Publikováno 30. 8. 2026
Bernský salašnický pes (Bernese Mountain Dog), přezdívaný berňák, je velké švýcarské plemeno z FCI skupiny 2 (standard č. 45). Pes měří v kohoutku 64–70 cm a váží 38–50 kg, fena je o něco menší – 58–66 cm a 36–48 kg. Nejnápadnějším rysem je trojbarevná, dlouhá srst s lehkým podsadem, která ale vyžaduje pravidelnou péči a plemeno hodně línává.
Povahově jde o klidného, vyrovnaného psa s nízkou náročností na výcvik – je poslušný a ochotně spolupracuje. Potřebuje ale hodně lidské společnosti a špatně snáší samotu. Vychází dobře s dětmi, ostatními psy i kočkami, díky čemuž se hodí i pro začínající majitele, kteří mu dokážou zajistit dostatek prostoru – do bytu se kvůli velikosti a srsti spíše nehodí. Aktivitu potřebuje střední, takže vyhovuje spíše aktivnějším rodinám než seniorům hledajícím nenáročného společníka.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Bernský salašnický pes?
Bernský salašnický pes pochází ze Švýcarska, kde původně sloužil jako všestranný hospodářský pomocník – hlídal usedlosti, doprovázel dobytek a tahal povozy s mlékem či zbožím na trh. Je to velké plemeno s mohutnou, ale ne těžkopádnou stavbou těla, které na první pohled prozradí dlouhá tříbarevná srst s hladkým povrchem a lehkým podsadem.
Povahově jde o klidného a vyrovnaného psa s nízkou náročností na výcvik – je učenlivý a ochotně spolupracuje, takže zvládnutí základů poslušnosti obvykle nedělá potíže ani začátečníkům. Aktivitu potřebuje střední, rozhodně to není pes vyžadující sportovní vytížení, spíše ocení pravidelné procházky a společné chvíle s rodinou.
Typický je jeho vztah k lidem – berňák je společenský pes s vysokou potřebou lidské přítomnosti, který špatně snáší dlouhodobou samotu. Bývá přátelský k dětem i k ostatním psům, obvykle si dobře rozumí i s kočkami. Díky své velikosti a potřebě prostoru se spíše nehodí do bytu, lépe se cítí v domě se zahradou, kde má dostatek místa k pohybu i odpočinku.
Původ a historie
Bernský salašnický pes, švýcarsky Berner Sennenhund, pochází ze Švýcarska a jeho název odkazuje ke kantonu Bern, s nímž je plemeno spojováno. FCI jej řadí do 2. skupiny, do sekce švýcarských salašnických a pasteveckých psů, což odpovídá jeho původnímu určení mezi hospodářskými psy alpských oblastí.
Právě zařazení do této sekce společně s dalšími švýcarskými plemeny – velkým švýcarským salašnickým psem, appenzellským a entlebuchským salašnickým psem – ukazuje na společné kořeny těchto psů jako všestranných pomocníků na venkovských usedlostech. Bernský salašnický pes je jediný z této čtveřice s dlouhou srstí, což jej odlišuje i v rámci jinak příbuzné skupiny.
Konkrétní doložené informace o vzniku plemene, jeho přesném stáří či osobách stojících za jeho formováním nejsou v dostupných podkladech uvedeny, proto je zde neuvádíme.
Vzhled a velikost
Bernský salašnický pes je mohutný, dobře osvalený pes s vyváženými proporcemi a klidným, důstojným výrazem. Patří mezi velká plemena – psi dosahují v kohoutku 64–70 cm a váží 38–50 kg, feny jsou o něco drobnější s výškou 58–66 cm a hmotností 36–48 kg.
Tělo je robustní, s pevným kostrou a širokým hrudníkem, což mu dává charakteristický dojem síly bez těžkopádnosti. Hlava je poměrně velká, s výraznou lebkou a mírně klesajícím stopem, oči jsou tmavé, mandlového tvaru a dodávají výrazu přátelský, inteligentní nádech. Uši jsou trojúhelníkové, vysoko nasazené a přiléhají k hlavě.
Srst je dlouhá, hladká, s lehkým podsadem – na první pohled působí hustě a lesklá, ale není kudrnatá ani drátovitá. Díky delší srsti a podsadě potřebuje pravidelnou péči, protože plemeno patří mezi ta s vysokou mírou línání. Ocas je bohatě osrstěný a v klidu visí dolů, při pohybu nebo vzrušení se může mírně zvedat, nikdy však nezatáčí přes hřbet.
Celkově je bernský salašnický pes ukázkou harmonického spojení síly a elegance – stavba těla odpovídá jeho původu pracovního psa z horských oblastí Švýcarska.
Barvy Bernského salašnického psa
Standard FCI pro bernského salašnického psa připouští jen jedinou barevnou variantu – trikolorní zbarvení na bázi syté černé. Základní černá barva je doplněna rezavě hnědými (pálenými) znaky nad očima, na tvářích, po stranách hrudníku, na nohou a pod ocasem a bílými znaky – bílým výrazným znakem na hlavě, bílým límcem nebo skvrnou na hrudníku, bílými packami a bílou špičkou ocasu. Rozložení a symetrie těchto znaků patří k typickým rysům plemene a posuzují se i na výstavách. Na trhu se občas objevují štěňata nabízená jako „exkluzivní" modrá, čokoládová nebo merle zbarvení. Taková zbarvení standard FCI/ČMKU u tohoto plemene nezná a jejich cílené šlechtění bývá spojené s úzkou příbuzenskou plemenitbou a zvýšeným rizikem dědičných vad. Zájemcům se proto doporučuje volit chovatele, kteří se drží uznaného standardu, a k nabídkám neobvyklých barev přistupovat obezřetně.
Povaha Bernského salašnického psa
Bernský salašnický pes je klidný, vyrovnaný a hluboce oddaný svým lidem. Vazbu na rodinu bere vážně – potřebuje být jejím skutečným členem a špatně snáší dlouhodobou izolaci nebo pobyt na samotě. Jeho potřeba společnosti patří k nejvyšším mezi velkými plemeny, což se projevuje i tím, že rád „hlídá" dění v domácnosti nablízku, nikoliv na dálku.
K dětem je berňák přátelský a trpělivý, díky své velikosti a klidné povaze zvládá i živější kontakt bez zbytečné nervozity. Ke cizím lidem bývá zdrženlivější, ne však úzkostný nebo agresivní – spíše si člověka nejprve „prohlédne" a pak se otevře. Se psy vychází bez větších problémů a i ke kočkám bývá vstřícný, zejména pokud s nimi vyrůstá od štěněte.
Temperament má spíše mírný, není typem psa, který by vyhledával konflikty nebo nadměrně štěkal – projevuje se spíše střední štěkavostí a klidným, rozvážným chováním v domácnosti. Náročnost výcviku je u tohoto plemene nízká, protože je ochotný spolupracovat a rád se zavděčí. Přesto ocení mentální podněty, byť ne v takové míře jako pracovní plemena.
Bernský salašnický pes a děti
Berňák patří k plemenům, která se s dětmi snáší velmi dobře. Jeho klidná a společenská povaha z něj dělá vhodného rodinného psa, který vyhledává kontakt s lidmi a rád tráví čas v blízkosti celé rodiny.
I přes vyrovnanou povahu je třeba brát v úvahu jeho velikost a hmotnost – dospělý pes může vážit i přes 40 kg, a proto je vhodné naučit menší děti, jak se psem správně zacházet, aby nedošlo k nechtěnému strhnutí nebo převržení při hře. Vzhledem k pomalejšímu tělesnému vývoji velkých plemen je také rozumné regulovat zátěž štěněte během hry s dětmi, aby nedocházelo k přetěžování kloubů v období růstu.
Doporučuje se:
- vést děti k respektu k prostoru psa, zejména při jídle nebo odpočinku,
- dohlížet na společné hry, dokud si pes a dítě nevybudují vzájemnou důvěru,
- zapojit děti do péče o srst přiměřeně jejich věku, což posiluje vztah mezi psem a dítětem.
Díky vysoké potřebě společnosti berňák dobře zapadá do rodinného života a bývá k dětem trpělivý a tolerantní.
Bernský salašnický pes a další psi a domácí zvířata
Bernský salašnický pes se s ostatními psy zpravidla snáší velmi dobře. Jeho klidná a vyrovnaná povaha z něj dělá vhodného společníka i do vícepsí domácnosti – konflikty vyhledává málokdy a spíše preferuje smírné řešení situací před konfrontací. Díky vysoké potřebě společnosti mu ostatně přítomnost dalšího psa v domácnosti často vyhovuje a pomáhá mu předcházet nudě v době, kdy je majitel mimo dům.
S kočkami a dalšími domácími zvířaty si berňák spíše rozumí, zejména pokud s nimi vyrůstá od štěněte nebo je seznamování postupné a klidné. Jeho nekonfliktní povaha a nízká náročnost výcviku umožňují poměrně snadno nastavit pravidla soužití. Vzhledem k jeho velikosti a síle je ale i tak vhodné první setkání s menšími zvířaty vždy pojistit a nenechávat je bez dozoru, dokud si nejsou obě strany jisté.
Pozitivní vztah k ostatním zvířatům z bernského salašníka dělá dobrou volbu pro domácnosti, kde už jeden pes nebo jiný mazlíček žije, případně kde se do budoucna počítá s rozšířením rodiny o další zvíře.
Je Bernský salašnický pes vhodný do bytu?
Bernský salašnický pes je velký, těžký pes s výškou přes 60 cm a hmotností klidně kolem 40–50 kg u psů. Do malého bytu se s tímto tělesným rámcem příliš nehodí – potřebuje prostor, kde se dokáže natáhnout, pohodlně otočit a mít svůj klidový kout mimo hlavní provoz domácnosti.
Vhodnější je pro něj dům se zahradou, kde má možnost volného pohybu i odpočinku venku. I když jeho úroveň aktivity je jen střední a nepatří mezi psy vyžadující náročný pohybový program, prostorové nároky vyplývající z velikosti těla zůstávají zásadní.
Dalším faktorem je vysoká míra línání a dlouhá srst s podsadou – v menším bytě se to výrazně projeví na úklidu. Berňák má také vysokou potřebu společnosti, takže mu nevyhovuje izolace v jedné místnosti bez kontaktu s rodinou, ať už bydlíte kdekoliv.
Pokud byt zvažujete, mělo by jít o prostornější bydlení s přístupem ven a dostatkem klidu – tento pes potřebuje mít kde odpočívat, aniž by mu do cesty neustále vstupovala domácí frekvence.
Kolik pohybu potřebuje?
Bernský salašnický pes má střední úroveň aktivity – nejde o psa, který by potřeboval hodiny intenzivního běhání, ale pravidelný pohyb je pro něj důležitý. Vzhledem k jeho velikosti a hmotnosti mu vyhovují spíše delší procházky v rozumném tempu než krátké prudké sprinty, které zatěžují klouby.
Ideální je kombinace vycházek v přírodě, kde může čichat a zkoumat okolí, s občasnou fyzickou zátěží přiměřenou jeho tělesné stavbě. Berňák je stavěný na tahání a nošení nákladu, proto mu můžou vyhovovat aktivity jako:
- skijöring nebo vozatajství (canicross a tažné sporty) v přiměřené míře
- delší túry a procházky v terénu
- plavání jako šetrná forma pohybu pro klouby
- základní poslušnost a hledací hry pro mentální vytížení
Vzhledem k mohutné stavbě těla je vhodné vyhýbat se u mladých jedinců nadměrné zátěži a skokům, dokud není dokončen růst kostry. U dospělého psa pak stačí jedna až dvě delší vycházky denně doplněné o volný pohyb, aby byl spokojený a v kondici. Náročnost výcviku je u tohoto plemene nízká, takže i psí sporty zaměřené na poslušnost zvládá bez větších obtíží.
Výcvik a výchova
Bernský salašnický pes patří mezi plemena s nízkou náročností výcviku – je vnímavý, ochotně spolupracuje a nemá sklon k tvrdohlavému prosazování vlastní vůle. To z něj dělá vhodnou volbu i pro majitele, kteří s výcvikem velkého psa teprve začínají.
Přesto výchova berňáka vyžaduje trpělivost, protože jde o plemeno s pomalejším dospíváním – fyzicky i povahově zraje déle než menší psi. Nejlépe reaguje na klidný, důsledný a laskavý přístup založený na pozitivní motivaci. Tvrdé metody nebo zbytečný tlak jsou u tohoto citlivého psa kontraproduktivní a mohou vést k nejistotě.
Vzhledem k vysoké potřebě společnosti je vhodné zapojit výcvik do každodenního kontaktu s rodinou – bernský salašník se učí rád, pokud cítí, že dělá věci společně s lidmi, ne izolovaně. Socializace se štěnětem by měla probíhat postupně a bez spěchu, s ohledem na jeho velký vzrůst v dospělosti.
Střední potřeba mentální stimulace znamená, že postačí pravidelné, ne příliš dlouhé tréninkové bloky doplněné procházkami a společnými aktivitami. Díky své povaze se bernský salašnický pes hodí i do rodin s dětmi, pokud je výchova vedena konzistentně od štěněte.
Péče o srst a hygienu
Dlouhá srst berňáka s podsadem vyžaduje pravidelné česání – ideálně dvakrát až třikrát týdně, v období linení klidně obden. Pomůže to odstranit odumřelé chlupy a předejít zacuchání, hlavně za ušima, na hrudi a na zadních nohách, kde je srst nejhustší. Vzhledem k vysoké míře línání je vhodné počítat s tím, že chlupy budou po domácnosti běžnou součástí života.
Koupat bernského salašníka stačí jen v případě potřeby, například po výrazném zašpinění – časté koupání by mohlo narušit přirozenou ochrannou vrstvu srsti. Po koupeli je potřeba srst pořádně vysušit, aby nedocházelo k zapaření podsady.
Uši je dobré kontrolovat pravidelně a v případě nečistot je jemně otřít, protože zvýšená pozornost ušnímu kanálu pomáhá předcházet nepříjemným záněty. Drápy se stříhají podle toho, jak rychle se opotřebovávají – u méně aktivních jedinců obvykle jednou za tři až čtyři týdny. Péče o zuby by měla zahrnovat pravidelné čištění nebo alespoň žvýkací pomůcky, které omezují tvorbu zubního kamene.
Krmení
Bernský salašnický pes je velké plemeno se střední úrovní aktivity, což se promítá i do nastavení jídelníčku. Kvalitní krmivo by mělo odpovídat velkému plemeni a brát ohled na jeho růstovou fázi – u štěňat je vhodné krmivo s pomalejším nárůstem hmotnosti, které šetří klouby a kostru během růstu do finální váhy 36–50 kg.
Vzhledem k tělesné stavbě a hmotnosti se u tohoto plemene doporučuje rozdělit denní dávku do dvou i více menších porcí místo jednoho velkého jídla. Pomáhá to předcházet přejídání a snižuje riziko zažívacích potíží spojených s rychlým příjmem velkého objemu potravy najednou. Po jídle je vhodné dopřát psovi klidový režim bez intenzivního pohybu.
Protože má berňák jen střední potřebu pohybu, je třeba energetický příjem přizpůsobovat skutečné zátěži, aby nedocházelo k nadměrnému přibírání na váze – nadváha zatěžuje klouby a pohybový aparát velkého psa. Pravidelná kontrola tělesné kondice a úprava porcí podle věku, aktivity a zdravotního stavu patří k základům péče o toto plemeno.
Čerstvá voda by měla být psovi dostupná po celý den, zejména v teplejších měsících, kdy hustá srst s podsadou zvyšuje riziko přehřátí.
Jak dlouho Bernský salašnický pes žije?
Bernský salašnický pes se dožívá v průměru 7–10 let, což je u velkého plemene běžný rozsah, spíše na jeho kratší hranici. Délka života je u něj úzce spjata s velikostí těla – větší plemena obecně stárnou rychleji a mají kratší životní očekávání než malí psi.
Na celkovou délku života má vliv genetika daného chovného páru, kvalita chovu a zdravotní vyšetření rodičů před spařením. U plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k poruchám krevní srážlivosti, jako je von Willebrandova choroba, proto je vhodné se u chovatele informovat o zdravotním zázemí štěněte.
Kromě genetiky ovlivňuje délku i způsob života – přiměřená váha, pravidelný pohyb bez zbytečné zátěže na klouby v období růstu, kvalitní strava a včasná veterinární péče. Vzhledem k velké tělesné konstrukci je také důležité nepřetěžovat berňáka v mladém věku, kdy se ještě vyvíjí kostra a klouby.
Pro koho je Bernský salašnický pes vhodný?
Berňák je velký, klidný pes vázaný na rodinu, který potřebuje hodně společnosti a prostor odpovídající jeho velikosti. Vzhledem k vysoké potřebě kontaktu s lidmi a náročnosti péče o dlouhou srst se hodí spíše do domu se zahradou než do bytu.
Toto plemeno pro vás může být vhodné, pokud…
- bydlíte v domě se zahradou nebo máte jinou možnost venkovního prostoru
- hledáte společenského psa, který tráví čas raději s rodinou než sám
- máte doma děti – berňák je k nim vhodný
- jste ochotni pravidelně vyčesávat srst a počítat s výrazným línáním
- jste začátečník, protože výcvik plemene bývá nenáročný
- máte i jiné psy, případně kočky – berňák s nimi obvykle dobře vychází
Zvažte jiné plemeno, pokud…
- žijete v bytě bez možnosti pravidelného pobytu venku
- nechcete se zabývat úklidem chlupů, protože míra línání je vysoká
- trávíte mnoho hodin denně mimo domov – berňák špatně snáší dlouhotrvající samotu
- hledáte psa s dlouhověkostí přes 10 let, protože průměrné dožití berňáka je 7–10 let
- preferujete pouze mírné aktivity a nechcete psa, který přesto potřebuje střední pohybovou zátěž
Zajímavosti o plemeni
Bernský salašnický pes je jedním ze čtyř švýcarských salašnických plemen uznávaných FCI – vedle něj do této skupiny patří i velký švýcarský salašnický pes, appenzellský salašnický pes a entlebuchský salašnický pes. Ze všech čtyř je jediný s dlouhou srstí, což mu dalo i český název berňák, pod kterým je znám snad ještě více než pod oficiálním pojmenováním.
Název Berner Sennenhund odkazuje na kanton Bern, odkud plemeno pochází a kde se psi tohoto typu po staletí využívali při práci na horských statcích – k hlídání usedlostí i tahu menších vozů.
Zajímavostí je i nižší průměrné dožití v porovnání s jinými velkými plemeny, obvykle 7–10 let. U berňáků se podle dostupných studií může vyskytovat zvýšená predispozice k některým nádorovým onemocněním a poruchám krevní srážlivosti, jako je von Willebrandova choroba, což je téma, kterému se dlouhodobě věnuje i veterinární výzkum.
Přes svou impozantní velikost je bernský salašnický pes považován za společenské a klidné plemeno, které si dobře rozumí i s dětmi a jinými psy v domácnosti.
Zdraví Bernského salašnického psa
Průměrné dožití bernského salašnického psa se pohybuje mezi 7–10 lety, což je u velkého plemene poměrně krátká doba, a zdraví by proto mělo být jednou z hlavních priorit každého chovatele i majitele. Vzhledem k tělesné konstituci a hmotnosti, která u psů dosahuje až 50 kg, je vhodné dbát na přiměřenou zátěž především v období růstu štěněte, kdy se formuje kosterní a kloubní aparát.
Pravidelné veterinární prohlídky patří u tohoto plemene k základní péči – umožňují včas zachytit případné potíže a přizpůsobit jim životosprávu, pohybový režim i stravu. Vhodné je také sledovat tělesnou hmotnost, protože nadváha zbytečně zatěžuje klouby a celkově zkracuje kvalitní roky života. Před pořízením štěněte se vyplatí zajímat se o zdravotní stav rodičů a případné výsledky genetických či ortopedických vyšetření, které chovatel může doložit.
Kvalitní výživa odpovídající věku a aktivitě, přiměřený pohyb bez přetěžování a včasná reakce na jakékoli změny v chování nebo pohybu psa jsou nejjednoduššími kroky, jak podpořit dlouhověkost a pohodu bernského salašníka po celý jeho život.
Známé predispozice
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k histiocytickému sarkomu, agresivnímu nádorovému onemocnění, které je u bernských salašnických psů popisováno s výrazně vyšší frekvencí výskytu (přibližně 25 %) než u ostatních plemen.
Diskutovaná rizika
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k nádorovým onemocněním obecně, což švýcarská studie příčin úmrtí spojuje s nižší střední délkou života populace.
- k dysplazii kyčelního kloubu a dysplazii loketního kloubu, přičemž genetické analýzy u tohoto plemene prokázaly dědičnou složku obou onemocnění.
- k von Willebrandově chorobě typu I, poruše srážlivosti krve, mezi jejíž postižená plemena bernský salašnický pes patří.
- k infekci Borrelia burgdorferi, kdy studie zjistila výrazně vyšší séroprevalenci protilátek u bernských salašnických psů ve srovnání s kontrolní skupinou jiných velkých plemen.
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Bernského salašnického psa
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Je bernský salašnický pes vhodný do bytu?
Spíše ne – jde o velké plemeno s vysokou mírou línání a potřebou pohybu, které lépe vyhovuje bydlení s přístupem na zahradu. Berňák navíc potřebuje dostatek prostoru pro odpočinek i pohyb.
Kolik se bernský salašnický pes dožívá let?
Průměrné dožití bernského salašnického psa je 7–10 let, což je u velkých plemen poměrně běžný rozsah.
Je bernský salašník vhodný k dětem?
Ano, berňák je považován za vhodné plemeno k dětem, jde o společenského a klidného psa s vysokou potřebou kontaktu s lidmi.
Zvládne bernského salašnického psa i začátečník?
Spíše ano – plemeno má nízkou náročnost výcviku, takže je vhodné i pro majitele bez předchozích zkušeností s velkými psy.
Kolik váží bernský salašnický pes?
Psi váží zpravidla 38–50 kg, feny bývají o něco lehčí, s hmotností 36–48 kg.
Line bernský salašnický pes hodně?
Ano, míra línání je u tohoto plemene vysoká díky dlouhé srsti s podsadou, takže pravidelné vyčesávání je nutností.
Kolik pohybu bernský salašník potřebuje?
Úroveň aktivity je u plemene střední – berňák ocení pravidelné venčení a vyžití, ale nejde o extrémně sportovního psa vyžadujícího hodiny intenzivního pohybu denně.
Snáší se bernský salašnický pes s jinými zvířaty?
Ano, s ostatními psy vychází dobře a spíše ano i s kočkami, díky čemuž je vhodný i do domácností s více zvířaty.
Je péče o srst bernského salašníka náročná?
Péče o srst je hodnocena jako středně náročná – dlouhá srst vyžaduje pravidelné kartáčování, aby se předešlo zacuchání a nadměrnému úklidu chlupů po domácnosti.
Zdroje a další informace
- FCI standard č. 45 – Bernese Mountain Dog – Fédération Cynologique Internationale
- Zdroj k predispozici – pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
- Zdroj k predispozici – pmc.ncbi.nlm.nih.gov
- Zdroj k predispozici – vet.cornell.edu
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
