Publikováno 1. 9. 2026
Americký foxhound (American Foxhound) je velké lovecké plemeno ze Spojených států, zařazené do FCI skupiny 6 mezi honiče (sekce Scent hounds, standard č. 303). V kohoutku dosahuje 53–64 cm podle pohlaví a váží 29–34 kg. Krátká srst péči téměř nevyžaduje, zato temperament a pracovní založení kladou na majitele vysoké nároky – jde o psa vyšlechtěného ke smečkovému honu na lišku, který dokáže běhat hodiny bez ustání.
Povahově je americký foxhound společenský a k dětem přátelský, s jinými psy vychází spíše dobře, kočky ale respektovat nemusí. Vyžaduje vysokou míru pohybu i mentální stimulace a bez ní se projevuje výraznou štěkavostí. Do bytu ani pro začátečníky či seniory se nehodí – ocení ho spíše aktivní majitel se zkušenostmi s výcvikem honičů a možností dopřát mu prostor a pravidelnou zátěž.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Americký foxhound?
Americký foxhound (American Foxhound) je velké lovecké plemeno ze Spojených států, zařazené do FCI skupiny 6 mezi honiče (sekce Scent hounds, standard č. 303). Psi dosahují výšky 56–64 cm, feny 53–61 cm, hmotnost se u obou pohlaví pohybuje kolem 29–34 kg. Jde o vytrvalého, energického psa se silně vyvinutým lovním instinktem, hlasitým projevem a téměř nevyčerpatelnou zásobou energie.
Povahově je americký foxhound přátelský, společenský a rád tráví čas v okolí lidí i dalších psů, kočkám se ale spíše vyhýbá. Vyžaduje hodně pohybu a duševního zaměstnání, jinak snadno propadá nudě a destruktivnímu chování. Výcvik bývá náročnější kvůli jeho samostatnosti a lovecké roztěkanosti, proto se hodí především pro zkušené a aktivní majitele s možností dostatečného venkovního vyžití.
- Do bytu ani pro seniory se toto plemeno příliš nehodí.
- K dětem je zpravidla vstřícný, se psy vychází dobře.
- Srst je krátká a péče o ni nenáročná, štěkání je ale výrazné.
Původ a historie Amerického foxhounda
Americký foxhound vznikl v koloniální Americe v 17. a 18. století, kdy osadníci na východním pobřeží dováželi z Anglie a Francie smečkové honiče určené k lovu lišky. Základ tvořili angličtí foxhoundi, k nimž se postupně přimísila krev francouzských honičů a dalších evropských loveckých psů dovážených do Virginie a okolních kolonií. Cílem chovatelů bylo vyšlechtit psa rychlejšího a vytrvalejšího, než byli tehdejší evropští předci, schopného zdolávat rozlehlý a členitý terén amerického venkova při dlouhých hodinách honu.
Chov v jednotlivých oblastech probíhal poměrně nezávisle, takže se v Americe postupně vyprofilovalo několik regionálních linií s mírně odlišným typem, přičemž americký foxhound představuje nejrozšířenější a nejstarší z nich. Psi byli po generace selektováni především podle výkonu v honu, nikoli podle jednotného vzhledu, což vedlo k větší variabilitě exteriéru v rámci plemene než u řady evropských honičů. Lovil se s nimi hlavně v smečkách, kde se cenila hlasitost, vytrvalost a schopnost sledovat stopu i po delší době.
Popularita plemene rostla zejména v jižních státech USA, kde se stalo součástí tradičního honu na koních i pěšího lovu. Standard plemene formulovaly americké kynologické organizace až s odstupem od jeho vzniku, kdy bylo potřeba sjednotit popis exteriéru pro účely výstav a chovu, byť užitkové vlastnosti zůstaly prioritou i nadále.
Vzhled a velikost
Americký foxhound je vysoký, štíhlý honič s dlouhýma nohama a mírně klenutým hřbetem, jehož celkový vzhled odpovídá potřebě dlouhé vytrvalé práce v terénu. Pes dosahuje výšky v kohoutku 56–64 cm, fena je o něco menší, 53–61 cm, hmotnost se u obou pohlaví pohybuje shodně v rozmezí 29–34 kg.
Hlava je proporčně mírně klenutá, s výraznou, dlouhou tlamou a jemným výrazem, který doplňují velké, tmavé oči s mírně smutným, přesto pozorným pohledem. Uši jsou dlouhé, nízko nasazené, směrem ke konci se zužují a volně visí podél lící – typický znak honičů pracujících s nosem u země.
Tělo je štíhlé, ale svalnaté, s hlubokým hrudníkem, který dává prostor pro vytrvalé dýchání při dlouhém běhu. Hřbet je pevný, rovný, plynule přechází do lehce prohnutého bederního úseku. Ocas je nasazen vysoko, mírně zahnutý, nesený vzpřímeně, nikdy stočený na hřbet.
Srst je krátká, hustá a přiléhavá k tělu, bez podsady, což odpovídá nízké náročnosti péče o srst i střednímu línání. Barevné varianty a jejich rozšíření popisuje samostatná sekce věnovaná zbarvení.
Celkový dojem je dojem atletického, vytrvalého psa stavěného na dlouhé hony, nikoli na okázalou exteriérovou parádu – stavba těla je funkční a podřízená výkonu v terénu.
Barvy Amerického foxhounda
Standard FCI pro americký foxhound formálně nevymezuje uzavřený výčet povolených barev – uznává se libovolné zbarvení srsti, které se u honičů tradičně vyskytuje. V praxi se tak lze setkat s celou škálou kombinací, mezi nejčastější patří:
- trikolorní zbarvení (kombinace černé, hnědé/pálené a bílé)
- bikolorní varianty, například bílá s hnědou nebo bílá s černou
- jednobarevné odstíny od světle plavé po tmavě red
Protože standard barvu nijak neomezuje, u tohoto plemene se prakticky nesetkáme s pojmem „nestandardní barva" v tom smyslu, jak je běžný u plemen s přesně definovanou paletou. Žádná konkrétní genetická varianta zbarvení navíc není u amerického foxhounda spojována se zdravotním rizikem.
Povaha Amerického foxhounda
Americký foxhound je energický a společenský honič, který potřebuje být v úzkém kontaktu s rodinou nebo smečkou – samotu nesnáší dobře a bez dostatku podnětů se snadno začne nudit. Jde o psa se silně vyvinutým loveckým pudem, který v terénu pracuje samostatně a vytrvale sleduje stopu, což se promítá i do jeho povahy v domácím prostředí – dokáže být paličatý a řídit se vlastním úsudkem spíš než pokyny majitele.
Inteligence u tohoto plemene rozhodně chybí, ale je spojená s výraznou samostatností, kterou lovci u honičů cení, avšak běžnému majiteli může komplikovat výcvik. Pes potřebuje trpělivé, důsledné vedení a hodně motivace, protože slepé poslouchání povelů není jeho přirozeností.
K dětem se americký foxhound staví přátelsky a snáší se i s jinými psy, se kterými dokáže fungovat i ve skupině – ostatně byl šlechtěn k práci ve smečce. Ke kočkám a drobným zvířatům je naopak potřeba přistupovat obezřetně, protože lovecký pud může snadno převážit nad naučenými pravidly soužití.
Typickým projevem plemene je hlasitý štěkot a výrazné vokální projevy – americký foxhound se domáhá pozornosti nebo hlásí objevenou stopu charakteristickým vytím, což je dobré zohlednit při rozhodování o chovu v hustěji obydlené oblasti. Hlídací sklony jsou u něj minimální, protože jde o psa orientovaného na lov a společnost, nikoli na ostrahu teritoria.
Vysoká potřeba pohybu a mentální stimulace patří k jeho základní výbavě – bez dostatečného vyžití se energie promění v neklid, ničení věcí nebo právě zmíněné nadměrné štěkání. Jde tedy o plemeno vhodné spíš pro aktivní majitele, kteří mu dokážou nabídnout dostatek pohybu, práce s nosem a trpělivého vedení.
Americký foxhound a děti
Soužití s dětmi bývá u tohoto plemene spíše bezproblémové, přesto stojí za to znát jeho temperament. Jde o smečkového honiče vyšlechtěného pro vytrvalý běh za kořistí v terénu, což se projevuje vysokou energií a potřebou neustálého pohybu – vlastnosti, které se přenášejí i do domácího prostředí. S dětmi, které respektují jeho potřebu vybít se venku, si obvykle rozumí dobře a dokáže být trpělivým společníkem při hrách.
Kvůli výrazné štěkavosti a silnému loveckému pudu je vhodné počítat s tím, že pes bude reagovat na podněty – pohybující se drobná zvířata, náhlé zvuky nebo rychlé pohyby dětí při hře mohou vyvolat jeho honičský instinkt. Proto je namístě naučit děti, jak se v blízkosti psa chovat klidně a předvídatelně, a zároveň psovi od štěněte důsledně vysvětlovat hranice v kontaktu s nejmenšími členy rodiny.
Role socializace a dohledu
Vzhledem k vysoké náročnosti výcviku a silné vůli, kterou toto plemeno má, se nedoporučuje spoléhat na to, že si vztah s dětmi vyřeší samo. Důležitá je:
- včasná a průběžná socializace s dětmi různého věku, ideálně už od štěněcího věku;
- trpělivá výchova zaměřená na zvládnutí základní poslušnosti a impulzivity plynoucí z loveckého založení;
- dostatečná fyzická a mentální zátěž, protože nevybitý pes bývá neklidnější a hůře zvladatelný i v kontaktu s dětmi;
- trvalý dohled dospělé osoby při každém setkání psa s malými dětmi, a to i v případě, že si spolu rozumí.
Vzhledem k velikosti, energii a hlasitým projevům plemene se nedoporučuje ponechávat psa s dětmi bez dozoru ani v případě, že se u konkrétního jedince projevuje klidná a přátelská povaha.
Americký foxhound a další psi a domácí zvířata
Se psy si americký foxhound obvykle rozumí dobře – plemeno bylo šlechtěno k práci ve smečce, takže spolupráce s dalšími psy je mu vlastní a soužití s jiným psím společníkem v domácnosti bývá bezproblémové. Naopak vztah ke kočkám a drobným zvířatům je potřeba brát s rezervou, protože silný lovecký pud je zaměřen právě na sledování a pronásledování zvěře.
Soužití s jinými psy
Díky původnímu využití při honech, kde pracovalo v houfu více jedinců současně, americký foxhound obvykle nemá problém přijmout dalšího psa jako parťáka. Ocení spíše společnost než samotářský režim – potřeba společnosti je u něj vysoká, a to platí i ve vztahu ke smečce ostatních psů.
Kočky a drobní mazlíčci
- Vzhledem k tomu, že jde o loveckého honiče vedeného čichem, může u něj snadno dojít k vyburcování k pronásledování malých zvířat, včetně koček.
- Soužití s kočkou v jedné domácnosti může fungovat, pokud pes vyrůstá s kočkou od štěněte, ale spolehlivé to není u každého jedince.
- U hlodavců, drobných hlodavců nebo jiných malých domácích zvířat je vhodná zvýšená obezřetnost, protože instinkt k jejich sledování a pronásledování zůstává silně přítomný i mimo lov.
Kdo zvažuje americký foxhound do domácnosti s drobnými zvířaty, měl by počítat s důsledným výcvikem a kontrolovaným seznamováním, protože loveckou minulost tohoto plemene nelze u konkrétního jedince nikdy zcela vyloučit.
Je Americký foxhound vhodný do bytu?
Ne, do bytu se nehodí. Jde o plemeno se stavbou pro celodenní pohyb v terénu a s výraznou potřebou prostoru, které v malém uzavřeném prostředí strádá jak fyzicky, tak psychicky.
Vhodnější je pro něj dům se zahradou, ideálně dostatečně velkou a bezpečně oplocenou – díky silnému lovnímu pudu a zálibě ve sledování stop má tendenci vydat se za pachem, pokud dostane příležitost. Denní režim by měl počítat s dlouhými procházkami, během či jiným náročnějším pohybem, protože pouhé pobíhání na zahradě jeho potřebu aktivity nepokryje.
Dalším faktorem je štěkavost, která je u tohoto honiče vysoká – v bytovém domě s tenkými stěnami by mohla snadno vést ke konfliktům se sousedy. Kombinace omezeného prostoru, hluku a nenaplněné potřeby pohybu tak dělá z bytového bydlení nevhodnou volbu pro toto plemeno.
Kolik pohybu potřebuje?
Americký foxhound potřebuje dlouhý, vydatný pohyb každý den – nestačí krátká procházka na vodítku, ale spíše několik hodin aktivity rozložených do dne, ideálně s možností volného běhu v zabezpečeném prostoru. Toto plemeno bylo vyšlechtěno k celodennímu vytrvalému honu, a tomu odpovídá i jeho vysoká úroveň energie a vytrvalost.
Vhodné aktivity
- Dlouhé procházky a běhání, ideálně v přírodě s možností sledovat stopu
- Doprovod při jízdě na kole (canicross, bikejoring) pro zkušenější majitele
- Práce na stopě a čichové hry, které využijí jeho přirozené lovecké nadání
- Psí sporty zaměřené na vytrvalost a čich, například tracking
Kromě fyzického vyžití potřebuje americký foxhound i dostatek mentální stimulace – nudou a nedostatkem podnětů může trpět stejně jako nedostatkem pohybu. Vhodné jsou čichové hry, výcvik poslušnosti a úkoly, které mu dají prostor využít jeho vynikající čich a vytrvalost.
Vzhledem ke krátké srsti a typu stavby těla nejde o brachycefalické plemeno náchylné k přehřívání, přesto je vhodné v horkých letních dnech přizpůsobit intenzitu a délku aktivity a zajistit psovi dostatek vody a stínu.
Výcvik a výchova
Výcvik amerického foxhounda patří k náročnějším úkolům, protože jde o honiče vyšlechtěného k samostatné práci v honitbě, ne k bezmyšlenkovitému plnění povelů. Pes je zvyklý řídit se vlastním nosem a instinktem, a tak poslušnost na první zavolání – zejména v terénu plném pachových stop – vyžaduje trpělivost a důslednost po celé měsíce, ne dny.
Nejsilnější motivací je pro něj čich a možnost sledovat stopu, proto klasické odměny v podobě pamlsků fungují jen do chvíle, než se objeví zajímavá vůně. Výcvik je proto efektivnější, pokud pracuje s tím, co psa přirozeně baví – čichové hry, stopování a úkoly, které simulují lovecký kontext, drží jeho pozornost mnohem lépe než opakované cviky na místě.
Jak k výcviku přistupovat
- Krátké, časté tréninkové bloky fungují lépe než dlouhé lekce – pes se snadno nudí a odbíhá myšlenkami (i fyzicky) jinam.
- Pozitivní motivace a klidná důslednost přinášejí výsledky rychleji než tlak nebo tresty, na které reaguje spíš uzavřením se.
- Přivolání je potřeba trénovat systematicky a dlouhodobě, ideálně nejprve v zabezpečeném prostoru, protože silný stopovací pud dokáže přebít i dobře zvládnutý povel.
- Konzistence v pravidlech mezi všemi členy domácnosti je klíčová – nejednotný přístup výcvik zbytečně prodlužuje.
Socializace by měla začít co nejdříve a zahrnovat kontakt s dalšími psy, protože americký foxhound je smečkové plemeno zvyklé fungovat ve skupině a se psy vychází obvykle dobře. Setkávání s kočkami a drobnými zvířaty je naopak potřeba řídit obezřetně vzhledem k jeho loveckým instinktům. Vzhledem k vysoké potřebě mentální i fyzické zátěže se výcvik nejlépe kombinuje s dostatkem pohybu – unavený pes se soustředí lépe než ten, který má přebytek energie.
Péče o srst a hygienu
Krátká, hustá srst amerického foxhounda vyžaduje minimální péči – stačí ji jednou týdně přejet gumovým kartáčem nebo hřebenem s hustšími zuby, čímž se odstraní odumřelé chlupy a udrží kůže v dobré kondici. Vzhledem ke střední míře línání je vhodné v období jarního a podzimního přepeřování frekvenci česání zvýšit na dvakrát týdně, aby se srst nedostávala nadměrně do domácnosti.
Koupání stačí zařazovat jen podle potřeby, typicky po lovu nebo výraznějším zašpinění – časté koupání by mohlo narušit přirozenou ochrannou vrstvu kůže. Vzhledem k tomu, že jde o plemeno pracující v terénu, je vhodné po každé vycházce v přírodě zkontrolovat srst i kůži, zda na ní neulpěla klíšťata nebo drobná poranění.
Uši, oči a zuby
Visuté uši amerického foxhounda omezují proudění vzduchu, proto je vhodné je pravidelně kontrolovat a čistit, aby se předešlo hromadění vlhkosti a nečistot. Oči stačí příležitostně otřít vlhkým hadříkem od případných výtoků. Zuby je dobré čistit několikrát týdně – u aktivních loveckých plemen se tím snižuje riziko zubního kamene, který vzniká i bez ohledu na typ výživy.
Drápy
Drápy je třeba pravidelně zkracovat, pokud se přirozeně neobrušují dostatečnou pohybovou aktivitou venku, na kterou je toto plemeno zvyklé díky svému loveckému vytížení.
Krmení
Vzhledem k velmi vysoké pohybové aktivitě potřebuje americký foxhound výživově bohaté krmivo, které pokryje jeho energetický výdej – kvalitní kompletní granule nebo jinou plnohodnotnou stravu vybranou podle věku, velikosti a míry zátěže konkrétního jedince. Pracovně nasazený nebo intenzivně sportující pes bude mít výrazně vyšší nároky na energii než foxhound žijící v klidnějším režimu.
Vzhledem k tomu, jak se toto plemeno vyznačuje soustředěnou pracovní vytrvalostí, je vhodné krmivo rozdělit do více menších dávek denně místo jednoho velkého jídla – sníží se tím riziko trávicích potíží spojených s vysokou zátěží.
Kontrola tělesné kondice
Pravidelné sledování tělesné kondice je u tohoto plemene důležité zejména v obdobích, kdy dochází ke snížení pohybové aktivity, například při zranění nebo ve stáří. Nižší výdej energie by měl být vždy doprovázen odpovídající úpravou množství krmiva, aby nedocházelo k nadváze, která zatěžuje klouby a celkovou vytrvalost psa.
- Krmivo volit podle věku, velikosti a aktuální úrovně aktivity psa.
- Pravidelně kontrolovat žebra a pas pohledem i pohmatem, aby byla hmotnost pod kontrolou.
- Množství krmiva přizpůsobovat sezónním výkyvům v pohybové zátěži.
- Dbát na dostatečný přístup k čerstvé vodě, zejména po fyzické námaze.
Jak dlouho Americký foxhound žije?
Americký foxhound se dožívá průměrně 11 až 13 let, což je u velkého plemene s vysokou pracovní vytížeností solidní hodnota. Konkrétní délka života se ale u každého jedince liší podle genetické výbavy, celkové kondice a péče, kterou mu majitel po celý život poskytuje.
Co délku života ovlivňuje
U plemene s výrazně vysokou potřebou pohybu a mentální stimulace hraje klíčovou roli právě dostatek aktivity – americký foxhound byl šlechtěn jako vytrvalý honič a nedostatek pohybu se u něj projeví nejen na psychice, ale i na tělesné kondici. Naopak přetěžování nevhodným způsobem nebo nadměrná zátěž kloubů u rychle rostoucího jedince může vést k problémům, které se projeví až v pozdějším věku.
- Genetika: zdravotní stav rodičů a odpovědný chov mají zásadní vliv na to, kolik let se pes dožije bez závažných omezení.
- Tělesná kondice: udržování optimální hmotnosti snižuje zátěž kloubů a srdečně-cévního systému po celý život.
- Pohyb: vzhledem k velmi vysoké úrovni aktivity potřebuje pravidelný a dostatečně dlouhý výdej energie, jinak trpí frustrací i fyzicky.
- Prevence: pravidelné veterinární kontroly umožňují včas odhalit případné zdravotní komplikace.
- Výživa: kvalitní strava odpovídající věku a zátěži podporuje dlouhodobě dobrý zdravotní stav.
- Zdravotní predispozice: u plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k některým onemocněním, proto je vhodné sledovat celkový zdravotní stav v průběhu celého života.
Pro koho je Americký foxhound vhodný?
Americký foxhound se hodí především do rodin a domácností, kde bude trávit většinu dne s aktivními lidmi a bude mít přístup k rozlehlému zahradnímu zázemí – jde o plemeno stavěné na dlouhé hony v terénu, nikoli na klidný život v bytě.
Pro koho je plemeno vhodné
- Pro majitele domu se zahradou, ideálně s bezpečně oploceným pozemkem
- Pro aktivní lidi, kteří dokážou psovi denně zajistit dlouhý pohyb – běh, turistiku nebo psí sporty
- Pro zkušenější chovatele, kteří zvládnou důsledný a trpělivý výcvik honiče
- Pro rodiny s dětmi, kde je pes od štěněte veden a socializován
- Pro domácnosti, kde bude mít pes společnost dalšího psa – samotu nese špatně
- Pro zájemce o lovecké využití nebo sledovací práci po pachové stopě
Pro koho plemeno vhodné není
- Pro majitele bytů nebo domácností bez možnosti pravidelného výběhu v terénu
- Pro začátečníky bez zkušeností s výcvikem loveckých plemen
- Pro seniory, kterým by vysoká potřeba pohybu a energie mohla být fyzicky náročná
- Pro domácnosti požadující tichého psa – americký foxhound se hlasitým štěkotem a hlasovým projevem při stopování neskrývá
- Pro majitele koček nebo malých zvířat, se kterými soužití nemusí být bezproblémové
- Pro lidi, kteří psa nechávají po většinu dne o samotě
Zajímavosti o plemeni
Americký foxhound pochází ze Spojených států amerických, kde patří mezi typické zástupce smečkových honičů využívaných při lovu lišek – odtud i jeho anglický název American Foxhound. Je zařazen do FCI skupiny 6, mezi honiče a barváře (sekce Scent hounds, standard č. 303).
Mezi plemeny podobného typu a využití patří francouzští honiči jako nivernaiský drsnosrstý honič, briquet griffon vendéen, ariežský honič, gaskoňsko-saintongeoisský honič, velký modrý gaskoňský honič nebo poitevin – všechna tato plemena spojuje původ v lovecké kynologii a práce v teritoriu, byť každé má svá specifika.
Charakteristickým rysem plemene je výrazná štěkavost, která má u honičů praktický původ – hlasový projev sloužil lovcům k sledování smečky v terénu. Tato vlastnost přetrvává i u psů chovaných mimo lov a je třeba s ní počítat při rozhodování o chovu v bytové zástavbě.
Zdraví Amerického foxhounda
Americký foxhound patří mezi robustní honiče s krátkou srstí a vysokou fyzickou zdatností, což mu obecně dává dobré předpoklady pro dlouhověkost bez zásadních zdravotních komplikací. Jde o plemeno šlechtěné především pro vytrvalý běh v terénu, a jeho tělesná stavba tomu odpovídá – je funkční, bez extrémních proporcí. I tak stojí za to věnovat pozornost několika oblastem, které souvisejí s jeho typem těla a způsobem využití. Konkrétní diagnózy je vždy potřeba nechat posoudit veterinárním lékařem, zde jde jen o obecné body k zamyšlení.
Uši a jejich péče
Dlouhé visící uši, typické pro honiče včetně amerického foxhounda, omezují proudění vzduchu do zvukovodu. U tohoto typu uší se obecně může objevit zvýšená náchylnost k zánětlivým potížím ucha, proto je vhodné uši pravidelně kontrolovat a udržovat v čistotě.
Pohybový aparát a zátěž
Vzhledem k tomu, že jde o plemeno stavěné na dlouhý a vytrvalý pohyb, může být jeho pohybový aparát vystaven vyšší zátěži, zejména pokud pes nemá dostatek pravidelného, ale přiměřeného pohybu odpovídajícího věku a kondici. U aktivních honičů se doporučuje sledovat stav kloubů a šlach v průběhu celého života.
Na co se zaměřit při výběru štěněte
- Zajímat se o zdravotní stav a temperament rodičů, případně dalších příbuzných v chovu.
- Ověřit, zda chovatel poskytuje štěňatům dostatek podnětů a časnou socializaci, což je u energického honiče klíčové pro pozdější zvladatelnost.
- Sledovat celkovou kondici a pohyblivost štěněte i vrhu jako celku.
- Počítat s tím, že jde o plemeno s vysokými nároky na pohyb a mentální vytížení už od štěněte.
Známé predispozice
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k dysplazii kyčelního kloubu.
- k nádorovým onemocněním, jak je tomu obecně u psů vyššího věku.
- k poruchám funkce štítné žlázy (hypotyreóza).
- k epilepsii.
Diskutovaná rizika
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k zánětům zevního zvukovodu (otitis externa) v souvislosti s tvarem a velikostí zavěšených uší.
- k dědičné poruše funkce krevních destiček (trombocytopatii), která se projevuje prodlouženou krvácivostí a horší srážlivostí krve.
Individuální / méně časté
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k nadměrné hmotnosti a obezitě při nedostatku pohybu, což může dále zatěžovat kloubní aparát.
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Amerického foxhounda
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Je americký foxhound vhodný do bytu?
Ne, americký foxhound není pro bytové bydlení vhodný. Potřebuje dostatek prostoru a pravidelný pohyb venku, ideálně se zahradou, kde může uplatnit svůj lovecký instinkt.
Jak moc štěká americký foxhound?
Americký foxhound patří mezi hlasitější plemena a jeho štěkavost je vysoká. Jako honič byl šlechtěn k výraznému hlásení při lovu, což se projevuje i v běžném životě.
Hodí se americký foxhound pro začátečníky?
Spíše ne, protože vyžaduje vysokou náročnost výcviku i velmi vysokou úroveň aktivity. Zkušenosti s vedením loveckých plemen a důslednost jsou při jeho výchově velkou výhodou.
Snáší se americký foxhound s kočkami a jinými zvířaty?
Se psy vychází spíše dobře, s kočkami už je to spíše horší kvůli silně vyvinutému loveckému pudu. Malá zvířata mohou v jeho očích snadno vypadat jako kořist.
Je americký foxhound vhodný k dětem?
Ano, k dětem je spíše vhodný a s rodinou si obvykle dobře rozumí. Díky vysoké potřebě společnosti vyhledává kontakt s lidmi a nerad zůstává sám.
Kolik pohybu americký foxhound potřebuje?
Potřebuje velmi vysokou dávku fyzické aktivity každý den, ideálně dlouhé procházky, běhání nebo účast na loveckých či sportovních aktivitách. Bez dostatečného vyžití může být neklidný a destruktivní.
Jak náročná je péče o srst amerického foxhounda?
Péče o srst je nízká, protože jde o krátkou srst bez potřeby speciální úpravy. Línání je střední, takže pravidelné kartáčování stačí k udržení srsti v pořádku.
Proč je výcvik amerického foxhounda náročný?
Výcvik je náročný kvůli silnému loveckému instinktu, díky kterému snadno podlehne stopě pachu a přestane vnímat povely. Vyžaduje trpělivý, důsledný přístup a dostatek mentální stimulace, aby se předešlo nežádoucímu chování.
Na co si dát pozor u zdraví amerického foxhounda?
U plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k některým zdravotním obtížím, jak uvádí odborné zdroje (petmd.com). Přesné diagnózy je vždy potřeba konzultovat s veterinářem.
K čemu byl americký foxhound původně šlechtěn?
Byl vyšlechtěn ve Spojených státech amerických jako smečkový lovecký honič, primárně k lovu lišek. Tomu odpovídá jeho vytrvalost, čichové schopnosti a hlasité hlásení stopy.
Je americký foxhound vhodný pro seniory?
Ne, pro seniory toto plemeno vhodné není. Jeho velmi vysoké nároky na pohyb a mentální stimulaci jsou pro klidnější způsob života obtížně zvládnutelné.
Zdroje a další informace
- FCI standard č. 303 – American Foxhound – Fédération Cynologique Internationale
- Zdroj tělesných měr – fci.be
- Zdroj k predispozici – petmd.com
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
