Publikováno 1. 9. 2026
Italský chrtík (Italian Sighthound) je nejmenší zástupce chrtů, který navzdory drobné konstrukci – s výškou 32–38 cm a hmotností kolem 5 kg – zůstává v jádru pravým chrtem s výraznou lovecká instinkty a chutí k pohybu. Pochází z Itálie, kde se odedávna choval spíše jako společník než pracovní pes, a tomu odpovídá i jeho povaha: je citlivý, vázaný na svého člověka a v cizím prostředí spíše opatrný.
Díky krátké srsti s nízkými nároky na péči a nízké míře línání se hodí i do bytu, potřebuje ale denní pohyb a dostatek společnosti – samotu nesnáší dobře. Je vhodný spíše pro majitele, kteří mu dokážou zajistit aktivní program a zároveň klidné, stabilní zázemí, než pro rodiny hledající odolného psa do každého počasí.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Italský chrtík?
Italský chrtík (Piccolo Levriero Italiano, Italian Sighthound) je nejmenší zástupce chrtů, zařazený do FCI skupiny 10 mezi krátkosrsté chrty. V kohoutku měří 32–38 cm a váží kolem 5 kg, přesto si zachovává typickou chrtí siluetu – štíhlé tělo, dlouhé nohy a lehký, elegantní pohyb. Dožívá se v průměru 14–15 let, což je na svou velikost slušný věk.
Povahově je citlivý, přítulný a silně vázaný na rodinu – společnost člověka potřebuje velmi intenzivně a špatně snáší dlouhé samostatné pobyty. Navzdory drobné postavě má vysokou potřebu pohybu a rád se proběhne, i když doma dokáže být klidný a nenáročný na prostor.
Pro koho se hodí
- Pro lidi hledající malého psa s aktivním, ale zároveň láskyplným temperamentem
- Do bytu i menšího bydlení díky nízkým nárokům na prostor a línání
- Pro seniory i majitele ochotné trávit se psem hodně času
- Méně vhodný do domácnosti s velmi malými dětmi nebo pro úplné začátečníky bez zkušeností s citlivějšími plemeny
Původ a historie Italského chrtíka
Italský chrtík patří mezi nejstarší evropská plemena chrtů a jeho původ sahá hluboko do antiky – malí hladkosrstí chrti s podobnou stavbou těla jsou zobrazováni už na starořeckých a starořímských vyobrazeních, odkud se pravděpodobně přes Středomoří dostali na Apeninský poloostrov. Předpokládá se, že vznikl zmenšováním větších chrtích plemen, snad příbuzných dnešnímu greyhoundovi či whippetovi, a to nikoli pro lov velké zvěře, ale primárně pro honbu na drobnou zvěř a jako společenský pes.
Skutečný rozmach zažilo plemeno v renesanční Itálii, kde se stalo oblíbeným společníkem šlechtických dvorů – malí chrti byli chováni především pro potěšení a jako symbol určitého společenského postavení, nikoli jako pracovní psi. Jejich obliba se odtud šířila i do dalších evropských zemí, kde je lze dohledat na obrazech a v dobových zápiscích od 16. do 19. století.
K výraznému úbytku počtu jedinců došlo v průběhu 19. století, zejména v souvislosti s válečnými konflikty v Evropě, což si vyžádalo systematickou obnovu chovné základny. Cílevědomé chovatelské úsilí, které vedlo k ustálení typu blízkého dnešnímu vzhledu, probíhalo především v Itálii, ale i v dalších evropských zemích, kde se drobní chrti udrželi v soukromých chovech. Na základě tohoto materiálu byl následně vypracován standard, který plemeno zařadil pod mezinárodní organizaci FCI do skupiny chrtů s krátkou srstí, kde je vedeno pod názvem Piccolo Levriero Italiano.
Vzhled a velikost
Italský chrtík je štíhlý, jemně stavěný chrt s výškou v kohoutku 32–38 cm a hmotností kolem 5 kg – rozměry se u psů a fen prakticky neliší, jde tedy o pohlavně málo dimorfní plemeno. Celková stavba připomíná zmenšenou verzi greyhounda, ale s výrazně lehčí kostrou a vysoko nasazeným, štíhlým hrudníkem.
Hlava je dlouhá a úzká, s plochým lebečním profilem a jemně naznačeným stopem. Čenich je protáhlý, přecházející plynule do hlavy bez výrazného zlomu. Oči jsou spíše velké, kulaté a tmavé, s živým, pozorným výrazem. Uši má nasazené vysoko, jsou malé, tenké a v klidu sklopené dozadu podél hlavy, při vzrušení se mohou částečně zvedat.
Tělo je elegantní, s klenutým hřbetem a mírně sešikmenou zádí, což je typický rys sighthoundů stavěných na rychlý běh. Hrudník je hluboký, ale úzký, břicho výrazně vtažené. Končetiny jsou dlouhé, tenké a suché, s pružnými klouby a oválnýma tlapkami. Ocas je dlouhý, nízko nasazený, směrem ke konci se zužuje a v klidu visí dolů, v pohybu se prohýbá do srpovitého tvaru.
Srst je krátká, hladká a jemná, přiléhá těsně k tělu a téměř neskrývá viditelné obrysy svalů a žeber – to je pro plemeno charakteristické. Barevným variantám se věnuje samostatná sekce.
Barvy Italského chrtíka
Konkrétní výčet standardem uznaných a neuznaných barev italského chrtíka není v dostupných podkladech k dispozici, a proto jej zde neuvádíme, abychom neriskovali nepřesnost. Zájemcům o přesnou barevnou paletu doporučujeme nahlédnout přímo do aktuálního znění standardu FCI č. 200.
Povaha Italského chrtíka
Italský chrtík je psík s výrazně vyvinutým vztahem k majiteli, kterého vyhledává a na jehož přítomnosti mu velmi záleží – samotu snáší špatně a dlouhodobá izolace mu nedělá dobře. Je citlivý, pozorný a inteligentní, což se projevuje i v jeho schopnosti rychle se učit, byť ne vždy bez vlastního úsudku o tom, co má a nemá smysl dělat.
V pohybu je energický a rád vyráží do sprintu za pohybujícím se podnětem – jde o typický projev chrtí povahy, kdy honicí instinkt může na chvíli převážit nad poslušností. Doma se naopak umí stočit do klubíčka a odpočívat po delší dobu, energii tedy střídá s klidnými fázemi.
K cizím lidem bývá zdrženlivější a méně důvěřivý, zatímco k rodině je vřelý a vyhledává fyzický kontakt. Hlídací sklony u něj nejsou výrazné – spíš než k hlasitému varování je náchylný k pozornému sledování okolí, štěkání využívá zřídka.
Výcvik vyžaduje trpělivost a citlivý přístup, protože chrtík umí být svým způsobem samostatný a rozhoduje se podle vlastního zájmu, ne z touhy zalíbit se. Nejlépe reaguje na pozitivní motivaci a krátké, zajímavě vedené lekce, hrubší metody nebo tlak jeho ochotu spolupracovat spíš snižují.
Italský chrtík a děti
Vztah italského chrtíka k dětem je hodnocen jako neutrální – nejde o plemeno, které by se k dětem automaticky vinulo a vyhledávalo jejich společnost, ale ani o psa, který by k nim byl nepřátelský. Rozhodující je spíše jemná a drobná stavba těla (kolem 5 kg a 32–38 cm v kohoutku), díky které je tento chrt fyzicky zranitelný a nevhodný pro hru s malými dětmi, které ještě neumí odhadnout sílu stisku nebo neopatrné pohyby.
Italský chrtík má citlivou povahu a vysokou potřebu klidu i jistoty ze strany člověka. Hlučné a nepředvídatelné chování dětí ho může snadno vystresovat, což se může projevit plachostí nebo snahou se stáhnout do bezpečí. Naopak k dětem, které se chovají klidně a respektují jeho potřebu osobního prostoru, si dokáže vytvořit pevný vztah, zvlášť pokud s nimi vyrůstá od štěněte.
Co pomáhá bezproblémovému soužití
- Včasná a postupná socializace štěněte s dětmi různého věku, ideálně v klidném a kontrolovaném prostředí.
- Vysvětlení dětem, že chrtík je fyzicky citlivý pes, se kterým se nesmí hrubě zacházet, chytat ho nebo na něj skákat.
- Trvalý dohled dospělé osoby při každém kontaktu psa s menšími dětmi, a to i v domácnosti, kde se pes a dítě znají.
- Zajištění psovi klidného místa, kam se může v případě potřeby stáhnout mimo dosah dětí.
- Důsledná, ale citlivá výchova, která odpovídá střední náročnosti výcviku tohoto plemene a staví na pozitivní motivaci.
V rodinách se staršími dětmi, které respektují pravidla soužití se psem a chápou jeho povahu, bývá vztah snazší a stabilnější než u rodin s malými dětmi, kde je nutná vyšší míra dozoru a trpělivosti.
Italský chrtík a další psi a domácí zvířata
S ostatními psy si italský chrtík obvykle rozumí dobře a společnost svých druhů spíše vyhledává – vzhledem k vysoké potřebě sociálního kontaktu mu vyhovuje i soužití s dalším psem v domácnosti. Jde totiž o chrta, jehož předkové byli šlechtěni primárně jako společníci a lovci drobné zvěře pomocí zraku a rychlosti, což se v jeho povaze projevuje dodnes.
Vztah ke kočkám je třeba posuzovat individuálně. Vrozený lovecký pud, typický pro chrtí plemena, se může probudit zejména při pohledu na rychle se pohybující malé zvíře. Pokud italský chrtík vyrůstá s kočkou od štěněte, dokážou spolu obvykle žít v klidu, u dospělého psa bez zkušenosti s kočkami ale nelze soužití předem zaručit.
U drobných zvířat, jako jsou hlodavci, ptáci v kleci nebo králíci, je na místě zvýšená opatrnost. Právě lov malé zvěře patřil k původnímu poslání tohoto plemene, a instinkt honit vše, co se rychle pohybuje, tak zůstává silně zakotven i u dnešních společenských jedinců.
- Se psy vychází spíše dobře, ocení psí společnost.
- Ke kočkám je vztah neutrální, záleží na společné výchově od štěněte.
- U malých zvířat je vhodné počítat s vrozeným loveckým instinktem.
Je Italský chrtík vhodný do bytu?
Spíše ano – italský chrtík patří k plemenům, která se do bytového bydlení hodí velmi dobře, pokud majitel zajistí dostatek pohybu a klidné místo k odpočinku. Jeho drobná postava, nízká štěkavost a minimální nároky na péči o srst z něj dělají nenáročného spolubydlícího, i když jde o chrta se silně vyvinutým instinktem k pronásledování.
Prostor a domácí prostředí
Díky malému vzrůstu a nízké hmotnosti nepotřebuje italský chrtík rozlehlý byt ani zahradu – vystačí si i s menším prostorem, pokud má kde se stočit do klubíčka na měkkém místě. Krátká srst téměř nelíná, takže úklid domácnosti není velkou zátěží, a velmi nízká míra slintání ho předurčuje i do domácností, kde by hustá srst nebo sliny jiných plemen vadily.
Klid a citlivost na prostředí
Toto plemeno je citlivé na chlad a hluk, proto ocení prostředí bez zbytečného stresu a s teplým koutem k odpočinku – v bytě mu chladné podlahy ani průvan nesvědčí. Potřeba společnosti je vysoká, takže dlouhé samostatné pobyty bez pána mu nevyhovují a mohou se projevit úzkostí nebo destruktivním chováním.
Pohyb a mentální vytížení
Přestože působí jako drobný pokojový psík, jde o plemeno s vysokou potřebou pohybu – pravidelný volný výběh a možnost se proběhnout jsou nezbytné pro jeho spokojenost. Bez dostatku fyzické aktivity a alespoň mírné mentální stimulace může být v bytě neklidný, i když díky nízké štěkavosti neruší okolí hlukem.
Štěkavost a soužití se sousedy
- Nízká tendence ke štěkání – vhodný do bytových domů, kde by hlasitý pes byl problém.
- Klidné vystupování v interiéru, pokud má za sebou dostatek pohybu venku.
- Citlivost na osamělost může vést k projevům nespokojenosti, pokud tráví příliš času sám.
Kolik pohybu potřebuje?
Italský chrtík má vysokou úroveň aktivity a potřebuje pravidelný pohyb rozložený do více kratších vycházek denně, ideálně doplněný o možnost volného spontánního pádění na zabezpečeném prostranství. Jako sighthound (chrtí typ) je stavěný na krátké, ale intenzivní sprinty, nikoli na vytrvalostní výkony – po energickém výdeji se rád stáhne k odpočinku.
Vhodné aktivity a psí sporty
Díky rychlosti a pružnému pohybu se pro italského chrtíka hodí aktivity, které umožňují krátký intenzivní sprint spíše než dlouhé vytrvalostní zatížení:
- volný běh na oplocené louce nebo jiném zabezpečeném místě
- coursing a dráhové sporty simulující honičku (lure coursing)
- agility v přiměřené intenzitě, s ohledem na drobnou stavbu těla
- delší procházky v terénu jako doplněk k rychlejšímu pohybu
Mentální stimulace hraje u tohoto plemene stejně důležitou roli jako fyzický pohyb, byť její potřeba je oproti aktivitě spíše střední. Vhodné je zapojit čichové hry, jednoduché rozhledové úkoly nebo prvky poslušnosti, protože výcvik u italského chrtíka vyžaduje trpělivost a spíše postupné budování motivace než tvrdý dril.
Vzhledem ke krátké srsti a téměř nulové podkožní izolaci je třeba brát ohled na počasí – v chladu a vlhku plemeno rychle prochladne a je vhodné omezit čas venku nebo použít oblečení, zatímco v horkých letních měsících je naopak lepší přesunout náročnější pohyb do chladnějších částí dne.
Výcvik a výchova
Výcvik italského chrtíka vyžaduje spíše trpělivost a citlivý přístup než tvrdou ruku – jde o psa s vysokou inteligencí, ale zároveň s citlivou povahou, kterou hrubší metody rychle odradí. Nejlépe reaguje na krátké, často opakované lekce vedené pozitivní motivací, kde odměnou bývá pamlsek nebo pochvala, nikoliv nátlak.
Co ho žene k spolupráci, je právě jídlo a radost z pohybu – vzhledem k vysoké aktivitě dokáže využít energii z výcviku i jako formu hry. Dlouhé a monotónní tréninky ale rychle ztrácí jeho zájem, proto se osvědčuje raději více krátkých bloků během dne než jedna vyčerpávající lekce.
Socializace a specifika
Vzhledem k vysoké potřebě lidské společnosti je vhodné začít se socializací co nejdříve – zvyk na různé prostředí, zvuky i kontakt s jinými lidmi mu pomáhá zvládat citlivost, kterou toto plemeno často má. Setkávání s jinými psy bývá bez větších problémů, reakce na kočky a menší zvířata je ale vhodné sledovat individuálně, protože instinkt chrta k honění se může projevit i v běžném životě.
Vzhledem k tenké srsti a štíhlé stavbě těla je při venčení i výcviku vhodné brát ohled na počasí a nepřetěžovat psa v chladu. Základní poslušnost a přivolání by měly být prioritou už od štěněčího věku, protože italský chrtík má silně vyvinutý honicí instinkt a v terénu bez vodítka může snadno zareagovat na pohybující se podnět dřív, než na něj majitel zvládne zavolat.
Péče o srst a hygienu
Krátká a jemná srst italského chrtíka vyžaduje minimum péče – postačí občasné přejetí gumovým kartáčem nebo hladkou rukavicí, které odstraní odumřelé chlupy a podpoří jejich přirozený lesk. Línání je u tohoto plemene nízké, takže domácnost srstí nijak výrazně nezatěžuje.
Vzhledem k tenké kůži bez podkožního tuku je ale potřeba věnovat pozornost ochraně před chladem a mechanickým poškozením – po venčení za horšího počasí se hodí osušit psa ručníkem a v zimě využívat oblečení. Koupání stačí příležitostně, jen když je pes skutečně znečištěný, protože časté mytí by mohlo srst i kůži zbytečně vysušovat.
Uši, oči, zuby a drápy
Uši je vhodné pravidelně kontrolovat a v případě potřeby jemně otřít, aby se v nich nehromadil maz nebo nečistoty. Oči stačí sledovat a případné výtoky setřít vlhkým hadříkem. Zubům je dobré věnovat pravidelnou péči formou čištění nebo dentálních pomůcek, protože u menších plemen bývá zubní kámen a s ním spojené potíže častějším tématem. Drápky je třeba stříhat podle toho, jak rychle rostou – u psa, který se hodně pohybuje po tvrdém povrchu, se opotřebovávají přirozeně méně, takže kontrola a případné zkrácení by neměly být opomíjeny.
Krmení
Vzhledem k nízké tělesné hmotnosti a útlé stavbě je u italského chrtíka klíčové volit kvalitní kompletní krmivo odpovídající jeho velikosti, věku a vysoké úrovni aktivity. Energetická hodnota krmiva by měla pokrývat potřeby pohybově živého psa, aniž by vedla k nadměrnému příjmu kalorií.
Vzhledem k drobné kostře a nízkému podílu tělesného tuku je u tohoto plemene důležité pravidelně sledovat tělesnou kondici – žebra by měla být snadno hmatatelná a pod tenkou vrstvou podkoží by měla být patrná i pasovitá linie boků. Nadváha zatěžuje klouby a pohybový aparát, které u chrtích plemen nejsou stavěny na nesení nadbytečné hmotnosti.
Přizpůsobení krmení životní fázi
- Štěňata potřebují krmivo podporující postupný a rovnoměrný růst, bez zbytečně rychlého nárůstu hmotnosti.
- Dospělí psi vyžadují krmivo odpovídající jejich aktivitě – u italského chrtíka jde zpravidla o vyšší energetický výdej díky jeho pohybové povaze.
- U starších jedinců je vhodné krmivo upravit s ohledem na nižší aktivitu a případné změny metabolismu spojené se stárnutím.
Díky krátké srsti a nízké míře línání nemá strava přímý vliv na objem srsti, přesto kvalitní složení krmiva podporuje celkový stav kůže a srsti. Množství krmiva je vhodné konzultovat s veterinářem, který dokáže dávkování přizpůsobit konkrétnímu psu podle jeho kondice a životního stylu.
Jak dlouho Italský chrtík žije?
Italský chrtík se dožívá průměrně 14–15 let, což z něj řadí mezi dlouhověká plemena – k vysokému věku přispívá jeho drobná konstituce a celkově nenáročná fyziologie.
Délka života konkrétního jedince ale vždy závisí na kombinaci více faktorů, které majitel může do značné míry ovlivnit.
Co délku života ovlivňuje
- Genetika: Původ od zodpovědného chovatele a zdravotně prověření rodiče snižují riziko dědičných zátěží a podporují dosažení horní hranice očekávaného věku.
- Tělesná kondice: Štíhlá stavba je pro toto plemeno typická, přesto je důležité udržovat psa v optimální váze – nadváha zatěžuje klouby i srdce a zkracuje aktivní roky života.
- Pohyb: Italský chrtík potřebuje pravidelný pohyb odpovídající jeho vysoké aktivitě, včetně možnosti volného běhu, který podporuje svalový tonus a celkovou vitalitu.
- Prevence: Pravidelné veterinární kontroly, očkování a včasné odhalení zdravotních problémů hrají klíčovou roli v dlouhověkosti.
- Výživa: Kvalitní strava přizpůsobená věku, aktivitě a drobné tělesné konstituci pomáhá předcházet metabolickým i kloubním potížím.
- Zdravotní predispozice: U plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k problémům s pohybovým aparátem a k chladu citlivé, tenké kůži, což je vhodné zohlednit při péči i výběru prostředí, kde pes žije.
Pro koho je Italský chrtík vhodný?
Italský chrtík se hodí především do domácnosti, kde bude mít stálou lidskou společnost a možnost denního pohybu bez extrémních nároků na výkon. Jde o citlivého psa s vysokou potřebou kontaktu, který se nejlépe uplatní u majitelů ochotných respektovat jeho křehkou stavbu těla a nižší odolnost vůči chladu.
Pro koho je plemeno vhodné
- Pro lidi žijící v bytě, kteří mu dokážou zajistit pravidelný pohyb venku – díky nízké míře línání a nenáročné péči o srst je chov v menším prostoru reálný.
- Pro seniory a klidnější domácnosti, kde je oceňována jeho nízká štěkavost a nenáročnost na hlasitý provoz.
- Pro majitele, kteří jsou doma většinu dne nebo psa mohou brát s sebou – italský chrtík špatně snáší dlouhou samotu.
- Pro aktivnější lidi, kteří mu dopřejí možnost proběhnutí a zároveň klidné odpočinkové chvíle na gauči nebo v teplé pelíšce.
- Pro domácnosti s jiným psem, se kterým se italský chrtík obvykle dobře snáší a rád tvoří psí dvojici či skupinu.
Pro koho plemeno vhodné není
- Pro rodiny, které hledají odolného „venkovního“ psa do zahrady – italský chrtík je málo odolný vůči chladu a vlhku a potřebuje zázemí v teple domova.
- Pro domácnosti s malými dětmi, které by ho mohly nechtěně zranit hrubší manipulací – jeho stavba těla je útlá a náchylná ke zranění.
- Pro majitele hledající psa vhodného k volnému pobíhání v blízkosti drobných zvířat či koček bez předchozí socializace, protože jde o chrta se silným lovecko-honebním instinktem.
- Pro úplné začátečníky bez zájmu se výcviku a socializaci věnovat – zvládnutí bezpečného pohybu venku bez vodítka vyžaduje trpělivost a důslednost.
- Pro lidi, kteří psa nechávají dlouhé hodiny samotného doma – vysoká potřeba společnosti dělá z osamělosti pro toto plemeno velkou zátěž.
Zajímavosti o plemeni
Italský název plemene, Piccolo Levriero Italiano, se do češtiny překládá jako „malý italský chrt“ – přídomek přesně vystihuje jeho postavení mezi chrty: jde o zmenšenou, štíhlejší variantu s hmotností kolem 5 kg, tedy zlomkem váhy greyhounda nebo sloughiho, se kterými sdílí stejnou skupinu FCI.
V mezinárodním prostředí se plemeno vede pod anglickým názvem Italian Sighthound, přestože česky i v běžné mluvě se vžilo označení italský chrtík.
Přes drobný vzrůst si zachoval typický chrtí temperament – patří mezi psy s vysokou potřebou pohybu a rád vyráží do sprintu, pokud se naskytne příležitost, což je dobré mít na paměti při pohybu bez vodítka v otevřeném prostoru.
Zdraví Italského chrtíka
Italský chrtík patří mezi drobná, štíhlá plemena s velmi nízkým podílem tělesného tuku a tenkou kostní stavbou, což se promítá i do jeho zdravotních specifik. Při odpovídající péči a životosprávě se dožívá poměrně vysokého věku, obvykle 14 až 15 let. Krátká srst a minimální podkožní tuk znamenají, že plemeno hůře snáší chlad a je citlivější na mechanická poranění než robustnější psi. U plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k některým onemocněním kloubů, zubů a kůže, které je vhodné sledovat po celý život psa. Následující přehled shrnuje oblasti, na které se v souvislosti s tímto plemenem obvykle upozorňuje.
Pohybový aparát a končetiny
Tenké, štíhlé kosti nohou jsou typickým znakem italského chrtíka, zároveň však představují zvýšené riziko zlomenin při neopatrném doskoku nebo pádu, zejména ve štěněčím věku, kdy kostra ještě není plně vyvinutá. U plemene se také může vyskytovat zvýšená predispozice k luxaci pately (vykloubení čéšky), proto je vhodné sledovat kvalitu pohybu a případné kulhání. Prudké seskoky z výšky (z pohovky, z klína) je vhodné dlouhodobě omezovat.
Zuby a dutina ústní
U menších plemen chrtů se často popisuje zvýšený sklon k tvorbě zubního kamene a předčasným parodontálním problémům, což souvisí s uspořádáním chrupu a menšími rozestupy mezi zuby. Pravidelná péče o chrup proto patří u tohoto plemene k důležitým součástem prevence.
Kůže a termoregulace
Krátká srst bez podsady a nízký podíl podkožního tuku znamenají, že italský chrtík má omezenou přirozenou ochranu proti chladu a mechanickému poškození kůže. Kůže tak může být náchylnější k oděrkám a povrchovým poraněním, a v chladnějším počasí plemeno potřebuje doplňkovou ochranu v podobě oblečení.
Oči
U plemene se v odborné literatuře zmiňuje možná zvýšená predispozice k některým očním onemocněním souvisejícím s postupnou degenerací sítnice nebo čočky, které se mohou projevit až v pozdějším věku. Pravidelná kontrola zraku u veterináře pomáhá případné změny odhalit včas.
Na co se zaměřit při výběru štěněte
- Zajímat se o zdravotní stav a případná vyšetření rodičů, zejména z hlediska kloubů a očí.
- Sledovat, zda štěně působí čile, má přiměřenou kondici a nejeví známky bolestivosti končetin.
- Ptát se chovatele na zkušenosti s pohybovým aparátem a případnými zlomeninami v linii.
- Ověřit, jak chovatel štěňata socializuje a připravuje na opatrné zacházení s ohledem na křehkost mladých kostí.
- Po zakoupení štěněte naplánovat vstupní veterinární prohlídku a nastavit pravidelnou péči o chrup.
Známé predispozice
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k Legg-Calvé-Perthesově chorobě, onemocnění kyčelního kloubu způsobenému nedostatečným prokrvením hlavice kosti stehenní, které se projevuje u mladých jedinců.
- k oční vadě progresivní retinální atrofii (PRA), dědičné degeneraci sítnice vedoucí ke ztrátě zraku.
- ke šedému zákalu (kataraktě).
- k glaukomu.
- k luxaci pately (vykloubení čéšky).
- k parodontálnímu (zubnímu) onemocnění.
- k epilepsii.
- k autoimunitním poruchám štítné žlázy (hypotyreóze).
Diskutovaná rizika
- U plemene se v souvislosti s křehčí kostní stavbou může vyskytovat zvýšená predispozice ke zlomeninám končetin.
- U plemene se v souvislosti s jemnou kůží může vyskytovat zvýšená predispozice k drobným kožním poraněním a problémům s kůží.
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Italského chrtíka
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Autosedačky pro psy – Autosedačky a bezpečnostní pomůcky pro převoz psa autem.
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Je italský chrtík vhodný do bytu?
Ano, italský chrtík je do bytu vhodný, přestože potřebuje vysokou míru pohybu. Díky krátké srsti s nízkým línáním a velmi nízkému slintání je i nenáročný na úklid domácnosti.
Kolik váží a jak velký je italský chrtík?
Italský chrtík měří v kohoutku 32–38 cm a váží kolem 5 kg, přičemž rozdíly mezi psem a fenou jsou minimální. Řadí se mezi střední plemena, i když svou drobnou stavbou působí spíš jako malý pes.
Jak dlouho se italský chrtík dožívá?
Průměrné dožití italského chrtíka je 14–15 let, což patří k vyšším hodnotám mezi psími plemeny.
Line italský chrtík hodně?
Ne, línání je u italského chrtíka nízké a péče o srst velmi nenáročná. Krátká srst nevyžaduje časté kartáčování ani speciální úpravu.
Je italský chrtík vhodný pro začátečníky?
Italský chrtík je v tomto ohledu neutrální volbou – nejde o vysloveně jednoduché plemeno, ale ani o extrémně náročné. Výcvik vyžaduje středně náročný přístup a majitel by měl počítat s vysokou potřebou společnosti psa.
Jak se italský chrtík snáší s dětmi?
Vztah k dětem je hodnocen jako neutrální, tedy záleží na konkrétní povaze psa i na přístupu dětí. Drobná stavba těla znamená, že hrubší zacházení mu nemusí vyhovovat.
Snáší se italský chrtík s kočkami?
Soužití s kočkami je u tohoto plemene neutrální, výsledek tedy závisí na socializaci a povaze konkrétních zvířat. Jako sighthound může mít vrozený zájem sledovat a pronásledovat rychle se pohybující objekty.
Proč italský chrtík často nosí oblečení a snadno mrzne?
Kombinace krátké srsti, nízké hmotnosti kolem 5 kg a štíhlé stavby těla způsobuje, že italský chrtík hůře snáší chlad. Oblečení v zimních měsících proto bývá u tohoto plemene běžnou praxí.
K čemu byl italský chrtík původně využíván?
Italský chrtík (Piccolo Levriero Italiano) pochází z Itálie a patří do FCI skupiny sighthoundů, tedy chrtů lovících zrakem. Jeho stavba těla odpovídá plemenům stavěným na rychlý sprint, jako je Greyhound nebo Whippet.
Je výcvik italského chrtíka náročný?
Náročnost výcviku je hodnocena jako střední, italský chrtík tedy není extrémně obtížný, ale ani samozřejmě poslušný. Vysoká potřeba společnosti znamená, že dlouhé samostatné pobyty bez majitele nemusí zvládat dobře.
Potřebuje italský chrtík hodně pohybu?
Ano, úroveň aktivity je u tohoto plemene vysoká a je vhodný spíše pro aktivní majitele. Jako sighthound preferuje krátké intenzivní sprinty spíše než dlouhé vytrvalostní procházky, mezi nimiž rád odpočívá.
Má italský chrtík nějaká specifická zdravotní rizika?
Kvůli štíhlé stavbě těla a nízké hmotnosti se u italského chrtíka může vyskytovat zvýšená predispozice k problémům pohybového aparátu. Konkrétní zdravotní stav je vždy třeba posoudit individuálně s veterinářem, ideálně podle odborných zdrojů zaměřených na toto plemeno.
Zdroje a další informace
- FCI standard č. 200 – Italian Sighthound – Fédération Cynologique Internationale
- FCI-Standard N°200 – Piccolo Levriero Italiano (Italian Sighthound) – Fédération Cynologique Internationale (FCI)
- Zdroj tělesných měr – petmd.com
- Odborný zdroj – webmd.com
- Odborný zdroj – southerncrossvet.com.au
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
