Publikováno 3. 9. 2026
Australský honácký pes krátkoocasý (Australian Stumpy Tail Cattle Dog) je středně velké plemeno z Austrálie, zařazené do FCI skupiny 1 mezi honácké psy (sekce Cattledogs, standard č. 351). Od svého blízkého příbuzného, australského honáckého psa, se odlišuje především přirozeně krátkým ohonem, po kterém dostal jméno. Krátká, hladká srst vyžaduje jen minimální péči, přesto se u plemene projevuje střední míra línání.
Povahově jde o psa energického, ostražitého a pracovně založeného – vysoká potřeba pohybu i mentální stimulace z něj dělá společníka spíše pro zkušené a aktivní majitele než pro klidný domácí režim. K dětem bývá vhodný, do bytu se ale nehodí a se seniory ani úplnými začátečníky si obvykle příliš nerozumí. Vztah ke kočkám je neutrální, výcvik zvládá při střední náročnosti dobře, pokud dostává dostatek úkolů a podnětů.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Australský honácký pes krátkoocasý?
Australský honácký pes krátkoocasý (Australian Stumpy Tail Cattle Dog) je středně velké pracovní plemeno z Austrálie, řazené do FCI skupiny 1 mezi honácké psy. Jde o houževnatého, ostražitého psa s vysokou potřebou pohybu i psychického vytížení – v podstatě celý den by měl mít nějaký úkol, jinak si najde vlastní, často nežádoucí zábavu.
Temperamentem jde o samostatně uvažujícího psa, který potřebuje důslednější, ale ne tvrdé vedení – výcvik zvládá dobře, vyžaduje ovšem zkušenějšího majitele. Ke štěkání ani ke slintání netíhne nijak výrazně, srst má krátkou a péče o ni je nenáročná.
Hodí se především do aktivní rodiny s dostatkem prostoru venku, k dětem bývá vstřícný. Naopak:
- do bytu se nehodí ideálně kvůli potřebě pohybu a prostoru
- pro úplné začátečníky ani seniory není nejvhodnější volbou
- ke kočkám se staví neutrálně, soužití záleží na socializaci
Původ a historie
Australský honácký pes krátkoocasý vznikl v Austrálii v 19. století jako pracovní pes australských osadníků a honáků dobytka. Jeho úkolem bylo hnát stáda skotu na velké vzdálenosti přes drsnou, vyprahlou krajinu, a proto se při jeho vzniku kladl důraz na vytrvalost, odolnost vůči horku a schopnost samostatně řídit pohyb velkých a often nevrlých zvířat kousáním do paty – odtud i anglické pojmenování „Cattle Dog“.
Za předky plemene se považují pracovní ovčácké psy přivezené evropskými přistěhovalci, kteří byli kříženi s místním dingem. Toto křížení mělo přinést vyšší odolnost, tichou a úspornou pracovní techniku i menší sklon k hlasitému štěkotu, což bylo pro tichou práci s plachým skotem žádoucí. Charakteristický krátký nebo zcela chybějící ohon se u části vrhů objevoval přirozeně a chovatelé tuto vlastnost cíleně upevňovali, čímž se linie s krátkým ohonem postupně oddělila od honáckých psů s plnou délkou ocasu.
Dlouhou dobu byli krátkoocasí a plnoocasí honáčtí psi chováni společně jako jedna pracovní populace a rozlišovali se spíše podle vzhledu než podle oficiálních linií. Teprve postupná systematizace chovu ve 20. století vedla k tomu, že se krátkoocasá varianta ustálila jako samostatné plemeno s vlastním standardem, odlišné od běžněji známého australského honáckého psa. Rozšíření mimo Austrálii probíhalo pozvolna a plemeno zůstává i dnes výrazně vázané na pracovní chov v zemi svého původu.
Vzhled a velikost
Australský honácký pes krátkoocasý je středně velké plemeno se silnou, kompaktní stavbou těla, která odráží jeho původ pracovního honáckého psa zvyklého na dlouhé hodiny pohybu v náročném terénu. Tělo je mírně delší než vyšší, s pevným hřbetem a dobře osvalenými končetinami, které dávají psovi vytrvalost i obratnost potřebnou při práci s dobytkem.
Hlava je široká mezi ušima, s klenutým čelem a výrazným stopem, čenich je silný a postupně se zužuje. Uši jsou vztyčené, střední velikosti, nasazené spíše dále od sebe, což plemeni dodává ostražitý výraz. Oči jsou tmavé, oválné, hluboko posazené a mírně šikmé, čímž podtrhují bystrý a pozorný pohled typický pro pracovní honáky.
Srst je krátká, hladká a přiléhavá, tvořená hustou podsadou a hrubší krycí srstí, která psa chrání před povětrnostními vlivy i při celodenní práci venku. Barevné varianty a jejich rozložení jsou popsány v samostatné sekci věnované zbarvení.
Typickým a pojmenovávajícím znakem plemene je krátký ocas – buď přirozeně bobtailovaný, nebo výrazně zkrácený, na rozdíl od dlouhoocasého australského honáckého psa. Rozdíly mezi psem a fenou nejsou v dostupných podkladech přesně kvantifikovány, obecně však u honáckých plemen tohoto typu bývá pes o něco robustnější stavby než fena.
Barvy Australského honáckého psa krátkoocasého
Konkrétní výčet standardizovaných barevných variant a jejich přesné definice nejsou v podkladech k tomuto plemenu k dispozici, proto je zde neuvádíme, abychom neuváděli nepřesné informace. Obecně je toto honácké plemeno z Austrálie spojováno se skvrnitým (mramorovaným) zbarvením srsti v odstínech modré nebo červené, podobně jako u příbuzného australského honáckého psa, ale detailní specifikaci dle standardu FCI č. 351 doporučujeme ověřit přímo u chovatelského klubu.
Vzhledem k tomu, že jde o plemeno s krátkou a hladkou srstí, případné barevné odchylky nejsou spojeny se změnou nároků na péči – ta zůstává nízká bez ohledu na konkrétní odstín zbarvení.
Povaha Australského honáckého psa krátkoocasého
Jde o psa s výraznou pracovní povahou – energického, ostražitého a silně vázaného na svého majitele, přičemž o rodinu se stará s přirozenou ochranitelskou opatrností. Vyžaduje partnera, který mu dokáže nabídnout dostatek fyzického i psychického vytížení, jinak si najde vlastní – často nežádoucí – způsob, jak přebytečnou energii spotřebovat.
Inteligence tohoto honáckého psa z Austrálie je vysoká, což se projevuje rychlým učením nových povelů i schopností samostatně vyhodnocovat situace v terénu. Právě tato samostatnost ale zároveň znamená určitou míru tvrdohlavosti – pes je zvyklý rozhodovat se sám a od majitele očekává jasné, důsledné a spravedlivé vedení, ne mechanické opakování povelů.
Ke svým lidem je oddaný a společnost vyžaduje v přiměřené míře – nejde o psa, který by se spokojil s dlouhými hodinami o samotě, zároveň ale nepatří ani mezi typy lpící na neustálém fyzickém kontaktu. K cizím lidem bývá rezervovaný a ostražitý, což z něj dělá spolehlivého hlídače usedlosti i domácnosti. Štěká účelně, spíše na upozornění než z nudy.
K dětem se chová vstřícně, zejména pokud s nimi vyrůstá od štěněte, k cizím psům a kočkám zaujímá neutrální, vyčkávací postoj. Typickým projevem chování je snaha „honit" a organizovat pohyb v okolí – ať už jde o jiná zvířata, děti při hře, nebo cyklisty a auta, což je potřeba od štěněcího věku usměrňovat.
Vzhledem ke kombinaci vysoké energie, potřeby mentální stimulace a sklonu k samostatnému rozhodování se toto plemeno spíše nehodí pro začátečníky – ocení ho zkušenější majitel, který mu dá práci, pravidelný pohyb a jasná pravidla.
Australský honácký pes krátkoocasý a děti
Soužití s dětmi je u tohoto plemene možné, ale vyžaduje zkušenější přístup – hodí se spíše do rodin, kde je někdo schopen důsledně vést výchovu a zajistit psovi dostatek pohybu i mentální zátěže. Jde o pracovní honácké plemeno s vysokou aktivitou a silným pudem ovládat pohyb ve svém okolí, což se může projevit i snahou „nahánět" běhající nebo pokřikující děti.
Vztah ke starším dětem bývá obvykle dobrý, pokud pes od štěněte prochází důslednou socializací a děti se naučí respektovat jeho hranice. U menších dětí je vhodný trvalý dohled dospělého – nejen kvůli honáckým instinktům psa, ale i proto, že jde o silné a temperamentní plemeno, které při hře může být nechtěně příliš razantní.
Na co si dát pozor
- Naučit děti nedělat prudké, útěkové pohyby, které mohou u psa spustit honácký reflex.
- Zajistit psovi dostatek fyzického i psychického vyžití, aby přebytečnou energii nesměřoval do nevhodných her s dětmi.
- Nepodceňovat výcvik a základní poslušnost – díky střední náročnosti výcviku reaguje dobře na konzistentní vedení.
- Vždy zajistit dohled dospělého při kontaktu s malými dětmi, zejména v prvních letech soužití.
Australský honácký pes krátkoocasý a další psi a domácí zvířata
Vztah k ostatním zvířatům je u tohoto plemene silně poznamenaný jeho původním pracovním určením – jde o honáckého psa vyšlechtěného k práci s dobytkem na rozlehlých australských farmách. Instinkt honit, kontrolovat pohyb a vymezovat prostor zůstává i u psů, kteří nikdy skot neviděli, a promítá se do soužití se všemi zvířaty v domácnosti.
Vztah k ostatním psům
Se psy ze své smečky nebo z domácnosti obvykle vychází dobře, pokud je od štěněte správně socializovaný. Vzhledem ke své povaze a potřebě mít jasně danou strukturu ale může být dominantní vůči cizím psům, zejména v situacích, kdy vnímá potřebu bránit teritorium nebo „hlídat" skupinu.
Vztah ke kočkám
Soužití s kočkami je popisováno jako neutrální – výsledek závisí hlavně na tom, zda spolu vyrůstali od útlého věku, a na povaze konkrétní kočky. Honácký instinkt se u něj může projevit snahou zvíře v pohybu sledovat nebo usměrňovat, což ne každá kočka ocení.
Drobná zvířata a pud honit
U drobných zvířat, která se rychle pohybují, je namístě opatrnost. Plemeno bylo šlechtěné k práci se zvířaty výrazně větší velikosti, ale jeho honácký reflex – sledovat a usměrňovat pohybující se cíl – se snadno přenese i na malá domácí zvířata nebo hlodavce. Bez cíleného výcviku a postupné socializace proto nelze soužití s drobnými mazlíčky automaticky doporučit.
Je Australský honácký pes krátkoocasý vhodný do bytu?
Do bytu spíše ne. Jde o pracovní honácký typ s vysokou potřebou pohybu a mentální stimulace, kterému malý prostor a městský klid dlouhodobě nevyhovují.
Pokud by měl žít v bytě, potřeboval by denně vydatnou fyzickou zátěž mimo domov – dlouhé procházky, běhání nebo psí sporty – a k tomu dostatek úkolů, které zaměstnají hlavu. Bez toho snadno propadá neklidu a hledá si vlastní (obvykle nežádoucí) činnost. Vhodnější je pro něj dům se zahradou, kde má prostor k volnému pohybu a kde může svou energii přirozeně vybíjet.
- Vysoká úroveň aktivity vyžaduje pravidelný a dostatečně dlouhý pohyb, ne jen krátké vycházky.
- Vysoká potřeba mentální stimulace znamená nutnost výcviku, hledacích her nebo práce, jinak hrozí frustrace.
- Střední štěkavost v bytovém domě s tenkými stěnami může snadno vadit sousedům.
- Střední potřeba společnosti neznamená, že mu stačí být sám doma dlouhé hodiny – i tak potřebuje aktivní zapojení majitele.
Byt tedy nevylučuje jeho chov automaticky, ale bez rozlehlého venkovního zázemí a časově náročného denního programu to pro toto plemeno není ideální prostředí.
Kolik pohybu potřebuje?
Australský honácký pes krátkoocasý potřebuje denně výraznou dávku pohybu – jde o pracovní honácké plemeno s vysokou úrovní aktivity, které se jen těžko spokojí s krátkou vycházkou na vodítku. Vyžaduje dlouhé procházky, běhání nebo jinou fyzickou zátěž, ideálně rozloženou do více částí dne.
Kromě samotného objemu pohybu je klíčová i mentální stimulace, kterou toto plemeno potřebuje na vysoké úrovni. Bez dostatku úkolů a podnětů může honácký temperament hledat vybití nežádoucím způsobem – například nadměrným štěkáním nebo snahou „honit" vše kolem sebe včetně dětí či jiných zvířat v domácnosti.
Vhodné aktivity
- dlouhé procházky a běh, ideálně v terénu
- psí sporty jako agility, obedience nebo honácké zkoušky
- doprovod k jízdě na kole u dospělého jedince
- hledací a čichové hry pro mentální vytížení
- nácvik poslušnosti a nových povelů jako denní rutina
Vzhledem k vysoké aktivitě a náročnosti na mentální stimulaci se toto plemeno hodí spíše pro zkušené a aktivní majitele, kteří mu dokážou nabídnout pravidelný program – nejen fyzický, ale i pracovní nebo sportovní vyžití.
Výcvik a výchova
Výcvik australského honáckého psa krátkoocasého vyžaduje zkušenějšího vedení, i když samotné plemeno se učí rychle a rádo pracuje po boku člověka. Jde o psa se silnou pracovní povahou, kterého motivuje smysluplná činnost, ne mechanické opakování povelů – nudou nebo nesrozumitelným vedením snadno ztratí zájem a začne si hledat vlastní program.
Nejlépe reaguje na pozitivně vedený výcvik postavený na odměně, jasných pravidlech a krátkých, ale pravidelných lekcích. Dlouhé a monotónní tréninky nejsou vhodné – lepší výsledky přináší střídání aktivit, zapojení čichových a pasteveckých her a postupné zvyšování náročnosti úkolů. Vysoká potřeba mentální stimulace znamená, že samotná fyzická únava k jeho spokojenosti nestačí.
Socializace a specifika
Časná a důsledná socializace je u tohoto plemene klíčová – pes by měl od štěněte poznávat různé lidi, prostředí i situace, aby se jeho přirozená ostražitost a středně výrazná štěkavost nezvrhly v nadměrnou podezíravost k cizím podnětům. Vzhledem k honáckému původu má tendenci sledovat pohyb a případně i „sbírat" pohybující se objekty, což je vhodné směrovat do kontrolovaných her a cvičení už v raném věku.
Vzhledem k vysoké aktivitě a potřebě jasného vedení se toto plemeno spíše nehodí pro začínající majitele bez zkušeností s pracovními plemeny – v rukou aktivního a konzistentního vůdce se však jedná o velmi učenlivého a spolehlivého společníka.
Péče o srst a hygienu
Krátká a hladká srst nevyžaduje složitou úpravu – stačí kartáčování jednou týdně, kterým se odstraní odumřelé chlupy a udrží se zdravý vzhled kůže. V období línání, které bývá u tohoto plemene středně intenzivní, je vhodné frekvenci zvýšit na dva až tři kartáče týdně, aby se srst nerozšířila po celém domě.
Koupání stačí zařazovat jen podle skutečné potřeby, například po znečištění při venčení nebo aktivním pohybu v terénu – časté mytí by mohlo narušit přirozenou ochrannou vrstvu kůže.
- Uši je vhodné pravidelně kontrolovat a v případě potřeby jemně čistit, aby se předešlo hromadění nečistot a případným zánětům.
- Oči stačí příležitostně otřít vlhkým hadříkem, pokud se v koutcích objeví drobné výtoky.
- Zuby je dobré čistit pravidelně, čímž se omezí tvorba zubního kamene a předejde se problémům s dásněmi.
- Drápy je potřeba stříhat podle toho, jak rychle dorůstají – u aktivních psů, kteří se hodně pohybují po tvrdém povrchu, se přirozeně obrušují méně často, u ostatních je nutné kontrolovat je pravidelně.
Díky krátké srsti bez podsady odpadá potřeba trimování i řešení kožních záhybů, takže celková péče o srst zůstává nenáročná a časově nenáročná i pro majitele, kteří se věnují spíše fyzické aktivitě psa než jeho vzhledu.
Krmení
Vzhledem k vysoké pracovní zátěži a energetickému výdeji vyžaduje strava kvalitní kompletní krmivo s dostatečným obsahem živočišných bílkovin a tuků, které pokryje energetické nároky aktivního honáckého psa. Výběr krmiva by měl odpovídat věku, velikosti a míře pohybu konkrétního jedince – štěně, dospělý pracovně vytížený pes a méně aktivní senior mají odlišné nutriční potřeby.
Protože jde o plemeno stavěné pro vytrvalou práci, je vhodné množství krmiva průběžně přizpůsobovat aktuální fyzické zátěži. U psů, kteří tráví většinu dne intenzivním pohybem, bývá potřeba energie výrazně vyšší než u psů s klidnějším režimem, a naopak – při omezení pohybu je nutné příjem krmiva snížit, aby nedocházelo k nadměrnému hromadění tuku.
Kontrola tělesné kondice
Pravidelné sledování tělesné kondice (viditelnost žeber při pohledu shora, patrná pasovitá linie za žebry) pomáhá včas odhalit začínající nadváhu. U plemene s výraznou potřebou pohybu a mentální stimulace může omezený výdej energie snadno vést k přebytku kalorií, pokud se krmná dávka nesníží úměrně k nižší zátěži.
- Volit krmivo odpovídající věkové kategorii a úrovni aktivity.
- Pravidelně vyhodnocovat tělesnou kondici a upravovat množství krmiva podle skutečného pohybu.
- Dbát na vyvážený poměr bílkovin, tuků a dalších živin, zejména u pracovně nasazovaných jedinců.
- Předcházet nadváze omezením pamlsků a přizpůsobením dávek při snížené pohybové aktivitě.
Jak dlouho Australský honácký pes krátkoocasý žije?
Přesná délka dožití u tohoto plemene není spolehlivě doložená, obecně však platí, že středně velcí honáčtí psi s vyváženou stavbou těla a nízkou náročností péče o srst mívají při dobré péči předpoklady k dlouhověkosti odpovídající jejich velikostní kategorii. Konkrétní roky proto raději neuvádíme, ale skutečná délka života se u konkrétního jedince vždy odvíjí od kombinace genetiky, životního stylu a zdravotní péče.
Co délku života ovlivňuje
- Genetika a původ rodičů – zdraví předků a odpovědný chov výrazně ovlivňují predispozice potomka.
- Tělesná kondice – vzhledem k vysoké aktivitě plemene je důležité udržovat psa v štíhlé, svalnaté kondici bez nadváhy.
- Pohyb a mentální stimulace – tento honácký pes potřebuje nejen dostatek fyzického vyžití, ale i pravidelnou psychickou zátěž, jinak trpí frustrací, která se může projevit i na celkové pohodě.
- Prevence a veterinární péče – pravidelné preventivní prohlídky, očkování a odčervování patří k základům, které mohou předejít řadě zdravotních komplikací.
- Výživa – kvalitní strava odpovídající věku, aktivitě a velikosti psa podporuje zdraví kloubů, srsti i vnitřních orgánů.
- Zdravotní predispozice – u plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k některým dědičným onemocněním, proto je vhodné konzultovat konkrétní rizika s chovatelem nebo veterinářem.
Pro koho je Australský honácký pes krátkoocasý vhodný?
Australský honácký pes krátkoocasý je pracovní plemeno s vysokými nároky na pohyb i mentální vytížení, a hodí se především do rukou zkušených a aktivních majitelů, kteří mu dokážou nabídnout smysluplnou náplň dne. Bez dostatku práce nebo náročnějšího výcviku se u něj snadno projeví přebytek energie nevhodným způsobem.
Pro koho je plemeno vhodné
- Pro aktivní lidi či rodiny, kteří tráví hodně času venku a mohou psovi nabídnout pravidelný intenzivní pohyb.
- Pro majitele se zkušenostmi s výcvikem honáckých plemen, kteří zvládnou důslednou a konzistentní výchovu.
- Pro domácnosti s dostatkem prostoru mimo byt, ideálně s možností volného pohybu na zahradě nebo v terénu.
- Pro rodiny s dětmi, kde pes může fungovat jako společník při aktivním trávení času.
- Pro majitele, kteří ocení psa s nízkými nároky na péči o srst, ale zároveň počítají s potřebou pravidelné mentální stimulace formou výcviku, sportu nebo pracovních úkolů.
Pro koho plemeno vhodné není
- Pro začátečníky bez zkušeností s náročnějšími pracovními plemeny, kteří by mohli podcenit potřebu vedení a výcviku.
- Pro majitele bydlící v bytě bez možnosti pravidelného intenzivního venčení a pohybu.
- Pro seniory nebo lidi hledající klidného, nenáročného společníka do domácnosti.
- Pro domácnosti, kde by pes trávil velkou část dne osamocený bez fyzického i psychického vytížení.
- Pro majitele, kteří preferují psa s nízkou potřebou aktivity a minimálními nároky na trénink.
Zajímavosti o plemeni
Nejnápadnějším znakem tohoto plemene je přirozeně krátký ohon, kterým se odlišuje od svého blízkého příbuzného, australského honáckého psa – u toho je ocas dlouhý. Anglický název Australian Stumpy Tail Cattle Dog odkazuje přímo na tento rys, protože „stumpy tail" v překladu znamená pahýlovitý ocas.
Plemeno vzniklo v Austrálii pro práci s dobytkem a je vedeno pod FCI standardem číslo 351 v první skupině, sekci pro honácké psy s výjimkou švýcarských salašnických plemen. Přestože sdílí pracovní účel i geografický původ s australským honáckým psem, jde o samostatně uznané plemeno s vlastním standardem, nikoli o pouhou barevnou nebo srstovou variantu.
Vzhledem k vysoké potřebě mentální stimulace a fyzické aktivity se toto plemeno v odborných zdrojích řadí spíše mezi psy vhodné pro zkušené a aktivní majitele než pro chovatele-začátečníky.
Zdraví Australského honáckého psa krátkoocasého
Australský honácký pes krátkoocasý je považován za robustní a odolné plemeno, u kterého se díky poměrně úzkému genetickému základu a pracovnímu původu neuvádí rozsáhlý seznam typických zdravotních potíží. Jde o psa vyšlechtěného pro náročnou práci v drsných australských podmínkách, což se odráží na jeho pevné stavbě těla i celkové vitalitě. I přesto je vhodné před pořízením štěněte věnovat pozornost zdravotnímu zázemí chovného páru a věnovat pozornost kloubům a zraku, kde se u příbuzných honáckých plemen predispozice popisují nejčastěji.
Klouby a pohybový aparát
U honáckých plemen podobného typu se může vyskytovat zvýšená predispozice k dysplazii kyčelního nebo loketního kloubu, což souvisí se zátěží, kterou tato plemena při práci v terénu snášejí. Vzhledem k vysoké potřebě pohybu a mentální stimulace je vhodné dbát na přiměřenou zátěž především v období růstu štěněte, kdy je pohybový aparát nejzranitelnější.
Zrak
U příbuzných australských honáckých plemen se v odborné literatuře zmiňuje zvýšená predispozice k dědičným očním vadám, proto se u chovných jedinců doporučuje pravidelné oftalmologické vyšetření.
Sluch
U plemen z okruhu australských honáckých psů se v souvislosti se zbarvením srsti a genetickým základem popisuje možná predispozice k vrozeným poruchám sluchu. Test sluchu (BAER) u štěňat proto může být u odpovědných chovatelů součástí zdravotní kontroly.
Na co se zaměřit při výběru štěněte
- Vyžádat si informace o zdravotních vyšetřeních rodičů, zejména kyčelních a loketních kloubů a zraku.
- Zeptat se chovatele na výsledky případného testu sluchu u štěněte i jeho rodičů.
- Sledovat celkovou aktivitu, pohyblivost a stavbu končetin štěněte již v raném věku.
- Ověřit, zda chovatelský pár pochází z klubového chovu s dohledem nad zdravím linie.
- Zvážit budoucí zátěž a životní styl – plemeno potřebuje dostatek pohybu a psychického vytížení, což se odráží i na dlouhodobém zdraví jedince.
Známé predispozice
- k vrozené senzorineurální hluchotě, která je popsána jako autozomálně recesivní znak mapovaný na chromozom CFA10.
- k progresivní atrofii sítnice (PRA), dědičnému onemocnění oka vedoucímu postupně ke ztrátě zraku.
- k primární luxaci čočky, dědičnému očnímu onemocnění, u kterého se doporučuje DNA screening chovných párů.
- U štěňat tohoto plemene se doporučuje provádět BAER test sluchu, protože plemeno nese gen pro hluchotu.
- k nádorovým onemocněním.
- k problémům se štítnou žlázou (hypotyreóza).
Diskutovaná rizika
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k dysplazii kyčelního kloubu, kdy kloub nesedí správně do jamky a může docházet k bolestivosti a artróze.
- k dysplazii loketního kloubu.
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Australského honáckého psa krátkoocasého
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Autosedačky pro psy – Autosedačky a bezpečnostní pomůcky pro převoz psa autem.
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Proč má tento pes krátký nebo žádný ocas?
Krátkoocasost je přirozený znak plemene, nejde o kupírování jako u jiných honáckých psů. Právě tímto se liší od blízce příbuzného Australského honáckého psa, který má ocas plné délky.
Je Australský honácký pes krátkoocasý vhodný pro začátečníky?
Spíše ne, jde o plemeno s vysokou aktivitou a vysokou potřebou mentální stimulace, které vyžaduje zkušeného a důsledného majitele. Náročnost výcviku je střední, ale bez dostatečné zátěže může být obtížně zvladatelný.
Hodí se do bytu?
Spíše ne – jde o plemeno s vysokou úrovní aktivity, které potřebuje prostor a dostatek pohybu. Lépe se mu daří v domě se zahradou nebo v prostředí, kde má možnost pravidelně vybíjet energii.
Je hodný na děti?
Spíše ano, k dětem bývá vhodný, jde ale stále o pracovní honácké plemeno se silným pudem. Kontakt s malými dětmi je proto vhodné vždy dohlížet, zejména kvůli případným náznakům honáckého chování.
Je toto plemeno vhodné pro seniory?
Spíše ne, jeho vysoké nároky na pohyb a mentální stimulaci obvykle přesahují možnosti, které senioři dokážou pravidelně zajistit. Lépe se hodí k aktivním majitelům se zkušenostmi s pracovními plemeny.
Jaké zdravotní predispozice se u plemene mohou vyskytovat?
U plemene se může vyskytovat zvýšená predispozice k některým kloubním a dědičným zdravotním tématům typickým pro střední aktivní psy, konkrétní diagnózy je ale vždy vhodné konzultovat s chovatelem nebo veterinářem. Před pořízením štěněte se doporučuje ptát na zdravotní vyšetření rodičů.
Čím se liší od Australského honáckého psa (Australian Cattle Dog)?
Hlavním rozdílem je ocas – krátkoocasá varianta ho má přirozeně krátký nebo chybějící, zatímco Australský honácký pes má ocas plné délky. Obě plemena jsou si jinak povahově i pracovně velmi podobná.
Zdroje a další informace
- FCI standard č. 351 – Australian Stumpy Tail Cattle Dog – Fédération Cynologique Internationale
- Zdroj k predispozici – dogtime.com
- Zdroj k predispozici – dogacademy.org
- Zdroj k predispozici – showsightmagazine.com
- Zdroj tělesných měr – curafyt.com
- Zdroj k predispozici – ncbi.nlm.nih.gov
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
