Publikováno 31. 8. 2026
Mops (Pug) je malý, podsaditý pes s výraznou plochou tváří a zvrásněnou kůží, který svým vzhledem patří k nejsnáze rozpoznatelným plemenům vůbec. Pochází z Číny a dnes je řazen do FCI skupiny 9 mezi malé molossoidní psy. Váží 6,3–8,1 kg bez ohledu na pohlaví a jeho krátká hladká srst vyžaduje minimum péče, i když línání bývá výrazné.
Povahou je mops klidný, společenský a silně vázaný na rodinu – samotu nese špatně. Nemá vysoké nároky na pohyb ani mentální vytížení, díky čemuž se hodí i pro seniory nebo začátečníky. Je vhodný do bytu, obvykle dobře vychází s dětmi i dalšími zvířaty v domácnosti a nepatří mezi štěkavá plemena. Naopak se nehodí k lidem hledajícím aktivního sportovního parťáka.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Mops?
Mops (Pug) je malý společenský pes s výraznou, plochou hlavičkou a kompaktní, svalnatou stavbou těla – oba pohlaví váží zpravidla 6,3–8,1 kg. Pochází z Číny a řadí se mezi malé molossoidní typy psů. Jde o plemeno s nízkými nároky na pohyb a mentální vytížení, zato s vysokou potřebou lidské blízkosti – nesnáší dlouhodobou samotu a nejlépe se mu daří tam, kde tráví většinu času s rodinou.
Povahou je klidný, přátelský a nekonfliktní, málokdy štěká, takže nevadí ani v bytě. K výcviku přistupuje se svou hlavou, takže vyžaduje trpělivost a důslednost, i když se rozhodně nejedná o problémového žáka.
Pro koho se hodí
- Pro majitele bytů i domů, kteří nevyhledávají sportovní aktivity
- Pro začátečníky i seniory díky nenáročné povaze
- Pro rodiny s dětmi i domácnosti s jinými psy či kočkami
- Méně vhodný pro vyloženě aktivní majitele hledající parťáka na dlouhé výlety
Původ a historie Mopse
Mops patří k nejstarším kulturním plemenům na světě – jeho kořeny sahají do staré Číny, kde byli malí plochonosí psi chováni už v období čínských císařských dvorů před více než dvěma tisíci lety. Předchůdci dnešního mopse byli šlechtěni výhradně jako společníci vládnoucích vrstev a mniších, nikoli k pracovnímu využití, což je pro plemeno typické dodnes.
Do Evropy se tito psi dostali díky obchodním stykům s Dálným východem, zejména prostřednictvím nizozemských obchodníků Východoindické společnosti v 16.–17. století. V Nizozemí si mops rychle získal oblibu u šlechty a stal se doslova symbolem Oranžského domu. Odtud se rozšířil dál po evropských dvorech, oblíbila si ho i francouzská a později anglická aristokracie.
V 19. století, s rozvojem organizované kynologie ve Velké Británii, začalo cílené šlechtění zaměřené na ustálení typu – tehdy se také formovaly dnes známé barevné rázy a proporce hlavy a těla. Anglická kynologická společnost později plemeno standardizovala a od ní vývoj standardu převzaly i kontinentální kluby. Mezinárodní standard FCI č. 253 zařazuje mopse do 9. skupiny (společenská plemena), sekce malých molossoidních psů, což odpovídá jeho skutečnému původnímu i současnému účelu – být oddaným společníkem člověka, nikoli pracovním psem.
V českých zemích se chovu mopse věnují specializované kluby sdružené při Českomoravské kynologické unii, které dbají na zachování zdravého typu odpovídajícího historickému charakteru plemene.
Vzhled a velikost
Mops je malý, kompaktní pes se svalnatým, zavalitým tělem, které působí čtvercovým dojmem – v tomto ohledu se pes od feny prakticky neliší. Hmotnost obou pohlaví se pohybuje v rozmezí 6,3–8,1 kg, přičemž standard klade důraz na plný, hutný svalový aparát bez náznaku hubenosti či naopak přebytečné hmotnosti.
Hlava je velká, kulatá, bez výrazné kupole lebky, s krátkým tupým čenichem a výraznými vráskami, které jsou pro plemeno typickým rozpoznávacím znakem. Oči jsou velké, tmavé, kulaté a mírně vystouplé, s živým, zaujatým výrazem. Uši jsou tenké, malé, buď ve tvaru „růžičky", nebo přiléhavější „knoflíkové" uši – obě varianty standard připouští.
Tělo je krátké a široké s hlubokým hrudníkem, záda rovná. Charakteristickým znakem je pevně stočený ocas nesený vysoko nad zádí, ideálně dvakrát stočený. Srst je krátká, hladká a jemná, přiléhá těsně k tělu – i přes svou délku patří mops mezi plemena s výraznějším sezónním línáním.
Konkrétní barevná rozmanitost a přípustné odstíny srsti jsou podrobněji popsány v samostatné sekci věnované zbarvení.
Barvy Mopse
Standard plemene stanovuje konkrétní zbarvení srsti i typickou masku a linii hřbetu, avšak přesný výčet uznaných barevných variant není v této sekci k dispozici, a proto ho zde neuvádíme, abychom neriskovali nepřesnost. Zájemci o chovné jedince by si měli aktuální znění standardu ověřit přímo u chovatelského klubu.
Povaha Mopse
Mops je společenský pes s klidnou, přátelskou povahou a silnou vazbou na majitele. Vyžaduje hodně lidské blízkosti a špatně snáší dlouhodobou samotu – ideálně tráví většinu času v přítomnosti rodiny, jejíž dění rád sleduje a aktivně se do něj zapojuje.
Temperamentem jde o vyrovnaného a nekonfliktního psa bez sklonů k přehnané štěkavosti či nervozitě. Energii má spíše nižší, takže mu vyhovuje klidnější domácí režim střídaný krátkými procházkami. Přesto dokáže být hravý a rád se zapojí do drobných aktivit s rodinou, hlavně pokud jsou spojené se společností lidí.
Inteligence mopse je solidní, ale doprovází ji jistá dávka svéhlavosti – při výcviku se může projevit mírná tvrdohlavost, kvůli které je nácvik poslušnosti spíše středně náročný. Nejlépe funguje pozitivní motivace a trpělivost, hrubší přístup u tohoto plemene nefunguje.
Mentální stimulaci nepotřebuje mops v nijak velké míře, spokojí se s běžnými podněty všedního dne. Hlídací pud u něj prakticky chybí – k cizím lidem bývá spíše přátelský než ostražitý, takže jako hlídač domu se neuplatní.
Ve vztahu k ostatním zvířatům je mops obvykle snášenlivý, se psy i kočkami dokáže bez problémů koexistovat, zvlášť pokud je na jejich přítomnost zvyklý od štěněte. Díky mírné povaze bývá vhodný i do rodin s dětmi, k seniorům i k méně zkušeným majitelům psů.
Mops a děti
Mops je s dětmi spíše dobře snášenlivý, jde ale o klidnějšího a méně energického společníka, který nevyhledává divoké hry ani dlouhé venkovní akce. Díky nízké štěkavosti a mírné povaze bývá v rodinném prostředí nekonfliktní, přesto by soužití s malými dětmi mělo vždy probíhat pod dohledem dospělého.
Vzhledem k tomu, že jde o plemeno s nízkou potřebou pohybu a mentální stimulace, mops obvykle preferuje klidnější formu kontaktu – posezení vedle dítěte nebo krátkou hru – před náročným aportováním či běháním. To z něj dělá vhodného kandidáta i pro rodiny, kde se nepočítá s intenzivním sportovním vyžitím psa, ale spíše s každodenní blízkostí a společnou přítomností v domácnosti, po které mops přirozeně touží.
Na co si dát pozor
- Kvůli stavbě čenichu a dýchacím cestám by děti měly být vedeny k tomu, aby se psem nezacházely hrubě, nezvedaly ho nešetrně ani ho nevystavovaly přehřátí při hře.
- Menší děti by neměly být se psem ponechávány bez dozoru – platí to obecně u všech plemen, u mopse zejména kvůli jeho drobnější tělesné konstituci.
- Socializace štěněte s dětmi a naopak vedení dětí k respektu ke psímu odpočinku a prostoru pomáhá předcházet nedorozuměním na obou stranách.
- Vzhledem ke střední náročnosti výcviku je vhodné od začátku nastavit jasná pravidla chování psa v rodině, včetně kontaktu s dětmi.
Se staršími dětmi, které umí respektovat psí signály a hranice, bývá soužití obvykle bezproblémové a mops se stává stálým společníkem po domácnosti i při klidnějších rodinných aktivitách.
Mops a další psi a domácí zvířata
Mops se s ostatními psy i s kočkami snáší spíše dobře, což souvisí i s jeho původním určením – jde o společenské plemeno chované jako doprovodný pes bez lovecké minulosti. Na rozdíl od plemen šlechtěných k lovu drobné zvěře nemá výrazně vyvinutý lovecký pud, a proto obvykle nevnímá kočky ani jiná drobná zvířata v domácnosti jako kořist.
Nízká štěkavost a klidná povaha mu usnadňují soužití ve vícečlenné smečce i ve společné domácnosti s jinými druhy zvířat. Díky vysoké potřebě lidské společnosti navíc mops často vyhledává kontakt i s ostatními zvířecími členy domácnosti, pokud je na ně od štěněte zvyklý.
Na co si dát pozor
- I když mops nemá výrazný lovecký pud, seznamování s novým zvířetem je vždy vhodné provádět postupně a pod dohledem.
- Vzhledem k tomu, že mops je společenský pes s nízkou potřebou samostatné aktivity, snáší lépe přítomnost klidnějších psích společníků než výrazně temperamentní jedince.
- U drobných hlodavců či ptactva je i přes mírnou povahu vhodné zajistit bezpečné oddělení, protože reakce jednotlivých psů se mohou lišit.
Je Mops vhodný do bytu?
Ano, mops patří mezi plemena, která se do bytového chovu hodí velmi dobře. Jeho nízká úroveň aktivity a malá potřeba mentální stimulace znamenají, že si vystačí s klidnějším programem dne a nepotřebuje rozlehlou zahradu ani neustálý pohyb, aby byl spokojený.
Díky nízké štěkavosti nepředstavuje ani v panelovém domě zátěž pro sousedy – hlasitě se ozývá jen výjimečně. Přesto je třeba počítat s několika podmínkami, které bytový chov usnadní:
- Prostor: nemusí být velký, mopsovi stačí menší byt, pokud má dostatek klidného místa na odpočinek.
- Klid a teplo: vzhledem ke krátkému čenichu snáší hůře vedro a náročnou fyzickou zátěž, proto ocení vyváženou teplotu prostředí a nepřetěžování v horkých dnech.
- Pravidelný, ale nenáročný pohyb: i přes nízkou potřebu aktivity potřebuje kratší procházky, které udržují jeho kondici a předchází nadváze.
- Společnost: má vysokou potřebu být s lidmi, takže dlouhodobý pobyt osamotě v bytě mu nevyhovuje.
Vysoká míra línání znamená, že i v interiéru je třeba počítat s pravidelným úklidem srsti, byť péče o ni samotnou je nenáročná. Celkově jde o plemeno, které se pro život v bytě hodí i pro začátečníky a seniory, pokud mu majitel dokáže věnovat dostatek času a pozornosti.
Kolik pohybu potřebuje?
Mops patří mezi plemena s nízkou potřebou pohybu – vystačí si s kratšími procházkami několikrát denně, doplněnými volným pobíháním po zahradě nebo bytě. Jde o psa, který se dobře přizpůsobí klidnějšímu životnímu stylu majitele a nevyžaduje sportovní tempo ani dlouhé túry.
Vzhledem ke stavbě dýchacích cest typické pro brachycefalická plemena je třeba fyzickou zátěž přizpůsobovat počasí a kondici konkrétního jedince. V horkých letních měsících je vhodné procházky přesouvat do chladnějších částí dne a vyhýbat se intenzivnějšímu pohybu na přímém slunci, protože mops hůře reguluje tělesnou teplotu.
Vhodné aktivity
- Krátké až středně dlouhé procházky v příjemném počasí
- Volný pohyb na zahradě nebo v bezpečném venkovním prostoru
- Čichové hry a hledání pamlsků jako náhrada za náročnější sporty
- Klidné hry v interiéru, zejména v horkých dnech
Mentální stimulace nemusí být příliš intenzivní – postačí drobné rozptýlení formou hraček s pamlsky nebo jednoduchého výcviku poslušnosti. Díky vysoké potřebě lidské společnosti ocení mops spíše čas strávený v blízkosti majitele než samostatné sportovní aktivity, které nejsou pro toto plemeno typické ani vhodné.
Výcvik a výchova
Výcvik mopse vyžaduje spíš trpělivost a důslednost než tvrdou ruku – jde o psa, který se rád zavděčí, ale zároveň dovede být tvrdohlavý a rychle ztrácí zájem o opakované cvičení bez jasné odměny. Nejlépe reaguje na krátké, pozitivně vedené lekce, kde je motivací pamlsek nebo pochvala, nikoli nátlak či hlasitý příkaz.
Klíčem k úspěchu je konzistence – stejná slovní povely, stejný postup a hlavně pravidelnost, i kdyby šlo jen o pár minut denně. Delší nebo fyzicky náročné tréninky nejsou vhodné, protože krátký čenich a celkově nízká úroveň aktivity znamenají, že se mops rychle unaví a přehřeje, zvlášť v teplém počasí nebo po jídle.
Socializace a specifika
Socializaci je dobré začít brzy po příchodu štěněte domů – seznámení s různými lidmi, zvuky a situacemi pomáhá předejít přehnané ostýchavosti. Mops se díky vysoké potřebě lidské společnosti obvykle snadno začlení do rodinného života a dobře snáší kontakt s dětmi i jinými zvířaty v domácnosti.
- Krátké tréninkové bloky (5–10 minut) opakované víckrát denně fungují lépe než jedna dlouhá lekce.
- Odměna v podobě pamlsku nebo hry drží pozornost lépe než pouhá slovní pochvala.
- Výcvik venku je vhodné plánovat mimo horké části dne kvůli omezené toleranci tepla.
- Trestání nebo zvyšování hlasu bývá kontraproduktivní – mops se raději stáhne, než aby spolupracoval.
Pro začínající majitele je mops obecně zvládnutelný, protože nevyžaduje specializované znalosti ani sportovní zázemí – stačí trpělivý, laskavý přístup a realistická očekávání ohledně tempa učení.
Péče o srst a hygienu
Krátká hladká srst mopse vyžaduje minimální úpravu, ale i přes nízkou náročnost samotné péče o srst je třeba počítat s vysokou mírou línání – chlupy padají prakticky celoročně a v bytě se objevují na koberecích, textiliích i oblečení. Pomůže pravidelné kartáčování gumovým kartáčem nebo rukavicí několikrát týdně, které odstraní uvolněné chlupy a zároveň podpoří prokrvení kůže.
Specifickou pozornost si u mopse žádají kožní záhyby v obličeji, zejména kolem nosu a čela. Do těchto řas se snadno dostává vlhkost, nečistoty a kožní maz, což může vést k podráždění nebo nepříjemnému zápachu. Osvědčuje se pravidelné otírání záhybů vlhkým hadříkem a jejich důkladné osušení, aby se v nich neudržovala vlhkost.
Koupání stačí provádět jen podle potřeby, přemytí naopak může narušit přirozenou ochrannou vrstvu kůže. Vzhledem ke krátkému čenichu a zploštělé tlamě je vhodné dbát na to, aby se psovi při koupání nedostala voda do nosu.
Uši, oči a zuby
Uši mopse je vhodné pravidelně kontrolovat a v případě potřeby jemně vyčistit, protože nadměrné línání a přítomnost jemné srsti kolem uší mohou přispívat k hromadění nečistot. Velké vystouplé oči vyžadují pravidelnou vizuální kontrolu, zda nejsou zarudlé, slzící nebo podrážděné. Kvůli stavbě čelisti bývá u tohoto plemene vhodné věnovat zvýšenou pozornost i péči o chrup, včetně pravidelného čištění zubů.
Drápy
Drápy je třeba pravidelně kontrolovat a zkracovat, zejména pokud se přirozeně neobrušují dostatečně při běžném pohybu – u mopse s nízkou úrovní aktivity to platí o to více.
Krmení
Vzhledem k nízké potřebě pohybu a chutím, kterými je toto plemeno pověstné, patří kontrola množství a kvality krmiva k nejdůležitějším aspektům péče o mopse. Sklon k přejídání a nízký energetický výdej znamenají, že nadváha je u tohoto plemene reálným rizikem, a nadbytečná kila navíc zatěžují klouby i dýchací systém, který už tak musí zvládat zkrácený čenich.
Základem by mělo být kvalitní kompletní krmivo odpovídající věku, velikosti a aktuální fázi života – štěně má jiné nároky na energii a živiny než dospělý nebo stárnoucí pes. Při výběru krmiva je vhodné brát v úvahu nízkou pohybovou aktivitu mopse a nevolit varianty s příliš vysokým obsahem energie, pokud pes netráví většinu dne aktivním pohybem.
Kontrola tělesné kondice
Protože mops snadno přibírá, vyplatí se pravidelně sledovat jeho tělesnou stavbu – žebra by měla být lehce hmatná pod vrstvou tuku a v pohledu shora by měl být patrný náznak pasu. Množství krmiva je vhodné přizpůsobovat podle skutečné kondice psa, nikoli pouze podle orientačních tabulek na obalu krmiva.
- Krmná dávka by měla odpovídat věku, hmotnosti a míře pohybu, ne pouze plemeni jako takovému.
- Pamlsky a zbytky ze stolu je vhodné počítat do celkového denního příjmu, aby nedocházelo k nenápadnému navyšování kalorií.
- Pravidelné vážení a vizuální kontrola postavy pomáhají odhalit začínající nadváhu včas.
- U starších jedinců nebo psů s nižším výdejem energie je vhodné množství krmiva postupně přizpůsobovat, aby nedocházelo k dlouhodobému hromadění tuku.
Jak dlouho Mops žije?
Přesnou délku dožití mopse nelze bez ověřeného zdroje uvádět, obecně se však u malých a středních plemen podobné konstituce počítá s délkou života v řádu vyšších jednotek až přes deset let. Konkrétní věk konkrétního jedince ovlivňuje řada faktorů, které lze do jisté míry ovlivnit péčí.
Co délku života ovlivňuje
- Genetika a původ štěněte – zdravotní stav rodičů a odpovědný výběr chovného páru mají zásadní vliv na to, s jakými predispozicemi pes do života vstupuje.
- Tělesná kondice – mops má sklon k rychlému přibírání, protože jeho aktivita je nízká a energetický výdej omezený. Nadváha zatěžuje klouby i dýchací systém a může životu psa výrazně ublížit.
- Pohyb – i když mops nepatří mezi psy vhodné pro velmi aktivní majitele, pravidelná přiměřená procházka pomáhá udržet svalovou hmotu a správnou váhu.
- Prevence a veterinární péče – pravidelné kontroly, očkování a odčervování snižují riziko komplikací, které by mohly zkrátit délku života.
- Výživa – vzhledem k nízké potřebě pohybu je třeba krmivo množstevně i energeticky přizpůsobit, aby nedocházelo k obezitě.
- Zdravotní predispozice – u plemene se může vzhledem ke krátkému čenichu vyskytovat zvýšená predispozice k potížím s dýcháním, zejména v horku nebo při zátěži, což je třeba brát v úvahu při plánování pohybu i cestování.
Pro koho je Mops vhodný?
Mops je společenský pes s nízkými nároky na pohyb a mentální stimulaci, díky čemuž se hodí i lidem, kteří nevyhledávají aktivní trávení volného času. Potřebuje ale hodně kontaktu s rodinou a špatně snáší dlouhodobou samotu.
Pro koho je plemeno vhodné
- Pro začátečníky, kteří chtějí menšího psa bez náročného výcviku
- Pro seniory hledající klidného společníka do bytu
- Pro majitele bytů či menších domácností bez zahrady
- Pro rodiny, kde je pes většinu dne v přítomnosti lidí
- Pro domácnosti s dětmi, kde je kontakt se psem pod dohledem
- Pro chovatele, kteří již mají jiného psa nebo kočku a chtějí je doplnit klidným plemenem
Pro koho plemeno vhodné není
- Pro aktivní majitele hledající parťáka na běhání, turistiku či sportovní kynologii
- Pro lidi, kteří tráví většinu dne mimo domov a pes by zůstával dlouho sám
- Pro domácnosti, kde by nikdo neřešil pravidelné odstraňování vypadané srsti
- Pro majitele očekávající psa s minimální potřebou blízkosti a péče o pohodlí
Zajímavosti o plemeni
Mops pochází z Číny, odkud se později rozšířil do Evropy, kde dnes patří mezi oblíbená společenská plemena chovaná především pro svou povahu, nikoliv pro pracovní využití. Mezinárodní kynologická federace jej řadí do 9. skupiny mezi malé molossoidní typy psů pod standardem č. 253.
Mezi jeho nejnápadnější rysy patří výrazně krátký čenich a hladká, krátká srst, která se přesto vyznačuje poměrně vysokou mírou línání – zájemci by proto měli počítat s pravidelným úklidem chlupů v domácnosti, byť samotná péče o srst je nenáročná.
V České republice se chovem plemene zabývá Mops klub České republiky, který vede standard i chovatelskou činnost, a plemeno je zastřešeno i Moravskoslezským bulldog-mops klubem jako členským subjektem Českomoravské kynologické unie.
Zdraví Mopse
Zdravotní charakteristika mopse úzce souvisí s jeho tělesnou stavbou – jde o kompaktní, těžší psy s krátkou hlavou, které FCI řadí mezi malé molossoidní typy (sekce Small Molossian type Dogs). Tato stavba přináší určitá rizika, na která je vhodné myslet už při výběru štěněte i v průběhu celého života psa. Mops se navíc vyznačuje vysokou mírou línání, což klade nároky spíše na pravidelnou péči o srst než na zdraví jako takové. Obecně platí, že u plemen s podobnou konstitucí se doporučuje sledovat tělesnou hmotnost a fyzickou zátěž, protože nadváha může zdravotní rizika dále zhoršovat.
Dýchání a tělesná stavba
Vzhledem k zařazení mezi malé molossoidní typy se u plemene může vyskytovat zvýšená predispozice k obtížnějšímu dýchání a horší toleranci fyzické zátěže, zejména v teplém a vlhkém počasí. Doporučuje se vyhýbat se náročnému cvičení v horkých dnech a zajistit psu možnost odpočinku v chladnějším prostředí.
Péče o srst a línání
Krátká, hladká srst mopse línání nezastaví – naopak jde o plemeno s vysokou mírou línání, takže pravidelné vyčesávání je součástí základní péče a pomáhá udržovat kůži i srst v dobrém stavu.
Na co se zaměřit při výběru štěněte
- Zajímat se o to, zda rodiče štěněte zvládají běžnou fyzickou zátěž bez známek zadýchání.
- Prohlédnout si prostředí odchovu a chování štěňat – aktivní a zvídavá štěňata jsou dobrým znakem.
- Ověřit si u chovatele, zda je chov registrován u některého z chovatelských klubů sdružujících toto plemeno v ČR.
- Nepodceňovat informace o hmotnosti rodičů – mops by měl odpovídat přiměřené, ne nadměrné tělesné konstituci.
Známé predispozice
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k brachycefalickému obstrukčnímu syndromu dýchacích cest (BOAS) v důsledku krátké lebky a zúžených dýchacích cest.
- k onemocněním rohovky, jako jsou vředy nebo poranění, souvisejícím s velkýma vypouklýma očima.
- k zánětům kožních záhybů (intertrigo, pyodermie) v oblasti čenichového vrásnění.
- k luxaci pately.
- k dysplazii kyčelního kloubu.
- k obezitě, zejména při nedostatku pohybu a nevhodné stravě.
- k deformitám páteře, jako jsou hemivertebrae (klínovité obratle).
- k zánětlivému onemocnění mozku známému jako pug dog encephalitis (nekrotizující meningoencefalitida).
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Mopse
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Autosedačky pro psy – Autosedačky a bezpečnostní pomůcky pro převoz psa autem.
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Je mops vhodný do bytu?
Ano, mops patří mezi plemena výslovně vhodná do bytu. Má nízkou úroveň aktivity i nízkou potřebu mentální stimulace, takže mu menší prostor bez zahrady nevadí.
Kolik váží mops?
Dospělý mops, ať už pes nebo fena, váží přibližně 6,3–8,1 kg. Hmotnost se mezi pohlavími výrazně neliší.
Proč mops tolik línává, když má krátkou srst?
Mops má sice krátkou a hladkou srst, ale míra línání je u něj vysoká. Krátké chlupy navíc dobře drží v textilu, takže úklid domácnosti je s mopsem potřeba počítat pravidelně.
Je mops vhodný pro začátečníky?
Ano, mops je řazen mezi plemena vhodná pro začátečníky. Kombinuje nízkou aktivitu a nízkou potřebu mentální stimulace se středně náročným výcvikem, což zvládne i méně zkušený majitel.
Snáší se mops s dětmi?
Mops je k dětem hodnocen jako spíše vhodný. Jde o společenské plemeno, které vyhledává kontakt s lidmi.
Potřebuje mops hodně pohybu?
Ne, úroveň aktivity mopse je nízká a plemeno se nehodí pro vyloženě aktivní majitele. Krátké procházky a čas strávený s rodinou mu stačí.
Zvládne mops zůstávat sám doma?
Spíše ne bez problémů – mops má vysokou potřebu společnosti a je to výrazně společenský pes. Dlouhodobá samota mu nevyhovuje.
Štěká mops hodně?
Ne, štěkavost mopse je nízká. V kombinaci s nízkým slintáním jde o poměrně nenáročného spolubydlícího v bytě.
Snáší se mops s jinými psy a kočkami?
Ano, mops se spíše dobře snáší jak s jinými psy, tak s kočkami. To z něj dělá vhodnou volbu do domácnosti s více zvířaty.
Je mops vhodný pro seniory?
Ano, mops patří mezi plemena doporučovaná seniorům. Nízká aktivita, nízká náročnost péče o srst a vysoká potřeba společnosti se pro klidnější domácnost dobře hodí.
Jak náročná je péče o srst mopse?
Náročnost péče o srst je u mopse nízká, přestože samotné línání je vysoké. Krátká srst nevyžaduje stříhání ani složitou úpravu, jen pravidelné vyčesávání.
Odkud mops pochází a kam je zařazen podle FCI?
Mops pochází z Číny a je veden pod FCI standardem č. 253 ve skupině 9 (společenská plemena), sekci malých molossoidních psů. Originální anglický název plemene je Pug.
Zdroje a další informace
- Standard plemene – Mops klub České republiky – Mops klub České republiky, z. s.
- Seznam plemen – Mops (Pug), FCI č. 253 – Českomoravská kynologická unie (ČMKU)
- Členské subjekty – Moravskoslezský bulldog-mops klub – ČMKU
- FCI standard č. 253 – Pug – Fédération Cynologique Internationale
- Zdroj tělesných měr – fci.be
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
