přirozeného hlídače s nízkou štěkavostí – projevuje se spíše ostražitým pozorováním než hlasitým varováním.
Jde o inteligentní plemeno, které si ale zároveň drží vlastní hlavu. Tato kombinace bystrosti a tvrdohlavosti klade vysoké nároky na výcvik – šarpej dobře rozumí tomu, co se po něm chce, ale ochota bezmyšlenkovitě poslouchat u něj chybí. Výcvik proto vyžaduje trpělivost, důslednost a spíše zkušenějšího vůdce, který dokáže nastavit jasná pravidla bez zbytečného tlaku.
Energii má šarpej střední, takže mu stačí přiměřená denní aktivita, ovšem potřebuje i dostatek mentální stimulace, aby se nenudil a nehledal si vlastní programy. Vůči ostatním psům i kočkám se chová neutrálně – soužití je individuální a záleží na socializaci a konkrétní povaze jedince.
Ve vztahu k dětem je hodnocen jako neutrální plemeno – interakci nevyhledává aktivně, ale ani ji nijak dramaticky neodmítá. Vzhledem k jeho samostatné povaze a náročnosti na vedení se nepovažuje za ideální volbu pro první psí zkušenost.
Šarpej a děti
Vztah šarpeje k dětem je vedením chovatelů hodnocen jako neutrální – nejde o plemeno, které by dětem aktivně vyhledávalo pozornost, ale ani o psa, který by k nim byl nepřátelský. Jeho povaha je spíše rezervovaná a samostatná, což znamená, že soužití s dětmi funguje dobře především tam, kde je od štěněte budováno postupně a s respektem k psí povaze.
Klíčovou roli hraje důsledná socializace. Šarpej, který od útlého věku poznává přítomnost dětí, jejich hlasitost i nepředvídatelné pohyby, si na tyto podněty lépe zvyká a reaguje na ně klidněji. Bez dostatečné socializace může být uzavřenější a méně tolerantní k situacím, kdy dítě zasahuje do jeho prostoru – například při hře, krmení nebo odpočinku.
Výchova by měla být vedena trpělivě a konzistentně. Vzhledem k tomu, že náročnost výcviku tohoto plemene je vyšší, vyžaduje i nastavení pravidel ve vztahu k dětem jasnou a opakovanou práci ze strany majitele. Děti by měly být od začátku vedeny k tomu, jak se psem správně zacházet – nerušit ho při jídle či spánku a respektovat, když se pes sám stáhne do klidu.
Dohled dospělého jako základ
Vzhledem k neutrálnímu hodnocení vztahu k dětem se doporučuje, aby kontakt mezi menšími dětmi a šarpejem vždy probíhal pod dohledem dospělé osoby. Tento přístup platí obecně u většiny plemen, u šarpeje má však o to větší význam, protože jeho reakce mohou být méně čitelné než u výrazně kontaktních plemen.
- Postupné a opakované seznamování štěněte s dětmi různého věku.
- Naučení dětí základním pravidlům chování ke psovi.
- Trvalý dohled dospělého při společných interakcích.
- Respektování psího prostoru, zejména v době odpočinku a krmení.
Šarpej a další psi a domácí zvířata
Ve vztahu k jiným psům a zvířatům je šarpej neutrální – tedy ani vyloženě konfliktní, ani přehnaně přátelský. Jeho reakce záleží především na socializaci od štěněte a na konkrétní situaci, protože jde o plemeno s výrazným teritoriálním chováním a určitou dávkou tvrdohlavosti, kterou potvrzuje i vysoká náročnost výcviku.
Šarpej byl v Číně využíván jako všestranný hospodářský a strážní pes, v minulosti i k lovu a hlídání majetku. Z tohoto využití si zachoval ostražitost vůči cizím podnětům a schopnost samostatně vyhodnocovat situaci – vlastnosti, které se mohou projevit i v kontaktu s neznámými psy nebo drobnými zvířaty na procházce.
Soužití s jinými psy v domácnosti
Vztah k ostatním psům v rámci jedné domácnosti bývá individuální. Vzhledem k silné povaze a nižší ochotě podřizovat se je vhodné představování psů řešit postupně a pod kontrolou, ideálně v období, kdy je šarpej ještě štěně a učí se sociálním pravidlům.
Kočky a drobná zvířata
Soužití s kočkami nebo malými domácími zvířaty není u tohoto plemene automaticky problematické, ale ani zaručeně bezproblémové. Rozhoduje hlavně to, jak byl pes zvyklý na jejich přítomnost od útlého věku – u dospělého jedince bez předchozí zkušenosti je vhodná obezřetnost při prvních setkáních.
Je Šarpej vhodný do bytu?
Spíše ano – šarpej se dokáže přizpůsobit životu v bytě, pokud majitel zajistí dostatek denního pohybu a klidné prostředí bez zbytečného ruchu. Nejde o plemeno, které by potřebovalo rozlehlou zahradu, spíš mu vyhovuje stabilní domácí zázemí a pravidelný režim.
Nízká štěkavost je pro bytové soužití velkou výhodou – šarpej se neprojevuje nadměrným hlasovým projevem, takže není zdrojem konfliktů se sousedy. Jeho střední potřeba mentální stimulace a aktivity znamená, že vystačí s běžnými procházkami a občasným tréninkem, nevyžaduje ale ani úplný klid na gauči.
Zásadní je naopak výchova a socializace – vzhledem k vysoké náročnosti výcviku by měl mít majitel v bytovém prostředí jasně nastavená pravidla už od štěněte. Šarpej se sice neprojevuje bouřlivě, ale bez důsledného vedení může být tvrdohlavý, což se v menším prostoru domácnosti projeví výrazněji než na velkém pozemku.
Kolik pohybu potřebuje?
Šarpej má středně velkou potřebu pohybu – vystačí si s pravidelnými procházkami a kratšími aktivními vyžitími během dne, nepotřebuje ale hodiny běhání ani extrémní zátěž. Jde spíše o klidnějšího psa, kterému stačí rozumná dávka pohybu doplněná dostatkem odpočinku.
Vzhledem k charakteru srsti a stavbě těla je vhodné volit aktivity přiměřené intenzity – procházky, hry na zahradě nebo krátké výlety do přírody. Vhodné jsou i:
- procházky v přírodě různých délek podle kondice psa
- hledací hry a čichové aktivity
- základní poslušnostní cviky zařazené do každodenní rutiny
Náročnější psí sporty spojené s vysokou fyzickou zátěží nejsou pro šarpeje typickou volbou – lépe mu vyhovuje kombinace přiměřeného pohybu a mentální stimulace, například formou výcviku poslušnosti nebo řešení jednoduchých úkolů. Vzhledem k charakteru plemene a jeho vysoké náročnosti na výcvik je vhodné mentální aktivity zařazovat pravidelně, ideálně formou krátkých a důsledných tréninkových lekcí.
Při vyšších teplotách je vhodné zátěž omezit a aktivity plánovat spíše na chladnější části dne – přehřátí a náročné cvičení v horku nejsou pro toto plemeno ideální.
Výcvik a výchova
Výcvik šarpeje patří k náročnějším disciplínám a bez zkušeností s dominantnějšími plemeny se majitel neobejde snadno. Jde o psa se silnou vlastní vůlí, který si rád dělá věci po svém, a mechanické opakování povelů ho rychle omrzí.
Motivací bývá spíše klid, jistota a respekt k vedení než bezhlavé plnění úkolů kvůli pamlsku. Šarpej reaguje dobře na pevný, ale klidný a nekonfliktní přístup – ocenění hlasem, drobnou pochoutkou nebo krátkou hrou funguje lépe než tvrdé metody, které u něj snadno vyvolají tvrdohlavost nebo uzavřenost.
Jak výcvik vést
- Krátké tréninkové bloky, opakované pravidelně – dlouhé lekce ztrácí jeho pozornost.
- Jasná a neměnná pravidla od štěněte, důslednost bez zbytečného tlaku.
- Pozitivní motivace, vyhýbat se konfrontačním či silovým metodám.
- Trpělivost – výsledky přicházejí postupně, ne po pár dnech.
Socializace je u tohoto plemene klíčová a měla by začít co nejdříve. Vzhledem k neutrálnímu vztahu k jiným psům a k dětem je vhodné šarpeje průběžně a citlivě seznamovat s různými situacemi, lidmi i zvířaty, aby si vytvořil vyrovnaný a předvídatelný postoj k okolí. Vhodný je i pro začátečníky s výhradou – bez předchozí zkušenosti se doporučuje spíše konzultace s kynologem nebo docházka do kurzu poslušnosti.
Péče o srst a hygienu
Nejvýraznějším rysem šarpeje jsou kožní záhyby, kterým je potřeba věnovat pravidelnou pozornost – vlhkost a nečistoty se v nich mohou hromadit, proto je vhodné záhyby pravidelně kontrolovat a v případě potřeby jemně vysušit, zejména po koupání nebo pobytu venku za vlhkého počasí.
Srst šarpeje je krátká a drsná na dotek, péče o ni patří ke středně náročným – postačí občasné kartáčování, které pomáhá odstraňovat uvolněné chlupy a udržuje kůži v dobrém stavu. Línání odpovídá běžnému průměru, výraznější je zpravidla při sezónní výměně srsti, kdy se hodí česat o něco častěji.
Koupání by mělo probíhat jen podle potřeby a s důrazem na důkladné opláchnutí a vysušení všech záhybů – vlhkost ponechaná v kožních rýhách může vést k podráždění. Vhodné je používat šampon určený přímo pro psí pokožku.
Uši, oči, zuby a drápy
- Uši je dobré pravidelně kontrolovat a v případě potřeby čistit, protože malý ušní kanálek u tohoto plemene může omezovat přirozené větrání.
- Oči zasazené v kožních záhybech je vhodné čas od času prohlédnout, zda nejsou podrážděné nebo zanesené.
- Zuby čistěte pravidelně, aby se předešlo tvorbě zubního kamene.
- Drápy je třeba stříhat podle potřeby, obvykle jednou za několik týdnů, pokud se přirozeně neobrušují chůzí po tvrdém povrchu.
Krmení
Šarpej patří mezi středně velká plemena se střední úrovní aktivity, a tomu by mělo odpovídat i složení a množství krmiva. Základem je kvalitní kompletní krmivo (granule nebo správně sestavená BARF/domácí strava po konzultaci s odborníkem), které pokrývá energetické i nutriční potřeby psa v daném věku a životní fázi – štěně, dospělý jedinec a senior mají odlišné nároky na obsah bílkovin, tuků i minerálních látek.
Vzhledem ke stavbě těla a středně aktivnímu životnímu stylu je vhodné pravidelně sledovat tělesnou kondici a množství krmiva podle toho upravovat. Šarpej nepatří mezi psy s vysokým výdejem energie, proto při nedostatečném pohybu nebo nadměrných porcích snadno dochází k přibírání na váze, což zvyšuje zátěž kloubů a celkově zhoršuje kvalitu života.
Na co se zaměřit
- Volit krmivo odpovídající věku, velikosti a aktivitě konkrétního jedince.
- Pravidelně kontrolovat tělesnou kondici pohmatem žeber a sledovat vývoj hmotnosti.
- Množství pamlsků zahrnout do celkového denního příjmu, aby nedocházelo k nadbytku energie.
- Při jakékoli nejasnosti ohledně vhodné stravy nebo dávkování konzultovat veterináře či odborníka na výživu psů.
Jak dlouho Šarpej žije?
Přesnou průměrnou délku dožití šarpeje nelze bez spolehlivého zdroje uvádět, obecně se ale u středně velkých molossoidních plemen pohybuje v rozmezí typickém pro jejich tělesnou konstituci a záleží na řadě individuálních faktorů.
Co délku života ovlivňuje
- Genetika: původ štěněte a zdravotní historie rodičů mají zásadní vliv na to, jak dlouho pes žije a v jaké kondici.
- Tělesná kondice: udržení štíhlé a svalnaté postavy bez nadváhy snižuje zátěž na klouby a vnitřní orgány.
- Pohyb: šarpej má středně vysokou potřebu aktivity – pravidelná přiměřená procházka a pohyb udržují jeho kondici, aniž by ho zbytečně přetěžovaly.
- Prevence: pravidelné veterinární kontroly, očkování a odčervování pomáhají zdravotní problémy odhalit včas.
- Výživa: kvalitní a vyvážená strava odpovídající věku a aktivitě psa podporuje dobrý zdravotní stav po celý život.
- Zdravotní predispozice: u plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k problémům spojeným s charakteristickou strukturou kůže a vrásčitou stavbou obličeje, proto je vhodná pravidelná péče a sledování těchto oblastí.
Pro koho je Šarpej vhodný?
Šarpej je pes s výraznou osobností, který vyžaduje zkušeného a důsledného majitele. Kvůli vysoké náročnosti výcviku a spíše nezávislé povaze se nehodí pro každého – rozhoduje především ochota věnovat se dlouhodobé a trpělivé socializaci.
Pro koho je plemeno vhodné
- Pro majitele se zkušenostmi s výcvikem a vedením psů se silnější povahou.
- Pro lidi hledající psa se střední potřebou pohybu, kterému stačí přiměřené venčení bez extrémních nároků na aktivitu.
- Pro domácnosti v bytě i v rodinném domě – díky nižší štěkavosti a krátké srsti se šarpej dokáže přizpůsobit i menšímu prostoru.
- Pro ty, kdo ocení psa se spíše společenskou povahou, ale zároveň nevadí jistá dávka samostatnosti.
- Pro majitele ochotné pravidelně kontrolovat charakteristické kožní záhyby a věnovat se péči o srst a kůži.
Pro koho plemeno vhodné není
- Pro úplné začátečníky bez zkušeností s výcvikem psů, protože šarpej vyžaduje pevné a trpělivé vedení.
- Pro majitele, kteří očekávají automaticky bezproblémové soužití s jinými psy nebo kočkami – vztah k ostatním zvířatům je u tohoto plemene nutné budovat postupně a individuálně.
- Pro rodiny, které chtějí mít jistotu bezvýhradně pozitivního vztahu k dětem – ve srovnání s vyloženě dětskými plemeny je povaha šarpeje k dětem spíše neutrální.
- Pro lidi, kteří nemají čas ani chuť věnovat se pravidelné mentální stimulaci a důslednému každodennímu vedení psa.
Zajímavosti o plemeni
Šarpej pochází z Číny a patří mezi plemena zařazená do FCI skupiny 2, sekce molossoidních typů, pod standardem č. 309. Jeho nejnápadnějším rysem jsou charakteristické kožní vrásky, díky nimž je toto plemeno na první pohled nezaměnitelné mezi ostatními čínskými i evropskými molossoidními psy.
Mezi plemena, s nimiž šarpeje spojuje zařazení do podobné kategorie robustnějších psů, patří například bordeauxská doga, boxer nebo anglický buldok – u všech těchto plemen hraje výrazná stavba hlavy a těla podobně důležitou roli jako u šarpeje jeho typická srst a kůže.
Krátká, drsná srst šarpeje vyžaduje péči na střední úrovni, což je u plemene se specifickou strukturou kůže méně obvyklé v porovnání s mnoha jinými krátkosrstými plemeny – pozornost se totiž musí věnovat právě záhybům kůže, nikoli délce srsti samotné.
Zdraví Šarpeje
Šarpej je typický svou volnou, silně řasenou kůží zejména v období štěněcího věku, kdy jsou záhyby nejvýraznější a s dospíváním se částečně vyhlazují. Krátká, drsná srst nevyžaduje náročné vyčesávání, přesto se u plemene doporučuje věnovat pravidelnou pozornost kožním řasám a jejich čistotě. Střední úroveň péče o srst je tak spíše otázkou péče o kůži než o samotnou srst. Vzhledem ke specifické stavbě těla je vhodné zdravotní stav konzultovat s chovatelem i veterinárním lékařem již od štěněcího věku.
Kožní řasy a jejich péče
Charakteristické vrásčité záhyby na hlavě, krku a trupu jsou definičním znakem plemene, zároveň ale představují místa, kde se může hromadit vlhkost a nečistoty. U šarpeje se proto doporučuje pravidelná kontrola a čištění kožních záhybů jako součást běžné péče, obdobně jako je tomu u dalších plemen s podobnou stavbou kůže, například u anglického buldoka.
Na co se zaměřit při výběru štěněte
- Ověřit, zda chovatel poskytuje zdravotní doklady rodičů a je ochoten odpovědět na dotazy o zdravotním stavu linie.
- Prohlédnout štěně i rodiče přímo v prostředí odchovu, včetně stavu kůže a kožních záhybů.
- Sledovat, zda je štěně v dobré kondici, čilé a bez viditelných známek podráždění kůže či očí.
- Zeptat se na zkušenosti chovatele s péčí o kožní řasy a případnou dřívější potřebu veterinárních zásahů u předchozích vrhů.
- Vzhledem k vysoké náročnosti výcviku ověřit, zda byla se štěnětem zahájena základní socializace již u chovatele.
Známé predispozice
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k opakovaným horečnatým epizodám spojeným s otokem kloubů, známým jako familiární horečka šarpejů (Familial Shar-Pei Fever).
- k systémové amyloidóze, která může postihovat ledviny.
- k zánětům kožních záhybů a bakteriálním pyodermiím v důsledku charakteristické volné kůže.
- k entropiu (podvrácení očních víček).
- k zúžení a zánětům zevního zvukovodu (otitis externa) v důsledku úzkého tvaru ušního kanálu.
- k mukózní hypertrofii kůže (tzv. shar-pei mucinosis), projevující se nadměrnou tvorbou kožních záhybů a puchýřků naplněných hyaluronanem.
- k dysplazii kyčelního kloubu.
Diskutovaná rizika
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k alergickým kožním onemocněním a atopické dermatitidě.
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Šarpeje
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Autosedačky pro psy – Autosedačky a bezpečnostní pomůcky pro převoz psa autem.
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Je šarpej vhodný pro začátečníky?
Spíše ne – šarpej vyžaduje vysokou náročnost výcviku a důsledné, trpělivé vedení od štěněte. Jeho svéráznost a silná osobnost ocení spíš zkušenější majitel, který zvládne konzistentní výchovu.
Jak náročná je péče o vrásky u šarpeje?
Kožní záhyby je potřeba pravidelně kontrolovat a udržovat suché a čisté, protože se v nich může hromadit vlhkost a nečistoty. Jde o typickou péči specifickou pro toto plemeno, která jde nad rámec běžného česání srsti.
Line šarpej hodně?
Míra línání je u šarpeje střední, srst je krátká a drsná, takže péče o ni je celkově nenáročná. Pravidelné kartáčování stačí k udržení srsti v dobré kondici.
Hodí se šarpej do bytu?
Ano, šarpej je do bytu vhodný spíše ano díky střední úrovni aktivity a nízké štěkavosti. Nevadí mu klidnější domácí prostředí, pokud dostává přiměřený pohyb a mentální stimulaci.
Je šarpej vhodný k dětem?
Vztah k dětem je u šarpeje neutrální, záleží na socializaci a konkrétní povaze jedince. Kvůli jeho silné osobnosti a teritoriálnímu naladění je vhodné soužití s dětmi vždy pod dohledem.
Jak se šarpej snáší s jinými psy?
Soužití s jinými psy je neutrální, šarpej nebývá automaticky přátelský ke každému cizímu psovi. Časná a důsledná socializace pomáhá zvládat jeho přirozenou rezervovanost.
Proč je výcvik šarpeje považován za náročný?
Náročnost výcviku je u tohoto plemene hodnocena jako vysoká kvůli jeho nezávislé povaze a silné vůli. Vyžaduje trpělivý, klidný a konzistentní přístup bez tvrdých metod.
Odkud šarpej pochází a k čemu byl původně využíván?
Šarpej pochází z Číny a patří do FCI skupiny 2, sekce molossoidních plemen. Jeho mohutná stavba a nezávislá povaha odpovídají typu psů chovaných jako strážní a hlídací.
Potřebuje šarpej hodně pohybu?
Úroveň aktivity je u šarpeje střední, takže nevyžaduje extrémně dlouhé nebo náročné výlety. Pravidelná procházka a mentální podněty mu ale stačit nebudou dlouhodobě – potřebuje i vyžití hlavy.
Je šarpej štěkavý pes?
Ne, štěkavost je u šarpeje nízká, což z něj dělá klidnějšího souseda i do bytového bydlení. Svou ostražitost projevuje spíš postojem a chováním než hlasitým štěkotem.
Je šarpej společenský pes, nebo spíš samotář?
Šarpej je hodnocen jako spíše společenský pes s neutrální potřebou lidské přítomnosti. Váže se ke své rodině, k cizím lidem i zvířatům ale bývá zdrženlivější.
Zdroje a další informace
- FCI standard č. 309 – Shar Pei – Fédération Cynologique Internationale
- Zdroj tělesných měr – fci.be
- Šarpej – Wikipedie
- Familial renal amyloidosis in Chinese Shar Pei dogs – PubMed (veterinární výzkum)
- Chinese Shar-Pei dogs: a model for human Mediterranean fever? – PubMed (veterinární výzkum)
- Inheritance of renal amyloidosis in Chinese Shar-pei dogs – PubMed (veterinární výzkum)
- Shar-Pei Fever – Merck Veterinary Manual
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
