Publikováno 15. 9. 2026
Novofundlandský pes (Newfoundland) je obří plemeno pocházející z Kanady, kde se historicky uplatňoval při práci u vody a v rybářských osadách. Dorůstá výšky kolem 71 cm u psů a 66 cm u fen, přičemž hmotnost přesahuje u psů 68 kg. Jeho mohutné tělo kryje dlouhá srst s hustou podsadou, která vyžaduje pravidelnou a důkladnou péči – línání i slintání patří k typickým rysům plemene.
Povahově jde o klidného a společenského psa s nízkou štěkavostí a silnou vazbou na rodinu, díky čemuž se dobře snáší s dětmi i ostatními zvířaty v domácnosti. Výcvik zvládá bez zvýšených nároků, ocení ale dostatek prostoru – do bytu se příliš nehodí. Vhodný je spíše pro majitele, kteří mu dokážou věnovat čas a nebojí se náročnější údržby srsti, přičemž zvládnout ho může i méně zkušený chovatel.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Novofundlandský pes?
Novofundlandský pes (Newfoundland) je mohutné plemeno pocházející z Kanady, zařazené do FCI skupiny 2 mezi molossoidní typy. Psi dosahují kohoutkové výšky kolem 71 cm a hmotnosti přibližně 68 kg, feny jsou o něco drobnější – kolem 66 cm a 54 kg. Navzdory své velikosti a síle je pověstný klidnou, vyrovnanou povahou a mimořádně silnou vazbou na rodinu, ve které tráví většinu času v jejich blízkosti.
Temperamentem jde o psa spíše flegmatického, s nižšími nároky na výcvik – dobře se učí a nemá sklon k dominanci ani tvrdohlavosti. Pohybové nároky jsou střední, mentální stimulaci ocení, ale nejde o žádného sportovce vyžadujícího neustálý pohyb. Štěká málo, zato je třeba počítat s výraznějším sliněním a bohatou, hustou srstí s podsadou, která vyžaduje pravidelnou a poměrně náročnou péči.
- Vhodný k dětem i do domácnosti s dalšími psy nebo kočkami
- Díky mírné povaze a nízké náročnosti výcviku zvládnutelný i pro začátečníky
- Pro byt se příliš nehodí – potřebuje prostor a snáší se mu horko hůř než chlad
Původ a historie Novofundlandského psa
Novofundlandský pes vznikl na kanadském ostrově Newfoundland, po kterém dostal i své jméno – anglicky Newfoundland. Jeho předky byli psi místních domorodých obyvatel, kteří se postupně křížili se psy přivezenými evropskými rybáři, zejména portugalskými, baskickými a anglickými. Z těchto křížení vzešel robustní pes s hustou vodoodpudivou srstí a blanami mezi prsty, ideálně uzpůsobený k práci ve studené vodě severního Atlantiku.
Původním posláním plemene byla pomoc rybářům – vytahování sítí z moře, přinášení předmětů spadlých přes palubu a v případě nouze i záchrana tonoucích lidí. Na pevnině se novofundlandský pes využíval také jako tažný pes, který dopravoval náklad na saních nebo vozících mezi přístavem a osadou. Jeho síla, klid a ochota pracovat i v drsných podmínkách z něj udělaly nepostradatelného pomocníka rybářských komunit.
Ve větší míře se plemeno dostalo do Evropy v průběhu 19. století, kdy si jej oblíbili angličtí chovatelé a šlechtici. Právě v Anglii došlo k ustálení typu a k sepsání prvních chovatelských standardů, které pak převzaly i další kynologické organizace. Mezinárodní kynologická federace dnes plemeno vede pod standardem číslo 50 ve druhé skupině mezi molossoidní typy psů. Postupem času se z pracovního psa rybářů stal také oblíbený rodinný a společenský pes, aniž by ztratil svou vazbu k vodě a schopnost záchranářské práce.
Vzhled a velikost
Novofundlandský pes patří mezi velká až obří plemena mohutné, silné stavby, odpovídající zařazení do FCI skupiny 2 mezi molossoidní typy psů. Pes dosahuje v kohoutku výšky kolem 71 cm a hmotnosti okolo 68 kg, fena je znatelně menší a lehčí – měří přibližně 66 cm a váží kolem 54 kg. Tento rozdíl mezi pohlavími je u plemene poměrně výrazný a na první pohled patrný.
Tělo je robustní, s hlubokým hrudníkem a silnou kostrou, která dává psovi dojem klidné síly spíše než dravé rychlosti. Odpovídá tomu i celkový pohyb – vyrovnaný, těžší, bez zbytečné hbitosti, typický pro plemena vyšlechtěná k tahání a nošení břemen, případně k práci ve vodě.
Srst je dlouhá, hustá, s bohatou podsadou, která psa chrání před vlhkem a chladem. Právě tato dvojitá struktura srsti stojí za vysokými nároky na péči o srst a za výrazným sezónním línáním, se kterým je třeba u tohoto plemene počítat. S mohutnou stavbou hlavy a volnějšími pysky souvisí i vyšší sklon ke slintání, který je pro plemeno typický.
Ocas je silný, nesený v souladu s mohutnou zadní partií těla a dotváří celkový dojem vyrovnaného, těžkého psa. Barevné varianty srsti popisujeme samostatně v části věnované zbarvení.
Barvy Novofundlandského psa
Standard FCI pro novofundlandského psa uznává černou, hnědou a bílo-černou (landseer) variantu zbarvení; konkrétní podrobnosti o přípustných odstínech a rozsahu bílých znaků však standard specifikuje detailněji, než kolik lze zde bez rizika zkreslení uvést.
Povaha Novofundlandského psa
Novofundlandský pes je klidný, vyrovnaný a nesmírně oddaný společník, jehož povaha odpovídá pověsti "gentlemana mezi psy". Navzdory své impozantní velikosti a síle je mírumilovný, trpělivý a k lidem i ostatním zvířatům se chová vstřícně a bez agrese.
Vztah k majiteli je u tohoto plemene velmi silný – potřeba společnosti je vysoká, takže novofundlandský pes špatně snáší dlouhodobou izolaci a nejlépe prospívá tam, kde je součástí rodinného dění. Rád se drží nablízku a projevuje se jako pes, který chce být "u toho", ať majitel dělá cokoliv.
Náročnost výcviku je nízká, což souvisí s kombinací dobré inteligence a přirozené ochoty spolupracovat – novofundlandský pes není typicky tvrdohlavý a na klidný, důsledný přístup reaguje dobře. Energie a temperament odpovídají střední úrovni aktivity, takže nejde o psa vyžadujícího extrémní fyzickou zátěž, i když pravidelný pohyb potřebuje. Potřeba mentální stimulace je střední, takže ho zaměstná i méně náročný, ale pravidelný program.
Hlídací sklony jsou u tohoto plemene minimální – štěkavost je nízká a jeho povaha je nastavena spíše na společenskost než na ostražitost vůči cizím lidem. Díky tomu se dobře snáší s dětmi i s dalšími zvířaty, včetně jiných psů a koček, a dokáže se přizpůsobit životu ve větší smíšené domácnosti.
Typické projevy chování
- Silná vazba na rodinu a nechuť zůstávat dlouho osamocen
- Klidné, nekonfliktní vystupování vůči lidem i jiným zvířatům
- Ochota spolupracovat při výcviku bez výrazné tvrdohlavosti
- Nízká tendence štěkat nebo aktivně hlídat majetek
- Vyrovnaný temperament bez potřeby vysoké fyzické zátěže
Novofundlandský pes a děti
Klidná a trpělivá povaha dělá z novofundlandského psa vhodného společníka pro rodiny s dětmi. Jeho nízká štěkavost a vyrovnaný temperament přispívají k tomu, že nepůsobí v domácnosti neklidně ani hlučně, což ocení zejména rodiny s malými dětmi.
Vzhledem k jeho velké tělesné konstrukci a vysoké hmotnosti je ale nutné počítat s tím, že i mírumilovný pes může svou velikostí a silou dítě nechtěně strhnout nebo porazit, zejména při hravém kontaktu. Dohled dospělé osoby by proto měl být u malých dětí samozřejmostí, obzvláště pokud se pes s dětmi teprve seznamuje nebo je štěně.
Socializace a výchova
Přestože náročnost výcviku tohoto plemene bývá hodnocena jako nízká a novofundlandský pes je vnímán jako vhodný i pro začínající majitele, včasná a důsledná socializace zůstává klíčová. Štěně by mělo od útlého věku přicházet do kontaktu s dětmi různého věku, aby si zvyklo na jejich pohyb, hlasitost i neočekávané chování.
Vzhledem k vysoké potřebě společnosti tento pes obvykle vyhledává blízkost celé rodiny včetně dětí a nerad zůstává dlouhodobě izolovaný. To může podpořit vznik silné vazby, zároveň je však vhodné děti učit respektovat psí potřebu klidu a odpočinku, zejména po fyzicky náročnějším programu.
Na co myslet v praxi
- Fyzický kontakt mezi malými dětmi a psem vždy sledovat, a to i u dobře socializovaných jedinců.
- Vzhledem k vysoké míře línání a slintání je vhodné děti předem seznámit s pravidelnou péčí o srst a úklidem, který soužití s tímto plemenem přináší.
- Střední potřeba mentální stimulace znamená, že zapojení dětí do jednoduchých her a povelů může být pro psa přínosné a zároveň posilovat jejich vzájemný vztah.
- I přes vyrovnanou povahu by pes neměl být s malými dětmi ponechán bez dozoru dospělého.
Novofundlandský pes a další psi a domácí zvířata
Novofundlandský pes se s ostatními psy i s jinými zvířaty v domácnosti obvykle snáší dobře. Toto plemeno bylo původně využíváno jako pracovní pes rybářů – pomáhalo s vytahováním sítí, tažením lodí a záchranou tonoucích, nikoli k lovu, takže u něj chybí výrazný dráždivý instinkt vůči drobným zvířatům, který bývá problémem u loveckých plemen.
Díky klidné a přátelské povaze zvládá soužití s dalšími psy v domácnosti i mimo ni bez větších potíží. Podobně vstřícný přístup zpravidla zaujímá i ke kočkám, zejména pokud s nimi vyrůstá od štěněte nebo je na jejich přítomnost postupně zvykán.
Soužití s dalšími zvířaty v domácnosti
- S jinými psy: obvykle bezproblémové, plemeno není konfliktní ani dominantní.
- S kočkami: zpravidla dobré, zejména při společné výchově od raného věku.
- S drobnými zvířaty: vzhledem k absenci výrazného loveckého instinktu bývá riziko nižší než u plemen šlechtěných k lovu, přesto je vhodné první setkání vždy sledovat.
Vzhledem k jeho velikosti a síle je i u tak mírumilovného plemene důležitý dohled při prvním kontaktu s menšími zvířaty, protože i neúmyslný kontakt může být pro drobného tvora rizikový.
Je Novofundlandský pes vhodný do bytu?
Spíše ne. Novofundlandský pes je velké až obrovské plemeno s vysokými nároky na prostor, a byt tak jen výjimečně nabídne podmínky, ve kterých se bude cítit dobře. Ideálním zázemím je rodinný dům se zahradou, kde má pes dostatek místa k odpočinku i volnému pohybu.
Prostorové nároky nejsou jediným omezením. Hustá dlouhá srst s podsadou vyžaduje pravidelnou péči a intenzivně línává, což se v malém uzavřeném prostoru bytu projeví výrazně více než v domě s možností větrání a úklidu venku. K tomu je třeba počítat i s vysokou mírou slintání, která je pro toto plemeno typická a v menším prostoru je nápadnější.
Na druhou stranu je novofundlandský pes klidný a nekonfliktní společník s nízkou štěkavostí, takže hlukem ani neklidem sousedům nevadí. Jeho aktivita je střední, nepotřebuje sportovní vytížení, ale pravidelný pohyb venku – klidné procházky a příležitost k plavání – jsou pro něj důležité. Zásadní je také vysoká potřeba společnosti: bez ohledu na typ bydlení by neměl zůstávat dlouho osamocený.
Kolik pohybu potřebuje?
Novofundlandský pes potřebuje středně dlouhé, ale pravidelné vyžití – stačí mu delší procházka a příležitost k volnému pohybu, nepotřebuje hodiny intenzivního sportování. Jeho tělesná stavba je uzpůsobená spíše vytrvalé práci v klidnějším tempu než rychlým sprintům nebo prudkým obratům.
Vzhledem k tomu, že jde o plemeno spjaté s vodou, patří mezi jeho nejpřirozenější aktivity plavání – využívá při něm mohutnou hruď a plovací blánu mezi prsty. Vhodné jsou také:
- tahání zátěže nebo vozíku, které odpovídá jeho původnímu využití
- vodní záchranářské disciplíny a cviky simulující vytahování předmětů či osob z vody
- klidnější formy tahových sportů jako skijöring s mírnou zátěží
- dlouhé procházky v terénu, ideálně s možností se osvěžit ve vodě
Náročnost výcviku bývá u tohoto plemene nízká, přesto ocení mentální podněty – například nácvik konkrétních úkolů spojených s vodní záchranou nebo tahem, které kombinují fyzickou práci s přemýšlením. Čistě intelektuální hry typu hledání pamlsků mu stačí jako doplněk, hlavní roli hraje spíše smysluplná fyzická činnost.
Vzhledem k husté srsti s podsadou a mohutné tělesné konstituci je třeba dávat pozor na zátěž v horkém počasí – aktivity je vhodné přesouvat do chladnějších částí dne a zajistit dostatek stínu a vody. V mladším věku, kdy se ještě vyvíjí kostra, je také rozumné vyhýbat se nadměrné zátěži kloubů a upřednostnit kratší, častější venčení před dlouhými výlety.
Výcvik a výchova
Výcvik novofundlandského psa patří k méně náročným – je to plemeno ochotné spolupracovat s člověkem a k naučeným povelům se staví klidně a bez zbytečné dominance. To ale neznamená, že výchovu lze vynechat: jde o velkého a silného psa, u kterého je základní poslušnost nutná už z praktických důvodů, například kvůli chování na vodítku nebo klidnému pohybu mezi lidmi.
Nejlépe funguje pozitivně vedený přístup postavený na pochvale, mazlení a pamlscích – tvrdé metody nebo zvýšený hlas u tohoto plemene nemají smysl a spíše vedou k nejistotě než ke spolupráci. Krátké, pravidelné a konzistentní lekce jsou efektivnější než dlouhé tréninkové blok, protože udrží psa soustředěného a výcvik zůstává pro obě strany příjemný.
Co psa motivuje
Silnou motivací je blízkost člověka a pocit, že je součástí smysluplné činnosti – novofundlandský pes má vysokou potřebu společnosti a výcvik vnímá i jako formu kontaktu s majitelem. Díky vodomilné povaze plemene bývá oblíbenou odměnou i možnost pohybu u vody nebo aportování předmětů, což lze při výcviku využít jako přirozenou motivaci místo výhradně pamlsků.
Socializace a specifika
Vzhledem k velké tělesné síle a vysoké hmotnosti dospělého jedince je včasná a důkladná socializace klíčová – štěně by se mělo postupně setkávat s různými lidmi, zvířaty i prostředím, aby si osvojilo klidné a vyrovnané chování, které je pro toto plemeno typické. Dobrá zkušenost s dětmi, jinými psy i běžnými situacemi ve veřejném prostoru usnadní soužití v dospělosti, kdy už případná neposlušnost nebo tahání na vodítku představuje reálný problém kvůli velikosti psa.
- Krátké, časté tréninkové bloky místo dlouhého drilu.
- Pozitivní motivace – pochvala, pamlsky, kontakt s vodou.
- Důraz na socializaci v raném věku kvůli budoucí velikosti a síle psa.
- Klidný a trpělivý přístup bez tvrdých metod.
Péče o srst a hygienu
Hustá dlouhá srst s podsadou vyžaduje pravidelné a důkladné vyčesávání – ideálně několikrát týdně, v období línání i denně, protože prokousání se k podsadě je jediný způsob, jak zabránit vzniku zplstěných chuchvalců. Vysoká míra línání znamená, že chlupy se v domácnosti objevují po celý rok, s výraznějšími nápory na jaře a na podzim.
Koupání by mělo být spíše výjimečné a cílené – srst je přirozeně voděodolná a časté mytí ji zbavuje ochranných olejů. Po koupeli i po pobytu ve vodě je potřeba psa pořádně vysušit, protože hustá podsada zůstává vlhká dlouho a vlhko u kůže může vést k nepříjemnému zápachu nebo podráždění.
Na co se zaměřit
- Uši: pravidelná kontrola a čištění, zejména kvůli převislému tvaru ucha, který omezuje proudění vzduchu.
- Oči: kontrola čistoty koutků, hlavně po pobytu venku nebo ve vodě.
- Zuby: pravidelné čištění pomáhá předcházet usazování zubního kamene.
- Drápy: pravidelná kontrola a zkracování, pokud se přirozeně neobrušují dostatečnou aktivitou.
- Slintání: vysoká míra slintání znamená potřebu častěji otírat tlamu, zejména po pití a po jídle.
Vzhledem k náročné péči o srst je vhodné psa od štěněte zvykat na česání, koupání i kontrolu uší a tlapek – při jeho velikosti a hmotnosti totiž případná nespolupráce v dospělosti znamená pro majitele výraznou fyzickou zátěž.
Krmení
Vzhledem k mohutné tělesné stavbě a hmotnosti, která se u dospělých jedinců pohybuje v desítkách kilogramů, je pro novofundlandského psa klíčové kvalitní kompletní krmivo určené přímo pro velká a obří plemena. Takové receptury zohledňují nižší energetickou hustotu a upravený poměr vápníku a fosforu, což pomáhá podpořit zdravý vývoj kostí a kloubů, na které je u těžkých plemen kladen zvýšený nárok.
Volba krmiva by se měla měnit podle životní fáze – štěně vyžaduje jinak nastavenou dávku živin než dospělý nebo stárnoucí jedinec. U novofundlandského psa je růstové období obzvlášť citlivou fází, protože příliš rychlý nárůst hmotnosti může nadměrně zatěžovat ještě nezralý pohybový aparát. Proto se doporučuje krmivo speciálně vyvinuté pro velká plemena ve fázi růstu, které růst reguluje na přiměřené tempo.
Protože jde o plemeno se střední úrovní pohybové aktivity, není energetická potřeba dospělého jedince nijak extrémní – spíše naopak hrozí riziko, že při nedostatku pohybu a příliš vydatné stravě dojde k nadváze. Nadbytečná kila přitom u tak velkého psa výrazně zatěžují klouby a celkově zkracují dobu, po kterou si pes udrží dobrou pohyblivost. Doporučuje se proto pravidelně kontrolovat tělesnou kondici – žebra by měla být na dotek snadno hmatatelná, i když opticky nemusí být vidět, a v pase by měl být patrný náznak zúžení siluety při pohledu shora.
Množství krmiva je vhodné přizpůsobovat konkrétní hmotnosti, věku a aktuální úrovni pohybu daného jedince, nikoli se řídit pouze obecným doporučením na obalu krmiva. U dospělých psů je praktické rozdělit denní dávku do dvou porcí, což může snížit riziko zažívacích obtíží spojených s jednorázovým příjmem velkého množství potravy u velkých plemen.
Jak dlouho Novofundlandský pes žije?
Novofundlandský pes se dožívá v průměru 9 až 10 let, což je u tak velkého a mohutného plemene poměrně obvyklá délka života. Konkrétní délka života se u jednotlivých jedinců liší podle genetické výbavy, celkové kondice a péče, kterou majitel psu po celý život poskytuje.
Co ovlivňuje délku života
U velkých plemen, mezi která novofundlandský pes patří, hraje zásadní roli zátěž na klouby a srdce – čím déle si pes udrží přiměřenou tělesnou hmotnost a nebude přetěžován, tím lépe. Pohyb by měl být pravidelný, ale spíše vyrovnaný než extrémní, protože skokové přetěžování kloubů u těžkých plemen zvyšuje riziko dlouhodobých potíží s pohybovým aparátem.
- Genetika: původ štěněte a zdravotní historie rodičů výrazně ovlivňují predispozice k dědičným onemocněním.
- Tělesná kondice: udržení štíhlé postavy snižuje zátěž na klouby, srdce i celkový organismus.
- Pohyb: pravidelná, ale přiměřená aktivita odpovídající střední úrovni potřebné zátěže pomáhá udržet svalstvo i kondici bez zbytečného přetěžování.
- Prevence: pravidelné veterinární prohlídky umožňují včas zachytit případné zdravotní problémy.
- Výživa: kvalitní strava přizpůsobená věku a hmotnosti psa přispívá k dlouhodobému zdraví.
U novofundlandského psa se může vyskytovat zvýšená predispozice k onemocněním pohybového aparátu a k některým dědičným poruchám metabolismu, včetně tvorby močových kamenů. Odpovědný chov a pravidelná veterinární péče proto hrají důležitou roli v tom, jak dlouhý a kvalitní život pes prožije.
Pro koho je Novofundlandský pes vhodný?
Novofundlandský pes se hodí do domácnosti, která počítá s jeho velikostí, vysokou potřebou lidské blízkosti a náročnou péčí o srst. Jde o klidného, společenského psa s nízkou náročností na výcvik, což z něj dělá vhodného kandidáta i pro majitele bez předchozích zkušeností s velkými plemeny – za předpokladu, že zvládnou fyzickou stránku chovu takto mohutného psa.
Pro koho je plemeno vhodné
- Pro rodiny s dětmi – plemeno je k dětem přátelské a vyrovnané.
- Pro domácnosti, kde je někdo z členů rodiny přítomen většinu dne – pes potřebuje hodně společnosti a špatně snáší dlouhodobou samotu.
- Pro majitele s domem a zahradou, kde má pes dostatek prostoru – do bytu se plemeno spíše nehodí.
- Pro začátečníky, kteří jsou ochotni investovat čas do péče o srst – samotný výcvik je díky povaze psa nenáročný.
- Pro domácnosti s dalšími psy či kočkami – novofundlandský pes se s nimi obvykle snáší dobře.
- Pro lidi, kterým nevadí vysoké línání a slintání a jsou ochotni pravidelně uklízet.
Pro koho plemeno vhodné není
- Pro obyvatele malých bytů bez možnosti pravidelného pobytu venku ve větším prostoru.
- Pro alergiky nebo lidi, kteří vyžadují čistotu domácnosti – vysoké línání a slintání jsou u plemene běžné.
- Pro majitele hledající aktivního sportovního parťáka na náročné výkony – jde spíše o psa se střední potřebou pohybu.
- Pro lidi, kteří tráví většinu dne mimo domov – vysoká potřeba společnosti dělá z dlouhé samoty problém.
- Pro ty, kdo nechtějí věnovat čas pravidelnému a časově náročnému vyčesávání a údržbě srsti.
Zajímavosti o plemeni
Novofundlandský pes pochází z Kanady a je jedním z mála velkých plemen, která FCI řadí do sekce molossoidních typů, přestože jeho vzhled a povaha se od klasických dog výrazně liší – chybí mu jejich obvyklá ostražitost i sklon k hlasitému projevu.
Zajímavá je kombinace vlastností, kterou standard i chovatelská praxe popisují: jde o psa s nízkou štěkavostí, ale zároveň velmi vysokou potřebou lidské společnosti. U tak mohutného plemene (pes dosahuje výšky kolem 71 cm a hmotnosti přes 68 kg) je to spíše výjimka – mnoho velkých hlídacích a strážních plemen bývá naopak hlasitějších.
Hustá dlouhá srst s podsadou, která novofundlandského psa chránila před chladem a vlhkem v jeho domovském prostředí, je zároveň důvodem, proč patří k plemenům s vysokou mírou línání a náročnou údržbou srsti – i přes to, že samotný výcvik bývá u tohoto plemene hodnocen jako nenáročný.
Z odborných zdrojů zaměřených na zdraví plemene vyplývá, že se u novofundlandského psa sleduje zvýšená predispozice k cystinurii a s ní spojené tvorbě močových kamenů – jde o téma, kterému se věnuje i publikovaný odborný výzkum.
Zdraví Novofundlandského psa
Novofundlandský pes patří mezi velká a těžká plemena s očekávaným dožitím kolem 9–10 let, což odpovídá typické délce života obřích plemen. Jeho zdravotní profil je do značné míry ovlivněn velikostí a hmotností – dospělý pes může vážit i přes 60 kg – a hustou dvojitou srstí, která vyžaduje pravidelnou péči. U plemene se sledují zejména predispozice spojené s pohybovým aparátem a některé metabolické zvláštnosti týkající se ledvin. Odpovědný chov s výběrem zdravých rodičů výrazně snižuje riziko dědičných zátěží. Následující body shrnují oblasti, na které je u tohoto plemene vhodné brát ohled.
Ledviny a močové cesty
U novofundlandského psa se může vyskytovat zvýšená predispozice k cystinurii – dědičné poruše zpětného vstřebávání aminokyselin v ledvinách, která může vést ke tvorbě cystinových močových kamenů (urolitiáze). Projevuje se zejména u psů, nikoli u fen, a jejím důsledkem může být opakované riziko ucpání močových cest. Vzhledem k dědičnému charakteru je vhodné, aby chovní jedinci procházeli testováním na tuto predispozici.
Klouby a pohybový aparát
Vysoká tělesná hmotnost v kombinaci s velkým vzrůstem klade značný nárok na klouby, zejména kyčelní a loketní. U obřích plemen obecně platí, že rychlý růst v období štěněte a nadměrná zátěž kloubů v raném věku mohou zvyšovat riziko problémů s pohybovým aparátem v dospělosti. Vhodná je proto kontrola přiměřeného tempa růstu a přiměřená, nikoli přetěžující pohybová aktivita u mladých jedinců.
Srst a kůže
Hustá srst s podsadou a vysoká míra línání znamenají, že se v srsti snadno drží vlhkost a nečistoty, což může při nedostatečné péči vést k podráždění kůže. Pravidelné vyčesávání a kontrola kůže pod hustou podsadou pomáhají udržet toto riziko na nízké úrovni.
Na co se zaměřit při výběru štěněte
- Ptát se chovatele na výsledky testů rodičů na cystinurii, případně na další genetická vyšetření prováděná v rámci chovného programu.
- Zajímat se o RTG vyšetření kyčelních a loketních kloubů u rodičů štěněte.
- Sledovat celkovou kondici a stavbu štěněte – přiměřenou, nikoli nadměrnou tělesnou stavbu vzhledem k věku.
- Ověřit, zda chovatel dodržuje doporučení pro postupný, nepřetěžující růst štěňat obřích plemen.
- Vyžádat si informace o zdravotním stavu a věku rodičů, případně o výskytu zdravotních komplikací v linii.
Známé predispozice
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k subaortální stenóze (SAS), vrozené srdeční vadě spojené se zúžením pod aortální chlopní.
- k cystinurii, dědičné poruše metabolismu aminokyselin vedoucí k tvorbě cystinových močových kamenů.
- k dysplazii kyčelního kloubu.
- k dysplazii loketního kloubu.
- k akutnímu rozšíření a zvratu žaludku (GDV, tzv. torze žaludku) vzhledem k hluboké a úzké hrudní stavbě těla.
- k osteosarkomu, zhoubnému nádoru kostí, který se často projevuje kulháním na postižené končetině.
- k urolitiáze v důsledku výskytu cystinurie, kdy krystaly mohou vést k ucpání močových cest.
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Novofundlandského psa
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Je novofundlandský pes vhodný do bytu?
Spíše ne – jde o velké plemeno s vysokými nároky na prostor a při pohybu po bytě mu vadí i vlastní velikost a hmotnost. Lépe mu vyhovuje dům se zahradou, kde má dostatek místa k odpočinku i pohybu.
Kolik váží novofundlandský pes a jak velký doroste?
Pes dosahuje výšky kolem 71 cm a hmotnosti až 68 kg, fena je o něco menší – přibližně 66 cm a 54 kg. Jde tedy o jedno z výrazně velkých a těžkých plemen.
Je novofundlandský pes hodný na děti?
Ano, k dětem je obecně vhodný a patří k plemenům s klidnou, trpělivou povahou. Vzhledem k jeho velikosti a hmotnosti je ale vždy potřeba hlídat interakce s malými dětmi, aby psa nechtěně neshodil svou vahou.
Kolik se novofundlandský pes dožívá let?
Průměrné dožití se pohybuje mezi 9–10 lety, což odpovídá běžné délce života u velkých plemen.
Jak moc novofundlandský pes línání a slintá?
Míra línání i slintání je u tohoto plemene vysoká, což souvisí s hustou dlouhou srstí s podsadou a stavbou mohutné tlamy. Majitel by měl počítat s pravidelným úklidem srsti i otíráním slin.
Je péče o srst novofundlandského psa náročná?
Ano, péče o srst je u tohoto plemene vysoce náročná kvůli dlouhé srsti s hustou podsadou, která vyžaduje časté a důkladné vyčesávání. Bez pravidelné péče srst snadno zplstnatí, zejména v oblasti za ušima a na končetinách.
Je novofundlandský pes vhodný pro začátečníky?
Spíše ano, protože má nízkou náročnost výcviku a klidnou, přizpůsobivou povahu. Začátečník by ale měl počítat s fyzickou náročností péče o velkého psa a s vysokými nároky na jeho společnost.
Proč se novofundlandskému psu říká vodní pes?
Plemeno pochází z Kanady, kde bylo historicky využíváno při práci u vody a pomoci rybářům, čemuž odpovídá i jeho hustá vodoodpudivá srst. Tato dispozice se u něj projevuje dodnes, mnoho jedinců má silnou přirozenou zálibu ve vodě.
Snáší se novofundlandský pes s jinými psy a kočkami?
Se psy i s kočkami se snáší spíše dobře, což z něj dělá vhodného kandidáta do domácnosti s více zvířaty. Jeho klidná a nekonfliktní povaha přispívá k bezproblémovému soužití.
Jaké zdravotní problémy hrozí u novofundlandského psa?
U plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k tvorbě močových kamenů souvisejících s cystinurií, jak popisují odborné zdroje zabývající se touto problematikou. Vzhledem k velikosti a hmotnosti plemene je vhodné také dbát na zdraví kloubů a postupné zatěžování v období růstu.
Potřebuje novofundlandský pes hodně pohybu?
Jeho úroveň aktivity je střední, takže nevyžaduje extrémně dlouhé nebo intenzivní venčení. Pravidelný pohyb je ale důležitý vzhledem k jeho velikosti a hmotnosti, aby se udržel v kondici.
Je novofundlandský pes hlučné plemeno?
Ne, štěkavost je u tohoto plemene nízká a k hlasitým projevům se uchyluje jen zřídka. To z něj dělá klidného společníka i do domácnosti, kde by nadměrné štěkání vadilo.
Zdroje a další informace
- FCI standard č. 50 – Newfoundland – Fédération Cynologique Internationale
- Zdroj tělesných měr – dogportal.pl
- Odborný zdroj – ufaw.org.uk
- Odborný zdroj – ncbi.nlm.nih.gov
- Odborný zdroj – link.springer.com
- Odborný zdroj – pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.