Publikováno 30. 8. 2026
Yorkšírský teriér (Yorkshire Terrier) je malé plemeno z Velké Británie, zařazené do FCI skupiny 3 mezi teriéry (sekce Toy Terriers, standard č. 86). V kohoutku měří 20–23 cm a váží 2–3,2 kg, přičemž rozměry psa a feny se prakticky neliší. Přes svou drobnou postavu jde o typického teriéra – temperamentního, sebevědomého a hlasitého, se silnou vazbou na svého majitele. Charakteristickým znakem je dlouhá, hedvábná a rovná srst, která spíše nepadá, ale vyžaduje pravidelnou a časově náročnou péči. Yorkšírský teriér je vhodný do bytu i pro seniory, k dětem se ale staví spíše neutrálně a lépe funguje v domácnosti bez malých dětí. Díky nízké míře línání a klidnější povaze k ostatním psům je oblíbenou volbou i pro majitele, kteří s chovem malých plemen teprve začínají. Potřebuje ale dostatek společnosti a jeho sklon k hlasitému projevu je dobré zohlednit už při rozhodování o pořízení.
Odborně konzultováno
Obsah vznikl ve spolupráci s veterinární klinikou Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
Prohlédnout všechna plemena psů →
Rychlý přehled
Jaký je Yorkšírský teriér?
Yorkšírský teriér je malé plemeno z Velké Británie, zařazené do FCI skupiny 3 mezi toy teriéry (sekce Toy Terriers, standard č. 86). Měří 20–23 cm a váží 2–3,2 kg, feny mají stejné rozměry jako psi. Navzdory drobné postavě jde o skutečného teriéra – temperamentního, sebevědomého a s výraznou potřebou dávat najevo svůj názor, což se projevuje i vyšší štěkavostí.
Typickým znakem je dlouhá, hedvábná a rovná srst, která ale vyžaduje pravidelnou a náročnou péči, pokud si majitel chce zachovat její délku a lesk. Naopak línání je u tohoto plemene minimální, což ocení domácnosti citlivé na chlupy.
Povahově je yorkšír živý, zvídavý a velmi vázaný na svého člověka – společnost potřebuje intenzivně a dlouhodobou samotu nese špatně. K dětem je spíše neutrální, s jinými psy vychází zpravidla dobře, ke kočkám je jeho postoj proměnlivý. Aktivitu i mentální stimulaci vyžaduje na střední úrovni, výcvik zvládá středně náročně a díky své přizpůsobivosti se hodí do bytu i k začátečníkům či seniorům.
Původ a historie
Yorkšírský teriér pochází z Velké Británie a je zařazen do FCI skupiny 3 (teriéři), sekce Toy Terriers, pod standardem č. 86. Konkrétní historická fakta o jeho vzniku a původním účelu chovu nejsou v dostupných podkladech doložena, proto je zde neuvádíme.
Vzhled a velikost
Yorkšírský teriér je malé plemeno s výškou v kohoutku 20–23 cm a hmotností 2–3,2 kg, přičemž pes i fena dosahují stejného velikostního rámce. Přes drobný vzrůst má kompaktní, dobře stavěné tělo s hrdým držením hlavy.
Nejnápadnějším znakem yorkšíra je jeho srst – dlouhá, hedvábná a zcela rovná, bez podsady, která mu spadá po obou stranách těla. Díky své struktuře srst spíše připomíná lidské vlasy než klasickou psí srst, což se odráží i na nízké míře línání. Na druhou stranu je péče o ni náročná – u výstavních jedinců srst dosahuje až k zemi, u společenských psů se běžně zkracuje do praktičtějšího střihu.
Hlava je malá a plochá, s ne příliš dlouhým čenichem, oči jsou tmavé a středně velké, uši malé, vzpřímené a nesené blízko u sebe. Ocel dokresluje celkový dojem elegantního, drobného psa, jehož vzhled je i po staletí chovu stále především spojen s výraznou, hedvábnou srstí.
Barvy Yorkšírského teriéra
Standard FCI pro yorkšírského teriéra povoluje jedinou barevnou kombinaci: ocelově modrou na těle a zářivě zlatohnědé (tan) pálení na hlavě, hrudi a končetinách. Štěňata se rodí černá a typická modro-zlatá barva srsti se vyvíjí postupně, obvykle až v průběhu prvních let života. Modrá barva přitom musí být sytá, chladná a rovnoměrná, ne stříbřitá nebo namodralá jen v odstínu. Na trhu se dnes objevují i jorkšíři nabízení v barvách, které standard nezná – například čokoládoví, parti (bíločerní), modroplaví bez pálení nebo dokonce s kresbou merle. Takové zbarvení u tohoto plemene není přirozenou variantou, ale výsledkem cíleného křížení s jinými barevnými liniemi či plemeny, případně nekontrolovaného výskytu barevných mutací. U merle zbarvení je navíc doložené riziko spojené s poškozením zraku a sluchu, pokud se v chovu kombinují dva nositelé tohoto genu. Zájemci by měli vědět, že "exotická" barva sama o sobě nic nevypovídá o kvalitě chovu a často naopak signalizuje, že chovatel upřednostnil vzhled před zdravím a standardem plemene. Pro seriózní chov je proto rozhodující rodokmen a soulad se standardem, ne barevná neobvyklost.
Povaha Yorkšírského teriéra
Yorkšírský teriér je malý pes s temperamentem, který jeho velikost výrazně přesahuje. Přestože se řadí mezi toy plemena, v povaze si zachovává typické teriérské rysy – je odvážný, sebevědomý a nebojí se dát najevo svůj názor. K rodině je silně vázaný a vyhledává její blízkost, samotu nesnáší dobře, protože jeho potřeba společnosti je vysoká.
Typickým projevem je hlasitost – yorkšír štěká často a rád upozorní na cokoliv neobvyklého, což z něj dělá bdělého společníka, i když má velmi skromnou tělesnou stavbu. K dětem se chová neutrálně, vztah tak záleží spíše na konkrétní povaze psa a na tom, jak se s ním děti naučí zacházet – jde totiž o drobného psa, ke kterému je potřeba přistupovat ohleduplně.
S ostatními psy vychází spíše dobře, ke kočkám je jeho postoj neutrální a odvíjí se od socializace. Náročnost výcviku je střední – yorkšír je inteligentní, ale i tvrdohlavý, takže ocení trpělivý a důsledný přístup. Mentální stimulaci potřebuje na střední úrovni, aktivitu spíše střední, takže mu vyhovuje kombinace procházek a klidnějšího času v bytě. Díky své přizpůsobivosti je vhodný i pro seniory a spíše i pro začátečníky.
Yorkšírský teriér a děti
Vztah yorkšírského teriéra k dětem je spíše neutrální – nejde o plemeno, které by samo vyhledávalo dětskou společnost, ale při správném zvyknutí si s dětmi obvykle rozumí. Klíčová je zejména jeho drobná tělesná konstrukce: s hmotností kolem 2–3,2 kg je yorkšír fyzicky velmi zranitelný a hrubší zacházení, upuštění nebo neopatrné zvednutí mu může snadno ublížit.
Z tohoto důvodu je vhodnější do domácností s menšími dětmi, které ještě neumí odhadnout sílu, spíše opatrně. Ideální je naučit děti, jak psa brát do náruče, kdy ho nechat na pokoji (jídlo, odpočinek) a že yorkšír není hračka. Vzhledem k vysoké štěkavosti může pes na hlučné hry či náhlé pohyby reagovat štěkotem, což je potřeba brát v potaz zejména v menším bytě.
Doporučuje se veškerý kontakt mezi psem a dětmi zpočátku sledovat a postupně budovat vzájemný respekt z obou stran. Starším dětem, které dokážou s malým psem zacházet ohleduplně, může yorkšír být příjemným společníkem – vzhledem ke své velikosti se hodí spíše ke klidnějším hrám než k divokému dovádění.
Yorkšírský teriér a další psi a domácí zvířata
Yorkšírský teriér se s jinými psy spíše snáší dobře, zejména pokud je na jejich přítomnost zvyklý od štěněte. Díky své malé velikosti mu ale vyhovuje spíš společnost psů podobného vzrůstu – setkání s výrazně větším nebo temperamentnějším psem může být pro drobného yorkšíra fyzicky rizikové, i kdyby šlo jen o hru. V teriérovi navíc zůstává kus loveckého instinktu a výrazné sebevědomí, takže se nebojí prosadit ani vůči větším jedincům, což je potřeba hlídat.
Vztah ke kočkám a dalším domácím zvířatům je spíše neutrální a hodně závisí na konkrétní zkušenosti a socializaci. Yorkšír vyrůstající s kočkou od malička s ní obvykle bez problémů sdílí domácnost, u dospělého psa, který na kočky zvyklý není, může naopak zafungovat lovecký pud vůči drobným zvířatům typu hlodavci nebo ptáci.
Obecně platí, že postupné a klidné seznamování s ostatními zvířaty v domácnosti je u tohoto plemene klíčové – ne kvůli agresivitě, ale spíš kvůli jeho výrazné teritoriální povaze a sklonu hlasitě upozorňovat na vše nové.
Je Yorkšírský teriér vhodný do bytu?
Yorkšírský teriér je pro bytové bydlení jako stvořený. Díky velikosti do 3,2 kg a výšce kolem 20–23 cm nepotřebuje rozlehlý prostor a vystačí si i s menším bytem, kde má dost místa pro pobíhání a hraní. Jeho aktivita je střední, takže krátké vycházky doplněné hrou v obývacím pokoji mu obvykle stačí k udržení fyzické i psychické pohody.
Jedna vlastnost ale bytové soužití trochu komplikuje – yorkšír je hodně štěkavý. Reaguje na zvuky za dveřmi, kroky na chodbě i pohyb za oknem, což může vadit v paneláku s tenkými stěnami nebo citlivými sousedy. Vyplácí se proto od štěněte pracovat na tom, aby štěkání nebylo automatickou reakcí na každý podnět.
Výhodou je nízká míra línání a minimální slintání, takže úklid srsti i skvrn na nábytku není velké téma – pozornost si ale žádá pravidelná péče o dlouhou, hedvábnou srst samotnou. Vzhledem k vysoké potřebě společnosti nesnáší dlouhé samostatné pobyty v prázdném bytě a lépe snáší domácnost, kde je někdo většinu dne přítomen. To z něj dělá dobrého společníka i pro seniory či začátečníky žijící v bytě, pokud mu dokážou věnovat dostatek času.
Kolik pohybu potřebuje?
Yorkšírský teriér má střední úroveň aktivity – nejde o gauneráckého pohodáře, ale ani o psa, který potřebuje hodiny vyběhání. Dvě kratší procházky denně v celkové délce 30–45 minut mu obvykle plně stačí. Díky drobné konstituci a nízké hmotnosti (2–3,2 kg) zvládne své pohybové potřeby uspokojit i na menším prostoru, což z něj dělá vhodné plemeno do bytu.
Vzhledem k rozměrům je potřeba přizpůsobit tempo a terén – dlouhé výlety v náročném terénu, skoky z výšky nebo pohyb ve vysoké trávě mu nedělají dobře a hrozí u nich zranění. Vhodnější je kombinace procházek na rovném povrchu a volné hry na zahradě nebo v bytě.
Kromě fyzického pohybu potřebuje yorkšír i mentální vytížení, které je u něj na střední úrovni. Vhodné jsou krátké výcvikové hry, hledání pamlsků, jednoduché poslušnostní cviky nebo agility upravené pro malá plemena. Vzhledem k jeho temperamentu a inteligenci se hodí i čichové hry, které ho zabaví bez rizika přetížení kloubů.
Yorkšírský teriér oceňuje pravidelnost spíše než extrémní zátěž – krátké, ale časté aktivity mu vyhovují víc než jeden dlouhý výlet týdně.
Výcvik a výchova
Náročnost výcviku yorkšírského teriéra je střední – je bystrý a učí se rychle, ale zároveň má vlastní hlavu a typickou teriérskou tvrdohlavost. Nejlépe funguje pozitivní motivace, krátké tréninkové bloky a důslednost bez zbytečného tlaku. Fyzická síla trestů nemá u tak drobného psa místo, stačí jasně nastavené hranice a odměna za žádoucí chování.
Vzhledem k vysoké štěkavosti se vyplatí od štěněte pracovat na povelu k utišení a nereagovat na štěkání zvýšenou pozorností, která ho jen posiluje. Yorkšír má vysokou potřebu společnosti, takže osamostatňování a zvládání krátkodobé samoty je vhodné trénovat postupně, aby nevznikaly separační problémy.
Socializace je u tohoto plemene klíčová – yorkšíři bývají k cizím lidem i psům obezřetnější, a čím dřív se seznámí s různými podněty, tím vyrovnaněji pak reagují v dospělosti. Díky střední potřebě mentální stimulace mu stačí kombinace krátkého výcviku, čichových her a společných procházek. Pro začátečníky je díky své přizpůsobivosti a menším nárokům na fyzickou zátěž spíše vhodnou volbou, i když trpělivost s jeho tvrdohlavostí je potřeba.
Péče o srst a hygienu
Dlouhá, hedvábná srst yorkšíra bez podshrbi vyžaduje pravidelnou a důkladnou péči – patří k nejnáročnějším ze všech plemen. Bez denního pročesávání se srst rychle zacuchává a tvoří chuchvalce, proto je vhodné plemeno česat kartáčem a hřebenem každý den, ideálně po vrstvách až ke kůži. Mnoho majitelů proto srst zkracuje do praktického střihu, což péči výrazně zjednodušší, zatímco dlouhá výstavní srst vyžaduje péči téměř profesionální.
Koupání by mělo probíhat v rozumných intervalech s kvalitním šamponem určeným pro dlouhosrsté psy – přemytí i podmytí srst zbytečně zatěžuje. Srst kolem očí bývá potřeba pravidelně zastřihávat, aby nedráždila oči, a stejně tak je dobré hlídat srst kolem tlamy a packy.
Uši je vhodné pravidelně kontrolovat a v případě potřeby jemně čistit, drápy pak stříhat či brousit, protože u malých plemen, která se méně přirozeně obrušují, rychle přerůstají. Péče o zuby by měla být samozřejmostí – pravidelné čištění pomáhá předcházet tvorbě zubního kamene, ke kterému mají malá plemena obecně sklon.
Krmení
Yorkšírský teriér je drobné plemeno s hmotností kolem 2–3,2 kg, což klade specifické nároky na krmnou dávku. Malé plemena mají rychlejší metabolismus než velcí psi, proto se u nich doporučuje krmení rozdělit do více menších porcí denně – zejména u štěňat, kde hrozí výkyvy krevního cukru. Vzhledem k velmi malým čelistem a náchylnosti k zubnímu kameni je vhodné volit granule odpovídající velikosti kousku, případně dbát na pravidelnou péči o chrup. Energetická potřeba yorkšíra odpovídá střední úrovni aktivity – nejde o plemeno vyžadující extrémní přísun energie, takže je třeba hlídat velikost porcí a předcházet nadváze, která malé psy zatěžuje nepřiměřeně vzhledem k jejich tělesné konstrukci. Kvalitní krmivo by mělo obsahovat dostatek živočišných bílkovin a vyvážený poměr tuků, zvlášť pokud majitel chce podpořit stav dlouhé, hedvábné srsti. Vždy je vhodné množství krmiva přizpůsobit věku, hmotnosti a aktuální kondici konkrétního psa a případné změny jídelníčku konzultovat s veterinářem, zvlášť u starších jedinců nebo psů s citlivým trávením.
Jak dlouho Yorkšírský teriér žije?
Yorkšírský teriér se dožívá v průměru 13–16 let, což z něj řadí mezi plemena s delší očekávanou životností – souvisí to s jeho malým vzrůstem a nízkou hmotností (2–3,2 kg).
Délku života ovlivňuje celá řada faktorů. U malých plemen, mezi která yorkšír patří, se obecně předpokládá pomalejší stárnutí organismu ve srovnání s velkými psy. Konkrétní délka dožití u jednotlivého psa ale závisí i na genetické zátěži, kvalitě stravy, pohybovém režimu a včasné veterinární péči.
Vzhledem k drobné stavbě těla je vhodné dbát na přiměřenou zátěž kloubů a chrupu – malá plemena bývají náchylnější k zubnímu kameni a problémům s dýchacími cestami, což může nepřímo ovlivnit celkovou kondici psa v pokročilém věku. Pravidelné veterinární prohlídky a odpovídající péče v průběhu celého života tak mohou přispět k tomu, aby yorkšír naplnil svůj genetický potenciál dožití.
Pro koho je Yorkšírský teriér vhodný?
Yorkšírský teriér je malý společenský pes vhodný do bytu i pro seniory, díky nízkému línání je zajímavou volbou i pro majitele, kterým vadí psí chlupy po bytě. Jeho vysoká potřeba společnosti a spíše dobrá snášenlivost s jinými psy z něj dělá dobrého parťáka, pokud mu dokážete věnovat dostatek pozornosti.
Toto plemeno pro vás může být vhodné, pokud…
- bydlíte v bytě a hledáte malého psa vhodného i pro začátečníky
- jste ochotni denně věnovat čas péči o dlouhou hedvábnou srst
- oceníte psa s nízkým línáním a velmi nízkým slintáním
- můžete mu nabídnout dostatek společnosti – nerad zůstává dlouho sám
- jste senior nebo méně aktivní člověk, kterému stačí střední úroveň aktivity
Zvažte jiné plemeno, pokud…
- nechcete se pravidelně věnovat náročné údržbě srsti
- vadí vám vyšší štěkavost
- máte malé děti a hledáte psa s vyloženě vysokou tolerancí – yorkšír je k dětem spíše neutrální
- hledáte psa vhodného ke společnému soužití s kočkami bez výhrad
- trávíte mimo domov velkou část dne a nemůžete mu zajistit dostatek společnosti
Zajímavosti o plemeni
Yorkšírský teriér je veden u FCI pod číslem 86, a to ve skupině 3 (teriéři), konkrétně v sekci toy teriérů – tedy mezi malými společenskými plemeny, nikoli mezi pracovními teriéry lovícími hlodavce. Pochází z Velké Británie a v češtině se pro něj běžně používají i zkrácené podoby „yorkšír", „jorkšír" nebo prostě „york".
Zajímavostí je kombinace dlouhé, hedvábné srsti a velmi nízké míry línání – yorkšír tak patří mezi plemena vhodná i pro domácnosti, kde vadí chlupy poletující po bytě, péče o srst je ale naopak velmi náročná. Přes svou drobnou váhu 2–3,2 kg se řadí k dlouhověkým plemenům, dožívá se běžně 13 až 16 let.
V rámci FCI sekce toy teriérů bývá yorkšírský teriér často zmiňován společně s příbuznými plemeny podobného typu a účelu, jako je anglický toy teriér s charakteristickým černým zbarvením s pálením nebo australský hedvábný teriér, se kterým sdílí typ srsti i celkovou eleganci.
Zdraví Yorkšírského teriéra
Yorkšírský teriér patří s dožitím 13–16 let mezi dlouhověká plemena, což je dáno i jeho drobnou tělesnou konstrukcí. Malý vzrůst ale neznamená bezstarostné zdraví – u drobných plemen obecně platí, že pravidelná veterinární kontrola dokáže odhalit problémy dříve, než se naplno projeví, a u yorkšíra to platí dvojnásob kvůli jeho útlé stavbě a jemným kloubům.
Vyplatí se nepodceňovat preventivní prohlídky chrupu – malá tlama a hustě nasazené zoubky bývají u tohoto plemene náchylnější k zubnímu kameni a záněty dásní se mohou rozvíjet nenápadně. Stejně tak je dobré sledovat dýchání a chování při vzrušení nebo tahání na vodítku, protože jemná stavba krku vyžaduje spíše postroj než obojek. Pravidelné vážení pomáhá udržet optimální hmotnost, což u malého psa významně snižuje zátěž kloubů a páteře.
Odpovědný chovatel by měl rodiče štěněte nechat vyšetřit zdravotní stav dříve, než je zařadí do chovu, a noví majitelé by neměli váhat s konzultací u veterináře, jakmile zaznamenají cokoli neobvyklého – od kulhání přes změny dýchání až po problémy se zrakem. Díky malé velikosti se navíc yorkšír snáze přepravuje k lékaři i na preventivní vyšetření, což by majitelé měli využívat pravidelně, nikoli jen v případě potíží.
Známé predispozice
- k luxaci pately (vykloubení čéšky) – epidemiologická studie z primární veterinární péče v Anglii uvádí u yorkšírských teriérů výrazně zvýšenou pravděpodobnost diagnózy oproti kříženým psům.
- k vrozenému portosystémovému zkratu (jaterní zkrat), přičemž retrospektivní analýza tisíců případů řadí yorkšírské teriéry mezi plemena s nejvyšším podílem této diagnózy.
- U plemene se mohou vyskytovat dysplastické změny kyčelních kloubů, jak je tomu obecně u řady psích plemen.
- U plemene se mohou v průběhu života vyskytovat nádorová onemocnění, podobně jako u psů obecně s přibývajícím věkem.
Diskutovaná rizika
U plemene bývá popisována zvýšená predispozice:
- k onemocnění parodontu (periodontálnímu onemocnění), které patří mezi vůbec nejčastěji diagnostikované zdravotní problémy yorkšírských teriérů v rámci veterinární péče.
- k přetrvávání mléčných (dočasných) zubů, což bylo mezi nejčastěji zaznamenanými nálezy u plemene v rozsáhlé studii primární veterinární péče.
- ke kolapsu průdušnice (tracheálnímu kolapsu), který je podle odborné literatury u drobných a toy plemen popisován s nejvyšší četností právě u yorkšírských teriérů a pomeranianů.
- k Legg-Calvého-Perthesově chorobě (avaskulární nekróze hlavice stehenní kosti), která patří mezi vývojová onemocnění kyčelního kloubu popisovaná u malých a toy plemen včetně yorkšírského teriéra.
Tento přehled má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře.
Co pořídit pro Yorkšírského teriéra
Praktický základ, který se u tohoto plemene hodí:
- Autosedačky pro psy – Autosedačky a bezpečnostní pomůcky pro převoz psa autem.
- Hračky – Hračky pro psy – aportovací, na žvýkání i interaktivní.
- Kosmetika – Šampony, kondicionéry a přípravky pro péči o srst.
- Misky – Misky na krmivo a vodu, protihltací misky a stojany.
- Obojky – Obojky pro psy – kožené, textilní i polostahovací.
- Pelíšky – Pelíšky a matrace pro psy všech velikostí.
- Vodítka – Vodítka, přepínací vodítka a stopovací šňůry.
Užitečné návody
Praktické rádce, které se při péči o psa hodí:
Nejčastější otázky
Je yorkšírský teriér vhodný do bytu?
Ano, yorkšírský teriér je díky své malé velikosti a hmotnosti 2–3,2 kg ideální do bytu i menšího prostoru. Jeho aktivita je střední, takže mu stačí kratší procházky a hra doma.
Kolik se yorkšírský teriér dožívá let?
Průměrné dožití yorkšírského teriéra je 13–16 let, což patří mezi vyšší hodnoty u psích plemen.
Je yorkšírský teriér vhodný pro začátečníky?
Spíše ano – yorkšírský teriér má střední náročnost výcviku, takže je zvládnutelný i pro majitele bez předchozích zkušeností. Náročnější je spíše péče o jeho dlouhou hedvábnou srst, kterou je třeba pravidelně upravovat.
Hodí se yorkšírský teriér k dětem?
Vztah k dětem je u tohoto plemene neutrální. Vzhledem k jeho drobné konstrukci je vhodné dohlížet na kontakt s malými dětmi, aby nedošlo k neúmyslnému zranění.
Jak moc yorkšírský teriér line?
Míra línání je u yorkšírského teriéra nízká, což z něj dělá vhodnou volbu pro domácnosti, kde vadí psí chlupy na oblečení či nábytku. Srst ale vyžaduje vysokou péči – pravidelné česání a úpravu.
Je yorkšírský teriér hodně štěkavý?
Ano, štěkavost je u tohoto plemene vysoká. Yorkšírský teriér rád upozorňuje na dění kolem sebe i na návštěvy, což je dobré zohlednit při výchově.
Snáší se yorkšírský teriér s jinými psy a kočkami?</p>
Se psy vychází spíše dobře, vztah ke kočkám je pak spíše neutrální a záleží na konkrétní socializaci a povaze jedince.
Je yorkšírský teriér vhodný pro seniory?
Ano, díky malé velikosti, nízkým nárokům na pohyb a vysoké potřebě lidské společnosti je yorkšírský teriér pro seniory vhodným společníkem.
Kolik váží yorkšírský teriér?
Hmotnost yorkšírského teriéra se pohybuje mezi 2 a 3,2 kg jak u psů, tak u fen, výška v kohoutku je 20–23 cm.
Zdroje a další informace
- FCI standard č. 86 – Yorkshire Terrier – Fédération Cynologique Internationale
- Zdroj k predispozici – cgejournal.biomedcentral.com
- Zdroj k predispozici – ufaw.org.uk
- Zdroj k predispozici – akcchf.org
- Zdroj k predispozici – link.springer.com
- Zdroj k predispozici – pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
Odborná spolupráce
Tento přehled plemene vznikl ve spolupráci s Veterinární klinika VYVET s.r.o. a MVDr. Adam Hylák.
