Publikováno 17. 9. 2026
Mastif (Mastiff) je velké plemeno pocházející z Velké Británie, zařazené do FCI skupiny 2 mezi molossoidní typy psů. Jde o jedno z nejmohutnějších plemen vůbec – dospělí psi i feny měří v kohoutku 70–77 cm, psi mohou vážit přes 100 kg. Navzdory impozantním rozměrům je mastif klidný a vyrovnaný, štěká málo a k aktivitě ho netřeba nutit – vystačí si s nízkou úrovní pohybu.
Krátká srst nevyžaduje náročnou péči, na druhou stranu je třeba počítat s výraznějším slintáním, které k tomuto plemeni neodmyslitelně patří. Mastif bývá k dětem vstřícný a je spíše společenský, k cizím lidem i jiným zvířatům se ale staví neutrálně. Pro začátečníky ani seniory není ideální volbou – jeho síla a velikost vyžadují zkušeného majitele, který zvládne důslednou výchovu.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Mastif?
Mastif (Mastiff) je obří plemeno pocházející z Velké Británie, patřící mezi molossoidní typy psů. Váhou 55–104 kg a výškou kolem 70–77 cm patří k nejmohutnějším plemenům vůbec, přičemž pes bývá výrazně těžší než fena. Přes impozantní rozměry jde o psa s nízkými nároky na pohyb a spíše klidnou povahou – energii tráví v úsporném režimu a k výraznější aktivitě ho netáhne.
Povahově je mastif vyrovnaný a společenský, k dětem se chová vstřídavě a je vnímán jako spíše přátelský rodinný pes. Vůči cizím lidem i ostatním zvířatům včetně koček bývá neutrální, na štěkání šetrný. Výcvik vyžaduje trpělivost a důslednost, protože jeho velikost a síla kladou nároky na zkušenějšího majitele.
Díky nízké aktivitě a nenáročné péči o krátkou srst se hodí spíše do domu se zahradou než do bytu. Kvůli hmotnosti, prostorovým nárokům a výraznému slintání není ideální volbou pro začátečníky ani seniory – lépe se osvědčí u zkušenějších chovatelů velkých plemen.
Původ a historie Mastifa
Kořeny mastifa sahají hluboko do historie britských ostrovů, kam se mohutní molossovití psi dostali pravděpodobně již s fénickými obchodníky nebo římskými legiemi, které narazily na místní válečné a lovecké psy chované starými Brity. Tito předci byli vyšlechtěni pro sílu, odolnost a schopnost čelit velké zvěři i nepříteli – používali se jako strážní a bojoví psi, později i k lovu velké zvěře, jako je medvěd či divoký kanec, a k travlivým kolbám, které byly v Anglii po staletí oblíbenou podívanou.
Ve středověku se z těchto těžkých psů vyvinul typ chovaný především na panských sídlech jako spolehlivý hlídač majetku a doprovod lovců. Anglická šlechta si mastify cenila pro jejich klid, věrnost a zastrašující vzhled, který dokázal odradit nezvané návštěvníky, aniž by pes musel být agresivní. Postupně se ustálil charakteristický masivní typ s krátkou srstí, širokou lebkou a mohutným tělem, jak jej známe dnes.
Systematičtější chov a snaha o sjednocení typu přišly až v 19. století, kdy se v Anglii začaly organizovat výstavy psů a zakládat plemenné kluby. Mastif patřil mezi první plemena, pro která byl sepsán standard, a Velká Británie je dodnes uznávána jako země jeho původu. Plemeno bylo zařazeno mezi molossoidní typy v rámci mezinárodní kynologické federace, čímž se jeho postavení jako samostatného, historicky ukotveného plemene formálně potvrdilo.
Vzhled a velikost
Mastif dosahuje v kohoutku 70–77 cm, a to bez rozdílu mezi psem a fenou – standard uvádí pro obě pohlaví stejné rozmezí. Výrazně se ale liší hmotnost: pes váží zhruba 72,6–104,3 kg, zatímco fena je lehčí, s hmotností kolem 54,4–77,1 kg. Jde o jedno z nejmohutnějších plemen vůbec, s mimořádně masivní kostrou a svalnatým, širokým tělem.
Hlava je velká, hranatá a působí impozantním dojmem, s výraznou horní partií lebky a širokým čenichem. Oči jsou spíše menší, tmavé, umístěné daleko od sebe, což dodává výrazu klidný a vážný charakter. Uši jsou malé až středně velké, tenké, přiléhající k lícím a nasazené vysoko na hlavě. Tlama je široká, s výraznými, ale ne přehnaně volnými pysky.
Tělo je kompaktní, hrudník hluboký a prostorný, hřbet široký a silný, což odpovídá roli mastifa jako mohutného, klidně působícího psa. Ocas je nasazený vysoko, u kořene silný a směrem ke konci se zužuje, v klidu visí dolů.
Srst mastifa je krátká, hustá a přiléhavá, na těle nenáročná na úpravu. Konkrétní barevné varianty a jejich standardní provedení popisuje samostatná sekce věnovaná barvám.
Barvy Mastifa
Standard mastifa u zbarvení klade důraz na to, aby srst byla krátká a hustá – konkrétní výčet uznávaných barev a povolených znaků však standard specifikuje detailněji, než jaké informace má tento atlas k dispozici, a proto je zde neuvádíme, abychom nemuseli spekulovat.
Jisté je, že jde o krátkosrsté plemeno s nízkou náročností na péči o srst a středním línáním – barva pláště tedy na množství péče nemá zásadní vliv.
Povaha Mastifa
Mastif je klidný a vyrovnaný obr, jehož temperament rozhodně neodpovídá jeho impozantním rozměrům – energie je u něj nízká a většinu dne rád prospí nebo prostráví nenáročným odpočinkem po boku rodiny. Přesto se jedná o psa se silným vztahem k majiteli, který svou přítomnost vyhledává a projevuje se jako společenský parťák spíše než samostatně jednající hlídač.
K rodině je oddaný a k dětem se chová vstřícně, díky čemuž bývá vhodným společníkem i v domácnostech s potomky. Vůči cizím lidem i jiným zvířatům zůstává spíše neutrální a vyčkávavý – nejde o psa, který by vyhledával konflikty nebo štěkal na každý podnět, štěkavost je u tohoto plemene naopak nízká.
Inteligence mastifa je patrná, ale kombinuje se s určitou dávkou samostatného úsudku a mírnou tvrdohlavostí, takže výcvik vyžaduje trpělivost a důslednost – rozhodně nejde o plemeno, které by bezhlavě plnilo povely jen proto, že to po něm chce člověk. Na druhou stranu potřeba mentální stimulace není nijak extrémní, takže střídmý, ale pravidelný trénink obvykle stačí k tomu, aby se pes neflákal a zároveň nebyl přetěžovaný.
Hlídací pud u mastifa vychází spíše z jeho fyzické přítomnosti a schopnosti zareagovat, pokud to situace vyžaduje, než z aktivního vyhledávání podnětů k varování. Typickým projevem je klidné sledování dění v okolí, doprovázené jistou dávkou lenosti a slintáním, které k tomuto plemeni neodmyslitelně patří.
Mastif a děti
Mastif je k dětem obvykle vstřícný a klidný, jeho temperament je spíše flegmatický než bouřlivý – nepatří mezi psy, kteří by děti nadměrně strhávali do hry nebo je svým chováním stresovali. Právě kvůli jeho mohutnosti a hmotnosti, která u dospělého jedince běžně přesahuje 70 kg, je ale nutné soužití s malými dětmi vždy důsledně hlídat. I neúmyslný pohyb nebo opření se o dítě může vzhledem k rozdílu ve velikosti a síle způsobit pád nebo zranění, aniž by šlo o projev agrese.
Nízká štěkavost a nevýrazná potřeba intenzivního pohybu dělají z mastifa psa, který dokáže v domácnosti s dětmi fungovat poklidně – nevyžaduje hodiny aktivního venčení ani hlučné projevy energie. Na druhou stranu jde o plemeno se střední náročností na výcvik, což znamená, že poslušnost a respekt k pravidlům je třeba budovat důsledně a od štěněte, dokud má pes ještě zvladatelnou velikost.
Socializace a role dospělého
Základem bezproblémového vztahu mezi mastifem a dětmi je včasná a soustavná socializace štěněte – seznámení s dětským hlukem, pohybem i dotykem v období, kdy se pes teprve učí, co je běžnou součástí rodinného života. Dospělý člen domácnosti by měl:
- být přítomen při každém kontaktu psa s malými dětmi, zejména v prvních letech
- naučit děti, jak se k velkému psu chovat – nezvedat ho, netahat za srst, nerušit při odpočinku či krmení
- dbát na to, aby si pes od štěněcího věku zvykal na manipulaci, dotyky a přítomnost dětí v různých situacích
- respektovat, že i klidné plemeno může na bolest, únavu nebo přetěžování reagovat obranně
Se staršími dětmi, které už chápou pravidla soužití s velkým psem, bývá vztah obvykle bezproblémový. U rodin s velmi malými dětmi je však třeba počítat s tím, že dohled dospělého zůstává nezbytnou součástí každodenního kontaktu, a to po celou dobu, kdy dítě není schopné samo odhadnout sílu a velikost psa.
Mastif a další psi a domácí zvířata
Mastif je ke kočkám i dalším zvířatům v domácnosti popisován jako neutrální – nevyhledává konflikty a při postupném seznámení dokáže s kočkou i drobnějším zvířetem bez problémů koexistovat. Rozhodující je ale jeho velikost a hmotnost, takže první kontakty je vhodné vždy hlídat, aby nedošlo k neúmyslnému zranění menšího tvora.
Vůči ostatním psům se chová klidně a bez zbytečné potřeby dominovat, což odpovídá jeho zařazení mezi mohutná strážní plemena molosského typu – jde spíše o psa, který situaci pozoruje a reaguje s rozvahou, než o typ, který by aktivně vyhledával konfrontaci. Nízká štěkavost tomu odpovídá i v projevu vůči cizím psům na procházce.
Potřeba společnosti je u mastifa na střední úrovni – vyhovuje mu, když je součástí dění v domácnosti, ale nejde o psa závislého na neustálém kontaktu s jinými zvířaty. Díky povahové vyrovnanosti a tomu, že bývá k dětem spíše přátelský, se dobře začleňuje i do domácnosti s více zvířaty, pokud má dostatek prostoru a klidu.
Je Mastif vhodný do bytu?
Spíše ne – i když jde o psa s nízkými nároky na pohyb, jeho velikost a hmotnost dělají z běžného bytu nevhodné prostředí. Mastif potřebuje prostor, kde se může volně natáhnout a pohodlně se otočit, což menší byty obvykle nenabízejí.
Rozhodující je zejména dostatek místa v interiéru – pes této velikosti a hmotnosti (u psů 72,6–104,3 kg, u fen 54,4–77,1 kg) zabere podstatnou část obývacího prostoru už jen tím, že leží. Ideální je proto rodinný dům se zahradou, kam se mastif může kdykoliv volně odebrat.
- Prostor: velké tělo vyžaduje odpovídající plochu k odpočinku i pohybu po domácnosti.
- Klid: jde o vyrovnaného a klidného psa, který v bytě nevytváří ruch, ale potřebuje mít kam uhnout, když chce být sám.
- Pohyb: aktivita mastifa je nízká, takže dlouhé venčení není nutností, přesto by měl mít možnost pravidelně se protáhnout venku.
- Štěkavost: mastif štěká málo, takže případným sousedům v bytovém domě nebude dělat problémy hlukem.
Slintání patří u tohoto plemene mezi velmi výrazné vlastnosti, což je další argument pro prostornější a snadno udržovatelné bydlení spíše než pro malý byt.
Kolik pohybu potřebuje?
Mastif má nízkou úroveň aktivity a jeho pohybové nároky jsou spíše skromné – vystačí si s krátkými až středně dlouhými procházkami rozloženými do dne, klidnou chůzí a volným pobytem na zahradě. Jde o plemeno stavěné na těžkou, kompaktní kostru, takže dlouhé vyčerpávající výlety nejsou to, co potřebuje, ani co by mu prospívalo.
Vzhledem k mohutné tělesné stavbě je vhodné vybírat aktivity s nižší zátěží na klouby – procházky po měkčím povrchu, plavání nebo pomalejší vycházky bez opakovaných skoků a náhlých obratů. Klasické výkonnostní psí sporty s vysokou intenzitou k tomuto plemeni nepatří, přiměřenější je spíše klidná společná chůze nebo nenáročné poslušnostní cvičení.
Mentální stimulaci má rád v menších dávkách – krátké výcvikové chvilky, čichové hry nebo procvičování základních povelů dokážou psa zaměstnat, aniž by ho fyzicky zatěžovaly. Náročnost výcviku je u mastifa na střední úrovni, takže trénink vyžaduje trpělivost a pravidelnost, ne však extrémní časovou investici.
Kvůli robustní stavbě těla a nízké tolerance k přehřátí je třeba dávat si pozor na pohyb v horkém počasí – v létě je lepší volit procházky v chladnějších částech dne a zajistit psu dostatek stínu a vody. Vysoká míra slintání navíc souvisí s tím, že se pes po zátěži hůř ochlazuje, což je další důvod, proč intenzivní cvičení v horku raději omezit.
Výcvik a výchova
Výcvik mastifa vyžaduje trpělivost a důslednost, i když nejde o plemeno, které by se učilo obtížně – spíše je otázkou motivace a včasného nastavení hranic, než že by pes byl nezvladatelný. Vzhledem k jeho velikosti a síle je klíčové začít se základní poslušností už ve štěněcím věku, kdy je mnohem snazší korigovat nežádoucí chování než u dospělého jedince, který může vážit přes 70 kg.
Nejlépe funguje pozitivně vedený výcvik založený na odměnách – pochvale, pamlascích nebo hře. Mastif obvykle nereaguje dobře na tvrdé metody nebo nátlak, protože jde o psa s klidnou, spíše nezávislou povahou, který si dobře pamatuje nepříjemné zkušenosti. Krátké, pravidelné tréninkové jednotky bývají účinnější než dlouhé a náročné lekce – plemeno má nižší úroveň aktivity a rychleji ztrácí zájem, pokud je výcvik zdlouhavý nebo jednotvárný.
Socializace
Vzhledem k mohutné stavbě těla je důležité mastifa od štěněte seznamovat s různými lidmi, zvířaty i běžnými situacemi, aby si zafixoval klidný a vyrovnaný přístup k okolí. Dobře socializovaný jedinec bývá vhodným společníkem i pro rodiny s dětmi, přesto je vzhledem k jeho velikosti vhodné učit děti i psa vzájemným pravidlům chování.
Specifika plemene
- Nižší potřeba pohybu znamená, že výcvik by neměl být fyzicky vyčerpávající, spíše zaměřený na poslušnost a sebeovládání.
- Kvůli síle a hmotnosti je zásadní naučit psa nezatahovat na vodítku a nevyskakovat na lidi.
- Plemeno oceňuje konzistentní pravidla a jasně daný denní režim, což usnadňuje i výchovu méně zkušeným majitelům.
Péče o srst a hygienu
Krátká srst mastifa vyžaduje minimální péči – stačí kartáčování jednou týdně gumovým kartáčem nebo rukavicí, které odstraní odumřelé chlupy a udrží srst v dobré kondici. V období line se frekvence zvyšuje na dvakrát týdně, aby se zabránilo nadměrnému usazování chlupů v domácnosti.
Vzhledem k mohutné stavbě těla a charakteristickým kožním záhybům na hlavě a krku je potřeba věnovat pozornost jejich pravidelné kontrole a čištění – vlhkost a nečistoty zachycené v záhybech mohou vést k podráždění kůže. Osvědčuje se otírat záhyby suchým hadříkem po každé procházce nebo krmení.
Specifika péče
- Slintání: Mastif patří mezi plemena s velmi výrazným sklonem ke slintání, proto je vhodné mít po ruce hadřík a počítat s pravidelným utíráním tlamy, zejména po pití vody nebo v teplejším počasí.
- Uši: Převislé uši je třeba kontrolovat pravidelně a čistit, aby se předešlo hromadění vlhkosti a nečistot ve zvukovodu.
- Oči: Kvůli volnější kůži v oblasti očí je vhodné pravidelně sledovat, zda se neobjevuje nadměrné slzení nebo podráždění, a v případě potřeby oči šetrně otírat.
- Zuby: Čištění zubů několikrát týdně pomáhá předcházet tvorbě zubního kamene, který je u velkých plemen běžným problémem.
- Drápy: Vzhledem k nižší přirozené aktivitě se drápy neobrušují dostatečně samy, proto je potřeba je pravidelně kontrolovat a stříhat.
- Koupání: Koupání stačí jen v případě potřeby, časté mytí by mohlo narušit přirozenou ochrannou vrstvu kůže.
Krmení
Vzhledem k tělesné hmotnosti, která se u dospělých jedinců pohybuje v desítkách kilogramů, potřebuje mastif krmivo přizpůsobené velkému plemeni s pomalejším růstem – u štěněte je klíčové zvolit granule určené právě pro velká a obří plemena, protože nekontrolovaný růst a nadměrný příjem energie v prvních měsících života zvyšuje zátěž na klouby a kostru.
Vzhledem k nízké úrovni pohybové aktivity dospělého mastifa je potřeba energetický obsah krmiva průběžně korigovat podle skutečného výdeje – co platí pro aktivnějšího psa, může u tohoto plemene snadno vést k nadváze. Nadměrná hmotnost přitom u tak těžkého psa dále zatěžuje klouby a pohybový aparát, proto se vyplatí sledovat tělesnou kondici pravidelně, nejlépe pohledem i pohmatem na žebra a pas, a množství krmiva podle toho upravovat.
Na co dát pozor
- Krmivo volit podle věku, velikosti a aktuální hmotnosti psa, u štěňat s ohledem na řízený růst.
- Denní dávku raději rozdělit do dvou porcí – u velkých plemen to bývá šetrnější pro trávení.
- Pravidelně kontrolovat tělesnou kondici a včas reagovat na náznaky nadváhy.
- Po jídle dopřát psovi klid a vyhnout se intenzivnímu pohybu bezprostředně po krmení.
Jak dlouho Mastif žije?
Průměrné dožití mastifa se pohybuje mezi 6 a 10 lety. Jde o typickou hodnotu pro tak mohutné plemeno – čím větší pes, tím kratší bývá jeho život, a mastif patří mezi vůbec nejrobustnější plemena vůbec, s hmotností dosahující u psů přes 100 kg.
Konkrétní délka života se u jednotlivých jedinců liší podle řady okolností:
- Genetika a chov: Původ štěněte a zodpovědnost chovatele při výběru rodičů ovlivňují, s jakou zátěží pes do života vstupuje.
- Tělesná kondice: Vzhledem k velké hmotnosti je udržení štíhlé postavy klíčové – nadváha zatěžuje klouby i srdce a může výrazně zkrátit aktivní roky psa.
- Pohyb: Mastif nepatří mezi psy s vysokými nároky na aktivitu, přesto pravidelný a přiměřený pohyb pomáhá udržovat svalstvo a podporuje zdraví kloubů, aniž by docházelo k přetěžování rostoucího nebo již dospělého organismu.
- Preventivní péče: Pravidelné veterinární prohlídky umožňují včas odhalit případné potíže, které se u velkých plemen mohou objevit dříve než u menších psů.
- Výživa: Krmivo přizpůsobené velkému plemeni a životní fázi psa pomáhá předcházet přetěžování pohybového aparátu i problémům s trávením.
- Zdravotní predispozice: U mastifa se může vyskytovat zvýšená predispozice k ortopedickým potížím spojeným s velkým vzrůstem a hmotností, proto je vhodné věnovat pozornost stavu kloubů po celý jeho život.
Pro koho je Mastif vhodný?
Mastif se hodí do domácnosti, která má dostatek prostoru a počítá s tím, že jde o obřího psa s klidnou povahou, nikoliv se sportovcem na denní běhání. Vzhledem k nízké úrovni aktivity mu stačí přiměřený pohyb, ale jeho velikost, výcvik na úrovni zkušenějšího majitele a vysoká míra slintání jsou faktory, které je třeba předem zvážit.
Pro koho je plemeno vhodné
- Pro majitele s domem a zahradou, kde má velký pes dostatek místa k pohybu a odpočinku.
- Pro rodiny s dětmi – k dětem bývá mastif spíše přátelský a snáší se s nimi dobře.
- Pro ty, kdo hledají spíše společenského psa, kterému stačí střední míra kontaktu s rodinou, ne neustálou aktivitu.
- Pro majitele, kteří již mají zkušenost s výcvikem větších plemen a zvládnou střední náročnost výcviku.
- Pro domácnosti, kde nevadí pravidelné utírání slin a střední línání srsti.
Pro koho plemeno vhodné není
- Pro začátečníky bez zkušeností s velkými a silnými psy – zvládnutí mastifa vyžaduje jistotu a důslednost.
- Pro život v bytě – velké rozměry a nízká vhodnost do bytového prostředí hovoří jasně proti.
- Pro seniory nebo osoby s omezenou fyzickou silou, kteří by mohli mít problém psa fyzicky zvládnout.
- Pro velmi aktivní majitele očekávající parťáka na sport či dlouhé výlety – mastif preferuje klidnější režim.
- Pro domácnosti, kde vadí zvýšené slintání nebo je kladen důraz na čistotu interiéru.
Zajímavosti o plemeni
Mastif patří mezi nejmohutnější psí plemena na světě – hmotnost psů se pohybuje mezi 72,6 a 104,3 kg, feny bývají o něco lehčí, s hmotností 54,4 až 77,1 kg. Přesto se s pravidelnou výškou v kohoutku 70–77 cm u obou pohlaví řadí mezi plemena, kde rozdíl mezi psem a fenou není v postoji tak výrazný jako v tělesné hmotnosti.
Anglický název Mastiff nese plemeno pod standardem FCI č. 264, zařazeným do 2. skupiny mezi molossoidní typy psů, konkrétně do sekce psů typu dog. Země původu, Velká Británie, dala tomuto typu mohutných strážních psů jméno, které se v angličtině používá dodnes jako obecné označení pro celou skupinu velkých molossů.
Navzdory impozantní velikosti a síle je mastif známý nízkou úrovní aktivity a nízkou štěkavostí – jde o psa, který svou přítomností spíše klidně dohlíží, než aby aktivně vyhledával podněty. Tento kontrast mezi fyzickou mohutností a klidnou povahou patří k nejcharakterističtějším rysům plemene.
Zdraví Mastifa
Mastif patří mezi velká až obří plemena, u kterých je průměrné dožití 6–10 let ovlivněno především zátěží na klouby a srdce plynoucí z jeho tělesné hmotnosti. Vzhledem k rychlému růstu a vysoké váze je u tohoto plemene zvýšené riziko problémů s pohybovým aparátem, a proto je vhodné věnovat pozornost výživě a zátěži už od štěněte. Kromě ortopedických potíží je třeba počítat i s omezenější tělesnou zdatností v porovnání s menšími plemeny, což se promítá do celkového nastavení denního režimu. Následující body shrnují oblasti, na které je u mastifa dobré brát ohled.
Klouby a pohybový aparát
U mastifa se může vyskytovat zvýšená predispozice k onemocněním kyčelních a loketních kloubů, což souvisí s kombinací velkého vzrůstu, vysoké hmotnosti a rychlého růstu v období dospívání. Přiměřená, postupně dávkovaná zátěž a kontrola hmotnosti pomáhají snižovat tlak na klouby v průběhu celého života psa.
Srdce
Velká plemena typu mastifa bývají obecně sledována i z pohledu kardiovaskulárního zdraví, proto se u nich doporučuje pravidelná veterinární kontrola srdeční činnosti v rámci preventivních prohlídek.
Termoregulace a fyzická zátěž
Mastif má nízkou úroveň přirozené aktivity a jeho tělesná stavba mu nedovoluje dlouhodobou intenzivní zátěž ani vysoké teploty. Krátká srst sice usnadňuje péči, ale mohutné tělo hůře odvádí teplo, takže je vhodné fyzickou aktivitu přizpůsobit počasí a nezatěžovat psa v horkých dnech.
Sliny a dutina ústní
Velmi vysoká míra slintání je u mastifa daná stavbou tlamy a pysků. Sama o sobě nepředstavuje zdravotní riziko, ale je dobré pravidelně kontrolovat stav dásní a dutiny ústní v rámci běžné péče.
Na co se zaměřit při výběru štěněte
- Zajímat se o zdravotní stav rodičů, zejména z pohledu kloubů a srdce.
- Ptát se chovatele na růstový plán a doporučenou stravu pro velké plemeno v období štěněte.
- Sledovat pohyb štěněte – měl by být plynulý, bez známek kulhání nebo ztuhlosti.
- Ověřit, zda chovatel provádí u rodičů pravidelné veterinární kontroly.
Známé predispozice
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k dysplazii kyčelního kloubu.
- k srdečním onemocněním, jako je dilatační kardiomyopatie.
Diskutovaná rizika
- k dysplazii loketního kloubu.
- ke kostním nádorům, například osteosarkomu.
- Vzhledem k hluboké a úzké hrudi patří toto plemeno mezi rizikové skupiny pro rozvoj žaludeční dilatace a volvulu (nafouknutí a přetočení žaludku, tzv. bloat).
- k dědičným očním vadám, jako je entropium nebo ektropium víček.
- k vyhřeznutí žlázy třetího víčka (tzv. třešňové oko).
- k degenerativním kloubním onemocněním v důsledku vysoké tělesné hmotnosti a rychlého růstu.
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Mastifa
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Kolik váží mastif a jak velký doroste?
Pes váží 72,6–104,3 kg a fena 54,4–77,1 kg, výška v kohoutku je u obou pohlaví 70–77 cm. Jde tedy o jedno z nejmohutnějších plemen vůbec.
Je mastif vhodný do bytu?
Spíše ne – kvůli své velikosti a hmotnosti potřebuje mastif prostornější zázemí, kde se může volně pohybovat a odpočívat. Nízká úroveň aktivity to částečně vyvažuje, ale prostor je stále důležitý.
Kolik se mastif dožívá let?
Průměrné dožití mastifa je 6–10 let, což je u velkých a těžkých plemen běžné. Kratší délka života souvisí právě s jejich velkou tělesnou konstitucí.
Slintá mastif hodně?
Ano, slintání je u mastifa velmi vysoké a majitelé by s tím měli počítat jako s běžnou součástí života s tímto plemenem. Souvisí to s volnější kůží kolem tlamy typickou pro molossoidní typy psů.
Je mastif vhodný pro začátečníky?
Spíše ne – jeho velikost, síla a středně náročný výcvik vyžadují zkušenějšího majitele, který dokáže psa od štěněte konzistentně vést. Nezvládnutý dospělý mastif o hmotnosti přes 70 kg může být obtížně zvladatelný.
Snáší se mastif s dětmi?
Ano, mastif je k dětem spíše vhodný a bývá k rodině velmi oddaný. I tak je vzhledem k jeho velikosti a hmotnosti nutný dohled, aby nedošlo k nechtěnému strhnutí nebo nárazu do menšího dítěte.
Jak náročná je péče o srst mastifa?
Péče o srst je nízká, protože mastif má krátkou srst bez potřeby složité úpravy. Míra línání je pouze střední, takže pravidelné kartáčování stačí v běžné frekvenci.
Kolik pohybu mastif potřebuje?
Úroveň aktivity je u mastifa nízká, takže mu stačí kratší procházky a klidnější režim. Není vhodným společníkem pro velmi aktivní majitele hledající partnera na běhání či dlouhé výlety.
Na jaké zdravotní predispozice se u mastifa dbá zvýšeně?
U plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k ortopedickým problémům, které souvisí s jeho velkou tělesnou hmotností a rychlým růstem v období štěněte. Doporučuje se proto sledovat vhodné zatížení kloubů zejména v raném věku.
Štěká mastif hodně?
Ne, štěkavost mastifa je nízká a plemeno spíše klidně pozoruje své okolí, než by na podněty reagovalo hlasitě. To z něj dělá tichého společníka doma.
K čemu byl mastif původně chován?
Mastif pochází z Velké Británie a patří do FCI skupiny molossoidních typů psů, kam historicky náležela plemena využívaná jako strážní a obranní psi díky své síle a robustní stavbě těla. Dnes je především společenským psem.
Vychází mastif dobře s kočkami?
Vztah k kočkám je u mastifa neutrální, tedy bez výrazné agrese, ale i bez přehnaného zájmu. Vzájemné soužití obvykle závisí na správném seznámení a socializaci od štěněte.
Zdroje a další informace
- FCI standard č. 264 – Mastiff – Fédération Cynologique Internationale
- Zdroj tělesných měr – en.wikipedia.org
- Odborný zdroj – mastiffhealth.org
- Odborný zdroj – web5.lifelearn.com
- Odborný zdroj – purina.co.uk
- Odborný zdroj – vethelpdirect.com
- Odborný zdroj – pdsa.org.uk
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.