Publikováno 11. 9. 2026
Greyhound (Greyhound) je velké plemeno chrta pocházející z Velké Británie, zařazené do FCI skupiny 10 mezi krátkosrsté chrty. Pes měří v kohoutku 71–76 cm, fena 68–71 cm, a i přes svou vysokou postavu a proslulou rychlost je doma spíše klidný a poklidný společník. Krátká hladká srst nevyžaduje téměř žádnou péči, málo línání a nízká štěkavost z něj dělají nenáročného spolubydlícího.
Greyhound má vysokou potřebu pohybu, ale energii typicky vydá v krátkých intenzivních sprintech, po nichž rád odpočívá – proto je spíše ano vhodný i do bytu. K dětem bývá vstřícný, se psy vychází spíše dobře, ke kočkám má kvůli lovecké minulosti spíše rezervovaný vztah. Ocení aktivního majitele, který mu dopřeje pravidelný pohyb i dostatek klidu na odpočinek.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Greyhound?
Greyhound je velký britský chrt chovaný především pro sprint – jeho tělo je stavěné na krátké, extrémně rychlé úseky, po nichž následuje dlouhý odpočinek. Psi měří v kohoutku 71–76 cm, feny 68–71 cm, a i přes robustní vzhled jde o povahově klidné a vyrovnané plemeno. Doma bývá překvapivě pohodový a rád odpočívá, venku ale potřebuje pravidelný prostor k volnému běhu.
Krátká srst znamená minimální nároky na úpravu, štěká málo a slintá jen zřídka, takže je i přes svou velikost překvapivě nenáročný na domácí soužití a zvládá i život v bytě. Se psy vychází obvykle dobře, ke kočkám je potřeba přistupovat obezřetně. Hodí se k aktivnějším majitelům, kteří mu dopřejí dostatek pohybu i klidu, a je poměrně vhodný i k dětem.
Původ a historie Greyhounda
Greyhound patří k nejstarším known plemenům chrtů a jeho kořeny sahají hluboko do starověku – vyobrazení štíhlých psů podobného typu se objevují na egyptských malbách a předmětech starých tisíce let, což naznačuje, že chrtovití psi provázeli člověka již ve starověkém Egyptě a na Blízkém východě. Do Evropy se tento typ psa dostal pravděpodobně s obchodními a migračními cestami a postupně se usadil zejména na Britských ostrovech, kde získal podobu, jakou známe dnes.
Na anglickém venkově byl chrt po staletí šlechtěn především jako lovecký pes na zajíce a jinou drobnou zvěř – jeho tělesná stavba, dlouhé nohy a hluboký hrudník byly cíleně rozvíjeny pro maximální rychlost a zrakové sledování kořisti na otevřených pláních. Tento způsob lovu, tzv. coursing, formoval greyhounda po generace a stal se základem jeho pozdějšího sportovního využití – dostihů, které se v Británii rozvinuly v 19. a 20. století a plemeno díky nim proslavilo po celém světě.
Chov byl v Anglii postupně systematizován šlechtiteli, kteří kladli důraz na výkon a typický vzhled, čímž vznikla ustálená podoba plemene uznaná britskými kynologickými institucemi. Standard následně převzala i FCI, která greyhounda zařadila do skupiny chrtů. Z Velké Británie se plemeno rozšířilo do dalších zemí, kde je dodnes ceněno jak pro dostihové vlohy, tak jako klidný společenský pes.
Vzhled a velikost
Greyhound je vysoký, štíhlý pes s výrazně aerodynamickou stavbou těla, přizpůsobenou vysoké rychlosti. Pes dosahuje v kohoutku 71–76 cm, fena je o něco menší, s výškou 68–71 cm. Celková stavba je souměrná, silná a svalnatá, přesto působí lehce a elegantně – nikde na těle nesmí být zbytečná hmota, která by brzdila pohyb.
Hlava je dlouhá a úzká, s plochým čelem a jen mírně nasazeným stopem. Čelist je silná, avšak vždy proporční k celkové délce hlavy. Oči jsou tmavé, oválné, s bystrým a pozorným výrazem. Uši má greyhound malé, růžicovité, přiložené k hlavě – ve střehu se lehce zvedají a dávají tváři charakteristický ostražitý pohled.
Krk je dlouhý a mírně klenutý, plynule navazuje na hluboký, prostorný hrudník, který poskytuje dostatek místa pro srdce a plíce. Hřbet je klenutý, břicho výrazně vtažené – tento profil bývá pro chrty typický a souvisí s jejich vytrvalostí a rychlostí. Ocas je dlouhý, nasazený nízko, směrem ke konci se zužuje a v klidu visí dolů.
Srst je krátká, hladká a těsně přiléhající k tělu, takže nijak nezakrývá svalovinu ani linie těla. Barevné varianty jsou u tohoto plemene poměrně široké a jejich přehled najdete v samostatné sekci o barvách.
Rozdíly mezi pohlavími se u greyhounda projevují především ve výšce a celkové robustnosti – psi bývají o něco vyšší a mohutnější, feny jemnější a útlejší, aniž by to ubíralo na typické chrtí síle.
Barvy Greyhounda
Konkrétní výčet standardem uznaných barev a barevných znaků pro Greyhounda není v podkladech k tomuto atlasu k dispozici, a proto jej zde neuvádíme – přesné informace doporučujeme čerpat přímo z aktuálního znění standardu FCI č. 158.
Povaha Greyhounda
Greyhound je navzdory své lovecké minulosti překvapivě klidný a vyrovnaný pes, kterého mnoho majitelů popisuje jako pohodáře – doma tráví většinu dne odpočinkem a energii šetří na krátké intenzivní výběhy. Tento kontrast mezi domácí klidností a dravostí v pohybu je pro plemeno typický a odlišuje ho od psů, kteří potřebují neustálý pohyb.
Ke svému majiteli si vytváří pevnou vazbu a rád je v jeho blízkosti, i když nepatří mezi psy vyžadující nepřetržitou pozornost – dokáže být spokojený i o samotě, pokud má dostatek pohybu a příležitostí k odpočinku. Vztah k rodině bývá citlivý a klidný, greyhound nevyhledává bouřlivé projevy náklonnosti, spíše tichou přítomnost po boku člověka.
Inteligence je u tohoto plemene spojená s určitou samostatností v uvažování – greyhound umí rychle vyhodnotit situaci, ale výcvik vyžaduje trpělivost a citlivý přístup, protože pes se snadno znudí opakovanými cviky. Nejlépe reaguje na pozitivní motivaci a krátké, zajímavě vedené tréninkové jednotky.
Štěkání není typickým projevem tohoto plemene, greyhound se ozývá málokdy, což z něj dělá nenáročného souseda i spolubydlícího. Hlídací sklony jsou minimální – jde spíše o společenského psa než o strážce teritoria, k cizím lidem bývá zdrženlivý, ale zřídka agresivní.
Ve vztahu k jiným psům je greyhound obvykle přátelský a dobře se zapojuje do smečkového soužití, zejména pokud je od štěněte socializovaný. Vůči malým zvířatům, včetně koček, ale může projevovat silný lovecký pud, který je dán jeho původem – tento instinkt je vhodné brát v úvahu při seznamování s jinými domácími mazlíčky.
Typické projevy chování
- Střídání dlouhého klidu s krátkými výbuchy energie při pohybu venku
- Citlivá vazba na majitele bez potřeby neustálého kontaktu
- Nízká štěkavost a klidné vystupování v domácím prostředí
- Silný lovecký pud vůči rychle se pohybujícím menším zvířatům
- Dobrá schopnost socializace s jinými psy
Greyhound a děti
Greyhound je ke svému vhodný jako společník rodin s dětmi, jeho reakce se však odvíjí od výchovy, socializace a od toho, jak citlivě dítě dokáže respektovat jeho hranice. Doma se tento chrt obvykle projevuje klidně a tiše – nízká štěkavost a vyrovnaná povaha z něj dělají psa, který nevyhledává konflikty a spíše se stáhne do klidu, než aby na podněty reagoval hlasitě nebo neklidně.
Je ale potřeba počítat s tím, že greyhound má silně vyvinutý honicí pud a rychlost, kterou dokáže vyvinout, je enormní. Prudké pohyby, křik nebo utíkání dětí mohou tento instinkt spustit, proto by mělo být setkávání psa s menšími dětmi vždy pod dohledem dospělého. Stejně důležité je naučit děti, že chrt potřebuje klidný prostor k odpočinku a že by neměl být rušen ve spánku ani nucen do kontaktu, o který sám nestojí.
Na co si dát pozor
- Dohlížet na společné chvíle s malými dětmi, zejména při hře venku, kde může rychlý pohyb vyvolat honicí reakci.
- Naučit děti rozpoznat, kdy si pes potřebuje odpočinout, a respektovat jeho potřebu klidu.
- Věnovat pozornost socializaci štěněte i dospělého psa s dětmi různého věku, aby si na jejich přítomnost, zvuky a pohyb postupně zvykl.
- Vzhledem ke střední náročnosti výcviku zapojit do vedení psa i starší děti, ale vždy pod vedením dospělého člena rodiny.
Při dodržení těchto zásad může soužití greyhounda s dětmi fungovat bez větších potíží – jde o plemeno, které svou povahou spíše vyhledává klid a blízkost rodiny, než aby bylo zdrojem konfliktů.
Greyhound a další psi a domácí zvířata
S ostatními psy vychází greyhound obvykle dobře a v psím kolektivu se snadno začlení – ke svým druhům se spíše nechová konfliktně. Jiná situace ale nastává u koček a drobných zvířat: jako plemeno šlechtěné po staletí k pronásledování a dohánění rychlé kořisti má silně vyvinutý zrakový lovecký pud, který se snadno spustí při pohybu malého zvířete v jeho zorném poli.
Z tohoto důvodu se greyhound obecně nedoporučuje do domácnosti s kočkou nebo jiným drobným zvířetem, pokud na to není od štěněte cíleně zvykán – a i tak zůstává riziko, že prudký pohyb kočky nebo hlodavce vyvolá honičku dřív, než pes stihne zareagovat na povel. U jedinců bez zkušenosti se soužitím s malými zvířaty je proto rozumné počítat spíše s odděleným prostorem než se společným pobytem bez dozoru.
Na co si dát pozor
- Setkávání s neznámými malými plemeny psů nebo štěňaty je vhodné zpočátku kontrolovat, dokud si greyhound zvíře nezařadí jako „psa", ne jako potenciální kořist.
- Venčení bez vodítka v blízkosti volně pobíhajících koček, králíků nebo drůbeže s sebou nese riziko náhlého a velmi rychlého honu, který je obtížné zastavit povelem.
- Postupné a trpělivé seznamování od útlého věku zvyšuje šanci na klidné soužití s domácí kočkou, výsledek se však může lišit pes od psa.
Je Greyhound vhodný do bytu?
Spíše ano – greyhound je i přes svou velikost překvapivě vhodný do bytu. Přes den tráví většinu času odpočinkem na pohodlném místě a jeho nízká štěkavost znamená, že sousedy nebude rušit ani v hustěji obydlených domech.
Pro spokojený život v bytě je potřeba splnit několik podmínek:
- Prostor na lehnutí: greyhound potřebuje spíše měkké a dostatečně velké místo k odpočinku než rozlehlý byt jako takový – kvůli nízkému podílu tělesného tuku mu tvrdá podlaha nemusí být příjemná.
- Denní pohyb venku: jde o psa s vysokou úrovní aktivity, který potřebuje pravidelný intenzivní pohyb, ideálně možnost volného běhu na zabezpečeném prostranství. Byt sám o sobě pohyb nenahradí.
- Klid v domácnosti: po vyběhání je greyhound typicky klidný a nenáročný společník, který dokáže prospat velkou část dne.
- Mentální stimulace: jeho nároky na duševní vytížení jsou střední, přesto oceňuje rozmanité procházky a příležitosti k čichání a objevování.
Bytový chov tedy funguje dobře tam, kde má majitel možnost pravidelně zajistit dostatečný pohyb venku – samotný byt pak greyhoundovi slouží především jako klidné zázemí k odpočinku.
Kolik pohybu potřebuje?
Greyhound patří mezi plemena s vysokou úrovní aktivity, ale specifickou povahou pohybu – jde o sprintera, ne vytrvalostního běžce. Ideální kombinací je kratší intenzivní výběh s možností se rozeběhnout naplno, doplněný delší procházkou v klidnějším tempu. Mimo tyto momenty je greyhound obvykle velmi klidný a doma dokáže prospat překvapivě velkou část dne.
Vzhledem k jeho lovecké minulosti a stavbě těla je vhodné volit oplocený prostor pro volný pohyb – po zahlédnutí rychle se pohybujícího podnětu (zajíc, kočka, cyklista) může greyhound reagovat okamžitým a velmi rychlým hnacím pudem, kterým je obtížné jej v tu chvíli přivolat zpět.
Vhodné aktivity a sporty
- Volný běh v zabezpečeném prostoru
- Coursing a dráhový dostih pro chrty
- Lure coursing (honba za umělou návnadou)
- Delší procházky na vodítku v běžném tempu
Mentální stimulace hraje u greyhounda spíše doplňkovou roli – jeho potřeba v tomto ohledu je střední. Postačí běžné podněty typu čichové hry, nové trasy procházek nebo krátký nácvik poslušnosti, který zároveň podporuje spolehlivé přivolání.
Krátká srst a nízký podíl tělesného tuku znamenají, že greyhound hůře snáší chlad – při pohybu venku v zimě ocení oblečení. V horkých dnech je naopak vhodné omezit intenzivní sprinty na chladnější části dne, aby nedošlo k přehřátí po prudké fyzické zátěži.
Výcvik a výchova
Výcvik greyhounda vyžaduje především trpělivost a schopnost udržet jeho zájem – jde o psa, který se snadno unaví opakováním a lépe reaguje na krátké, jasně strukturované lekce než na dlouhý dril. Motivuje ho pohyb, honička a kořistní instinkt, proto se osvědčuje zapojit do výcviku prvky, které tuto přirozenou touhu po běhu smysluplně využijí – například přivolání spojené s hrou nebo nácvik v podobě krátkých úseků na dlouhém vodítku.
Pozitivní motivace formou pochoutek a pochvaly funguje u greyhounda výrazně lépe než tvrdší metody – je citlivý na nepříjemné podněty a na tlak reaguje spíše uzavřením se než snahou vyhovět. Konzistence je klíčová: pravidla by měla platit vždy stejně, jinak si pes rychle osvojí, že se dá vyjednávat.
Přivolání a bezpečnost
Vzhledem k silně vyvinutému honičskému instinktu je nácvik spolehlivého přivolání jednou z priorit. Greyhound dokáže vyrazit za pohybujícím se objektem – ať jde o zajíce, kočku nebo cyklistu – dřív, než majitel stihne zareagovat, a jeho rychlost pak neumožňuje situaci fyzicky ovlivnit. Volný pohyb bez vodítka se proto doporučuje pouze na oplocených nebo jinak zabezpečených místech, dokud si majitel není jistý, že pes na signál skutečně reaguje.
Socializace
Časná a postupná socializace s různými podněty, lidmi a situacemi pomáhá greyhoundovi zvládat nové prostředí s klidem. Setkávání se s jinými psy obvykle probíhá bez problémů, greyhound se se svými druhy snáší dobře. U koček a menších zvířat je ale potřeba postupovat obezřetně a případná soužití s nimi nastavovat pozvolna, s ohledem na výše zmíněný instinkt.
- Krátké, časté tréninkové úseky namísto dlouhých session.
- Pozitivní motivace – pochoutky, hra, pohyb.
- Důraz na spolehlivé přivolání kvůli honičskému instinktu.
- Postupná socializace s lidmi, prostředím i jinými zvířaty.
Péče o srst a hygienu
Péče o srst greyhounda patří k nejméně náročným aspektům chovu tohoto plemene. Krátká, hladká srst nevyžaduje pravidelné kartáčování ani úpravu – stačí občasné projetí gumovým kartáčem nebo rukavicí, které odstraní odumřelé chlupy a zároveň prokrví kůži. Línání je nízké, takže srst nezanechává výraznou stopu na nábytku ani oblečení, což ocení i majitelé v bytě. Koupání stačí zařazovat jen podle potřeby, například po znečištění při venčení – časté koupání není nutné a krátká srst schne rychle.
Zuby
U greyhoundů se popisuje zvýšená predispozice k onemocnění dásní a tvorbě zubního kamene, proto se vyplatí věnovat péči o chrup zvýšenou pozornost. Pravidelné čištění zubů psí pastou a kartáčkem, případně žvýkací pomůcky podporující mechanické čištění, pomáhají udržet dutinu ústní ve zdravém stavu a předcházet komplikacím, které mohou zubní problémy přinášet.
Drápy, uši a oči
Vzhledem k vysoké aktivitě se drápy u psů pohybujících se hodně venku a na tvrdším povrchu částečně obrušují přirozeně, přesto je vhodné jejich délku pravidelně kontrolovat a v případě potřeby zastřihávat, aby nedocházelo k nepříjemnostem při chůzi či běhu. Uši a oči stačí při běžné hygienické kontrole prohlédnout a v případě znečištění jemně otřít vlhkým hadříkem – u plemene nejsou ve srovnání s jinými typy psů spojeny se zvýšenými nároky na tuto oblast péče.
Krmení
Greyhound potřebuje kvalitní kompletní krmivo přizpůsobené jeho vysoké aktivitě, štíhlé svalnaté konstituci a věku. Vzhledem k typické stavbě těla s minimem podkožního tuku je u tohoto plemene důležité sledovat energetický obsah stravy tak, aby odpovídal skutečnému výdeji – u pracovně nebo sportovně vytížených jedinců bývá potřeba vyšší podíl bílkovin a tuků, zatímco u méně aktivních psů žijících v bytě je vhodné krmnou dávku spíše krotit.
Kvůli štíhlé tělesné stavbě je u greyhounda dobře patrné jak podvýživa, tak nadváha, což usnadňuje průběžnou kontrolu kondice. I přesto se ale nadváha může objevit, zejména po přechodu ze sportovní kariéry do civilního života, kdy pohybová zátěž výrazně klesne a majitel dávku krmiva nesníží úměrně tomu.
Na co brát ohled při výběru krmiva
- Volit krmivo odpovídající věkové kategorii – štěně, dospělý jedinec, senior – protože se liší poměr živin i energetická hodnota.
- Přizpůsobit množství i složení stravy aktuální úrovni pohybové aktivity, ne jen tabulkovým hodnotám pro velké plemeno.
- Pravidelně kontrolovat tělesnou kondici pohmatem žeber a sledováním pasu, protože silná srst greyhounda pod kůži nezakryje a odchylky od optimální hmotnosti jsou snadno zjistitelné.
- Krmnou dávku rozdělit do více menších porcií denně, což bývá u štíhlých a vysoce aktivních plemen šetrnější pro trávení.
- Zajistit trvalý přístup k čisté vodě, zvlášť po fyzické zátěži.
Případné změny krmiva nebo řešení nadváhy či podváhy je vhodné konzultovat s veterinářem, který dokáže doporučit postup na míru konkrétnímu psovi.
Jak dlouho Greyhound žije?
Greyhound se dožívá přibližně 10 až 13 let, což je u tak velkého plemene relativně dobrý výsledek. Reálná délka života konkrétního jedince ale závisí na řadě faktorů, které majitel může do značné míry ovlivnit.
Co ovlivňuje délku života greyhounda
- Genetika: Zdravotní stav rodičů a celková genetická zátěž linie hrají klíčovou roli – při výběru štěněte se vyplatí zajímat se o zdraví předků.
- Tělesná kondice: Greyhound je stavěný na sprint a lehké, štíhlé tělo bez nadváhy mu prospívá – přebytečná kila zbytečně zatěžují klouby i srdce.
- Pohyb: Jako plemeno s vysokou úrovní aktivity potřebuje pravidelný pohyb, včetně možnosti krátkého intenzivního výběhu. Dostatek volného pohybu udržuje svalový aparát i psychiku v rovnováze.
- Prevence: Pravidelné veterinární kontroly, očkování a včasné odhalení případných problémů výrazně zvyšují šanci na dlouhý a kvalitní život.
- Výživa: Kvalitní krmení odpovídající věku, hmotnosti a aktivitě pomáhá udržet greyhounda v optimální kondici po celý život.
- Zdravotní predispozice: U plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k onemocněním dutiny ústní a zubů, proto je vhodné věnovat pozornost pravidelné péči o chrup.
Pro koho je Greyhound vhodný?
Greyhound se hodí spíš do domácnosti, kde mu majitel dopřeje pravidelný intenzivní pohyb, ale zároveň respektuje jeho klidnou povahu doma – jde o psa s vysokou pohybovou potřebou, který si po venčení rád dlouze odpočine na pohovce. Díky nízké štěkavosti a nenáročné péči o srst se dobře přizpůsobí i bytovému bydlení, pokud dostává dostatek volného pohybu venku.
Pro koho je plemeno vhodné
- Pro aktivní lidi, kteří dokážou zajistit pravidelný intenzivní pohyb, ideálně s možností volného běhu v bezpečném prostoru.
- Pro domácnosti, které ocení psa s nízkými nároky na péči o srst a nízkou mírou línání.
- Pro rodiny s dětmi, kde je greyhound zvyklý na klidné soužití a vyrovnané chování.
- Pro majitele psů jiných plemen, protože greyhound se s ostatními psy obvykle snáší dobře.
- Pro bytové bydlení, pokud majitel počítá s dostatečnou venkovní aktivitou – doma je pes klidný a nehlučný.
Pro koho plemeno vhodné není
- Pro domácnosti s kočkami nebo drobnými zvířaty, protože soužití s nimi nebývá bezproblémové.
- Pro majitele, kteří hledají psa vhodného k intenzivnímu poslušnostnímu výcviku bez zkušeností – greyhound vyžaduje trpělivý a důsledný přístup střední náročnosti.
- Pro lidi, kteří chtějí psa jen na krátké procházky bez možnosti pravidelného výběhu.
- Pro nezkušené majitele hledající univerzálně jednoduché plemeno – zkušenost s chrty nebo podobnými typy psů je výhodou.
Zajímavosti o plemeni
Greyhound patří mezi nejrychlejší psy vůbec – jeho tělesná stavba, poháněná dlouhýma nohama a pružnou páteří, je uzpůsobená ke krátkým, ale velmi rychlým sprintům. Přestože je typicky spojován s dostihovou dráhou, v běžném životě jde spíše o klidného a nenáročného společníka, který většinu dne prospí.
Zajímavostí je nesoulad mezi jeho fyzickou vytrvalostí a temperamentem – jde o psa s vysokou úrovní aktivity, ale zároveň s nízkou potřebou neustálého pohybu na běžné bázi. Krátké intenzivní vyběhání mu často vydrží déle než dlouhé procházky, což z něj dělá nečekaně vhodného kandidáta i pro život v bytě.
Odborné zdroje upozorňují na to, že se u greyhoundů může vyskytovat zvýšená predispozice k onemocněním dutiny ústní a chrupu, což je u tohoto plemene sledováno i ve veterinárním výzkumu.
Zdraví Greyhounda
Greyhound patří mezi plemena s poměrně dobrou celkovou konstitucí a při vhodné péči se dožívá 10–13 let. Vzhledem ke štíhlé stavbě těla a nízkému podílu tělesného tuku je citlivější na chlad a na účinky některých anestetik a léků, což je potřeba zohlednit při veterinárních zákrocích. Odborné zdroje upozorňují především na zvýšený výskyt onemocnění dutiny ústní u tohoto plemene. Mimo tuto oblast nejsou u greyhounda popsány žádné výrazně specifické zdravotní predispozice, které by ho odlišovaly od ostatních plemen podobné velikosti a stavby.
Chrup a dutina ústní
U greyhoundů byla popsána zvýšená náchylnost k tvorbě zubního kamene a k zánětlivým onemocněním dásní, a to i u relativně mladých jedinců. Pravidelná péče o chrup a kontrola stavu zubů u veterináře proto patří u tohoto plemene k důležitým součástem preventivní péče.
Na co se zaměřit při výběru štěněte
- Ptejte se chovatele na zdravotní historii rodičů, případně na doklady o veterinárních prohlídkách.
- Sledujte, zda je štěně v dobré kondici, aktivní a bez známek podvýživy nebo naopak nadměrné hubenosti.
- Zjistěte, jak chovatel pečuje o chrup štěňat a zda je součástí odchovu i základní hygiena dutiny ústní.
- U psů pocházejících z dostihového prostředí se informujte o způsobu a délce jejich předchozího využití a o průběhu přechodu do civilního života.
Známé predispozice
- k dysplazii kyčelního kloubu.
- k dilatační kardiomyopatii a dalším srdečním onemocněním.
- ke vzniku otlaků (corns) na tlapkách.
- U plemene se může vyskytovat odlišná hladina hormonů štítné žlázy oproti referenčním hodnotám u jiných plemen, což může komplikovat diagnostiku hypotyreózy.
Diskutovaná rizika
- k osteosarkomu (nádoru kostí), a to zejména v oblasti růstových plotének dlouhých kostí.
- k nadmutí a zvratu žaludku (GDV) v souvislosti s hlubokým hrudníkem typickým pro greyhoundy.
- k onemocnění dásní a paradentóze, které bylo ve veterinárních studiích identifikováno jako nejčastější zdravotní problém u pet greyhoundů.
- U plemene se může vyskytovat zvýšená citlivost na některá anestetika, což souvisí s odlišným metabolismem těchto látek u sighthoundů.
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Greyhounda
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Je greyhound vhodný do bytu?
Ano, greyhound se do bytu hodí spíše dobře, protože doma je většinou klidný a odpočívá. Potřebuje ale denně dostatek pohybu venku, aby jeho vysoká aktivita našla vhodné vyžití.
Kolik váží a jak velký greyhound je?
Greyhound patří mezi velká plemena – pes měří v kohoutku 71–76 cm, fena 68–71 cm. Přesnou hmotnost standard neuvádí, jde ale o štíhlého, atleticky stavěného psa.
Jak dlouho greyhound žije?
Průměrné dožití greyhounda se pohybuje mezi 10 a 13 lety. Jde o typickou délku života pro velké plemeno.
Je greyhound vhodný k dětem?
Spíše ano, greyhound bývá k dětem klidný a snášenlivý. Vzhledem k jeho velikosti a rychlosti je ale vhodné dohlížet na společné hry, zejména s malými dětmi.
Proč greyhoundi tolik spí a jsou doma tak klidní?
Greyhound byl původně šlechtěn jako dostihový a lovecký pes na krátké, extrémně rychlé sprinty, ne na vytrvalostní práci. Po intenzivním výběhu proto potřebuje dlouhý odpočinek, což se projevuje jeho typickým klidem v domácnosti.
Snáší se greyhound s kočkami a jinými malými zvířaty?
Spíše ne – kvůli silně vyvinutému loveckému pudu může greyhound vnímat kočky a jiná malá zvířata jako kořist. Soužití je individuální a záleží na socializaci konkrétního jedince.
Jak je to s greyhoundem a jinými psy?
Se psy se greyhound snáší spíše dobře, zejména pokud je na jejich přítomnost zvyklý od štěněte. Vzhledem k jeho loveckému původu je ale dobré hlídat interakce s velmi malými plemeny.
Je péče o srst greyhounda náročná?
Ne, srst greyhounda je krátká a hladká, péče o ni je nenáročná a línání je nízké. Stačí občasné kartáčování.
Je greyhound vhodný pro začátečníky?
Vhodnost pro začátečníky je u greyhounda neutrální – jde o citlivé plemeno se specifickými potřebami pohybu i klidu. Náročnost výcviku je střední, takže noví majitelé by se měli seznámit s jeho povahou předem.
Potřebuje greyhound hodně pohybu?
Ano, aktivita greyhounda je vysoká, i když se to na jeho klidném chování doma nemusí zdát. Ocení pravidelný intenzivní běh, ideálně v zabezpečeném prostoru, doplněný o klidnější procházky.
Trápí greyhoundy nějaké typické zdravotní téma?
U plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k zubním onemocněním, na což upozorňují i odborné zdroje. Pravidelná péče o chrup proto bývá u greyhounda důležitou součástí prevence.
Je greyhound hlučné plemeno?
Ne, štěkavost greyhounda je nízká, stejně jako sklon ke slintání. Jde o poměrně tichého psa, což z něj dělá vhodného kandidáta i do bytové zástavby.
Zdroje a další informace
- FCI standard č. 158 – Greyhound – Fédération Cynologique Internationale
- Zdroj tělesných měr – fci.be
- Odborný zdroj – petmd.com
- Odborný zdroj – bristol.ac.uk
- Odborný zdroj – ncbi.nlm.nih.gov
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.